Platíme jimi v obchodě na rohu, za parkování či kávu v automatu. Mince a bankovky jsou nedílnou součástí každodenního dne. Dovedete si představit, že by zmizely?
To, co na první pohled vypadá jako čirá fantazie nebo hudba daleké budoucnosti, je podle řady ekonomů reálný scénář, který se může naplnit během několika let – se závažnými důsledky pro celou společnost.
Aspoň na německé úrovni
O zrušení hotových peněz se nediskutuje poprvé. Novou pozornost k němu ale počátkem února upoutala iniciativa německého ministerstva financí. To oznámilo, že Německo bude v rámci boje proti financování terorismu a praní špinavých peněz prosazovat zavedení jednotné evropské horní hranice pro hotovostní platby ve výši okolo pěti tisíc eur (přibližně 135 tisíc korun).
Berlín signalizuje, že pokud neuspěje na evropské úrovni, zavede nový limit pro hotovostní platby alespoň v Německu |
Svůj návrh zdůvodnilo tím, že hotovostní transakce se odehrávají anonymně a nedají se zpětně vystopovat. Zda se ke Spolkové republice Německo přidají i ostatní členské země Evropské unie, je zatím otevřené.
Podklady ke konečnému rozhodnutí by měla Evropská komise na základě pověření od ministrů financí členských zemí EU v pátek 12. února vypracovat do začátku května. Berlín ale již nyní signalizuje, že pokud neuspěje na evropské úrovni, zavede nový limit pro hotovostní platby alespoň v Německu.
Jen banky
To, co jedni považují za rozumné bezpečností opatření, jiní odsuzují jako předstupeň úplného zrušení hotovosti a nepřiměřený zásah do občanských svobod. Vládní plány ostře kritizoval prezident Německé spolkové banky Jens Weidmann. A zdůraznil, že volba, zda zda platit bezhotovostně či mincemi a bankovkami, by nadále měla být ponechána občanům.
Ekonom a signatář výzvy Stop zákazu hotovosti! Thorsten Polleit varuje, že boj proti terorismu, mezinárodnímu obchodu s drogami či praní špinavých peněz je jen záminkou, aby občané byli časem nuceni uložit všechny své úspory v bankách |
Skupina prominentních německých ekonomů a europoslanců založila iniciativu Stop zákazu hotovosti!. Její zástupce Hans-Olaf Henkel, politik a bývalý šéf vlivného Svazu německého průmyslu, označil v deníku Die Welt plánované zavedení limitu pro hotovostní platby za počátek totální kontroly společnosti státem a bankami a varoval, že se horní hranice pro hotovostní platby může v budoucnosti libovolně snižovat.
Jiní ekonomové ji dokonce vidí jako počátek „digitálního vyvlastnění“ majetku občanů. Zástupci iniciativy Stop zákazu hotovosti! se mimo jiné odvolávají na loni zesnulého ekonomického šéfa švýcarské banky UBS Andrease Höferta. Ten opakovaně zdůrazňoval, že by zavedení plně elektronického a transparentního peněžního systému v důsledku vedlo k tomu, že by peníze přestaly být soukromým vlastnictvím.
Přední německý ekonom a signatář výzvy Thorsten Polleit varuje, že boj proti terorismu, mezinárodnímu obchodu s drogami či praní špinavých peněz je jen záminkou, aby občané byli časem nuceni uložit všechny své úspory v bankách, a ponechat je tam, i pokud je budou znehodnocovat nízké či dokonce negativní úroky.
Zásah do soukromí
Podle Dagmar Metzgerové, která patří k hlavním organizátorům výzvy, vznikla nová iniciativa zcela spontánně počátkem února, ještě před zveřejněním vládních plánů na omezení hotovostních operací. „Odezva je velmi velká a veskrze pozitivní,“ sdělila Metzgerová ČESKÉ POZICI.
Podle bývalého prezidenta Ústavního soudu Hanse-Jürgena Papiera by podobné opatření nepřiměřeně zasáhlo do soukromí občanů a jejich práva na svobodné uzavírání smluv |
Téma podle ní ani zdaleka nezaujalo jen ekonomické experty, ale i veřejnost. „Němci velmi rádi platí hotovými penězi a nechtějí si to nechat vzít,“ zdůraznila Metzgerová. Výzva se vyslovuje i proti zrušení 500eurové bankovky, o němž se v Evropě poslední dobou rovněž intenzivně diskutuje.
Námitky proti plánovanému limitu ve výši pěti tisíc eur navíc nemají jen nezávislí ekonomičtí odborníci. Jasně proti se vyslovil bavorský ministr financí Markus Söder z CSU, sesterské strany CDU Angely Merkelové a strážce německé pokladny Wolfganga Schäubleho.
Na poplach bijí experti na ochranu osobních údajů, za problematický projekt v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung označil i bývalý prezident Ústavního soudu Hans-Jürgen Papier. Podobné opatření by podle něho nepřiměřeně zasáhlo do soukromí občanů a jejich práva na svobodné uzavírání smluv.
Zbytečné obavy
Tomáš Hládek, poradce pro platební styk a digitalizaci České bankovní asociace (ČBA), situaci nevnímá natolik dramaticky. Pro ČESKOU POZICI připomněl, že v České republice existuje omezení plateb v hotovosti už dnes, a to ve výši 270 tisíc korun a že podobné limity platí i v dalších členských zemích EU.
Česká bankovní asociace obavy z úplného zrušení hotovosti a nepřiměřené kontroly finančních toků nesdílí |
„Úprava není jednotná. Za evropskou diskusí vidím nejen snahu o boj s terorismem a s praním špinavých peněz..., ale i o sjednocení pravidel v rámci celé EU,“ říká Hládek. ČBA podle něho obavy z úplného zrušení hotovosti a nepřiměřené kontroly finančních toků nesdílí. Čásky, o kterých se v souvislosti se zvažovaným evropským limitem hovoří, podle něho nejsou běžné: „Kolikrát za rok fyzická osoba platí 270 tisíc či 135 tisíc korun?“ ptá se Hládek.
„Z pohledu podnikatelské sféry jde sice o částku často drobnou, ale v tomto případě probíhá naprostá většina plateb už dnes bezhotovostně,“ zdůrazňuje. „Nesdílíme ani obavy, že by výsledkem takových zákonných opatření měla být likvidace hotovosti,“ dodává Hládek s tím, že nic takového zatím nenastalo ani v severoevropských zemích, kde se prý o podobném opatření diskutuje již více než deset let.
