Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Německo se připravuje nově integrovat uprchlíky

Migrace

  19:04
Německá vláda by měla ještě letos na jaře schválit nový integrační zákon. Jeho konečné znění se však neobejde bez kontroverzí.

Syrské děti pózují fotografovi před protestantským kostelem v německém Oberhausenu. foto: Reuters

Při své návštěvě Prahy pověřenkyně německé vlády a pro migraci, uprchlíky a integraci Aydan Özoguzová prohlásila: „Musíme vycházet z toho, že jich většina zůstane.“ Německo podle ní počítá s tím, že se v zemi natrvalo usídlí převážná část z asi milionu běženců, kteří v něm loni našli útočiště.

„Momentálně máme přestávku na nadechnutí,“ podotkla Özoguzová s poukazem na to, že se uprchlická vlna v uplynulých týdnech díky uzavřeným hranicím na Balkáně téměř zastavila. Klidnější období chce kabinet kancléřky Angely Merkelové využít k budování systému, jak zapojit nově příchozí do německé společnosti.

Nedostatečná nabídka kurzů

Základ tohoto systému má tvořit nový integrační zákon. Podle německých médií by jej vláda měla schválit ještě letos na jaře. Z aktuální debaty však vyplývá, že se jeho konečné znění neobejde bez kontroverzí.

Problémem údajně není neochota nebo liknavost nově příchozích, ale nedostatečná nabídka kurzů ze strany státu

Pozornost vyvolal zejména ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU), který návrh připravuje společně s Andreou Nahlesovou (SPD), šéfkou resortu práce a sociálních věcí – zdůraznil, že kdo nebude ochotný navštěvovat integrační kurzy, učit se německy a přijímat pracovní nabídky, bude muset počítat s tvrdými sankcemi. Například s tím, že mu Německo neprodlouží povolení k pobytu.

Kritici ministrovi vnitra vytkli, že sugeruje dojem, že se podstatná část uprchlíků snaží integraci bojkotovat. Zkušenosti z praxe prý spíše ukazují, že problémem není neochota nebo liknavost nově příchozích, ale nedostatečná nabídka kurzů ze strany státu. Možnost potrestání nepřizpůsobivých navíc prý existuje už nyní.

Druhý důležitý bod

To je ale pravda jen částečně. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung měli dosud uprchlíci ve srovnání s jinými přistěhovalci jistá privilegia a nový zákon cílí na zrovnoprávnění všech přistěhovalců. Podle de Maizièra není důvod, proč by se s běženci mělo zacházet lépe než s cizinci, kteří do země přicházejí legálně.

Pochybnosti vzbuzuje i druhý důležitý bod chystaného zákona – závazné určení místa pobytu pro uprchlíky, kterým již bylo přiznáno právo na azyl

Tak jednoduché to ale není, upozorňují jiné hlasy. Osoby, kterým byl přiznán status uprchlíka nelze z humanitárních důvodů jednoduše vyhostit do domovské země, kde jim hrozí nebezpečí. Ani když se nechtějí učit německy.

Pochybnosti vzbuzuje i druhý důležitý bod chystaného zákona – závazné určení místa pobytu pro uprchlíky, kterým již bylo přiznáno právo na azyl. Doposud si mohli místo bydliště svobodně vybrat, na rozdíl od lidí, kterým ještě trvalý pobyt udělen nebyl. Opatření má zejména ulehčit velkoměstům: „Velká města nám hlásí: Všichni přicházejí k nám. Všichni lidé doufají, že ve velkoměstě najdou práci a budoucnost,“ vysvětluje Aydan Özoguzová.

Pozoruhodně pospolu

Podle integrační ministryně ale mohou uprchlíci získat práci a životní perspektivu i v menších obcích a na venkově – jen o tom zatím nevědí. Povinné přerozdělování azylantů by podle svých zastánců mohlo pomoci firmám, které v určitých regionech hledají nové pracovníky a učně, a zabránit vytváření sociálních a etnických ghett. Zatím se počítá s tím, že by platilo jen na omezenou dobu.

Německá vládní koalice drží v emocionálně nabité otázce přistěhovalectví stále až pozoruhodně pospolu – a pokud se vyskytují spory, pak zejména mezi CDU a její sesterskou bavorskou CSU

Obě velké vládní strany – CDU a SPD – se podle Özoguzové shodnou na přístupu k uprchlíkům ve jménu zásady „podporovat a vyžadovat“. Jak připomněla, jde původně o sociálnědemokratické heslo, které nyní adoptovala CDU. Vládní členové se tudíž většinou liší jen v tom, jestli zdůrazňují sankce, nebo pozitivní motivaci.

Özoguzová je proto optimistická, že se kabinetu i tentokrát podaří dospět k přijatelnému kompromisu: „Samozřejmě existují různé pohledy, které je třeba sladit. Všichni ale vědí, že je třeba najít řešení. Budeme pracovat na kritériích, ale na věci samotné se myslím relativně rychle shodneme,“ odpověděla Özoguzová na dotaz LN.

Německá vládní koalice podle ní drží v emocionálně nabité otázce přistěhovalectví stále až pozoruhodně pospolu – a pokud se vyskytují spory, pak zejména mezi CDU a její sesterskou bavorskou CSU.

Hledání účinných řešení

Německá vláda potřebuje úspěchy v migrační a integrační politice, zejména po výrazném úspěchu populistické a protipřistěhovalecké Alternativy pro Německo (AfD) v trojích březnových zemských volbách. Podle Özoguzové by se Evropané neměli nechat uklidnit současným zklidněním situace a mezičas využít pro hledání účinných celoevropských řešení a budování nových struktur. Snadno se totiž může stát, že počty uprchlíků znovu stoupnou.

Evropané by se neměli nechat uklidnit současným zklidněním situace a mezičas využít pro hledání účinných celoevropských řešení a budování nových struktur.

„Migrace bude ve světě existovat nadále,“ zdůrazňuje ministryně. „Umím si představit, že vypukne další válka, nebo se lidé vydají na cestu kvůli hladomorům,“ dodává s tím, že dublinský systém se přežil a je nejvyšší čas jej nahradit takovým, který bude použitelný pro budoucnost.

Özoguzová se hodlá při nalézání evropských řešení nadále osobně angažovat. V této souvislosti lze vnímat i její cestu do Prahy, kde se setkala například s ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem, ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou a zástupci resortů vnitra a školství.

Předsudky a strach

Podle Özoguzové, která přivítala, že je migrace nově součástí bilaterálního strategického dialogu, spočívá hlavní rozdíl mezi oběma zeměmi v tom, že v Česku prakticky žádní uprchlíci nejsou a zkušenosti s imigrací jsou tu relativně malé. V regionech, kde není žádné přistěhovalectví, je podle ní snadnější šířit předsudky a strach.

V regionech, kde není žádné přistěhovalectví, je snadnější šířit předsudky a strach

Özoguzová, jejíž rodiče přišli do Německa na konci padesátých let jako gastarbeiteři z Turecka, prohlásila, že ji velmi irituje tvrzení, že jsou muslimové v podstatě teroristé. „Jsem muslimka, německá státní ministryně a tato země stojí a daří se jí velmi dobře,“ zdůraznila. „Neznám v Evropě nikoho, kdo by si nepřál, aby se počty uprchlíků snížily,“ dodala Özoguzová.

Společně s tím ale podle ní jde otázka, zda se kvůli tomu máme vzdát svých hodnot a konceptu lidských práv. Také Česko by si podle ní mělo ujasnit, chce-li být do budoucna zemí, která bude odmítat lidi pouze na základě jejich původu.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!