Německo: Podaří se konečně zakázat ultrapravicovou stranu NPD?

Projednávání návrhu na rozpuštění Národně demokratické strany Německa (NPD) vstoupilo do závěrečné fáze. Ústavní soudci v Karlsruhe předminulý týden uzavřeli předběžné zkoumání návrhu a posunuli jej do hlavního líčení, jež by mělo začít v březnu.

Demonstrace stoupenců německé krajně pravicové strany NPD | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Demonstrace stoupenců německé krajně pravicové strany NPD | foto: Reuters
Demonstrace stoupenců německé krajně pravicové strany NPD

Pravicoví radikálové se v Evropě snaží získávat podporu či kandidují do zastupitelských orgánů. Ti militantnější pochodují ulicemi, skandují xenofobní a populistická hesla, vyhledávají střety, případně útočí na cizince nebo jim zapalují ubytovny.

Německo, které má s pravicovým extremismem neblahou historickou zkušenost, se proti němu rozmachuje k důležitému úderu. Hodlá zakázat Národně demokratickou stranu Německa (NPD), která této „scéně“ dlouhá léta částečně poskytovala politické krytí.

Úspěšnější pokus

Návrh na rozpuštění NPD není úplně nový, podala jej již před dvěma lety horní komora německého parlamentu, v níž jsou zastoupeny vlády spolkových zemí. Jeho projednávání ale předminulý týden vstoupilo do rozhodující fáze. Ústavní soudci v Karlsruhe totiž uzavřeli předběžné zkoumání návrhu a posunuli jej do hlavního líčení, které by mělo začít v březnu.

Současný návrh je již nyní úspěšnější než pokus o likvidaci NPD z roku 2003, kdy o zákaz problematické strany usiloval německý parlament i vláda

Podle právních expertů jde na cestě k případnému zákazu NPD o velmi důležitý mezikrok: „Spolkový ústavní soud dává tímto rozhodnutím najevo, že požadavky (na zrušení strany – pozn. red.) považuje nejen za přípustné, ale i za dostatečně odůvodněné,“ vysvětlil ČESKÉ POZICI přední německý ústavní expert Jörn Ipsen, který několik desetiletí působil na Univerzitě v Osnabrücku.

Současný návrh proto je již nyní úspěšnější než pokus o likvidaci NPD z roku 2003, kdy o zákaz problematické strany usiloval německý parlament i vláda. Během projednávání kauzy před Spolkovým ústavním soudem se však ukázalo, že je vedení NPD prošpikováno spolupracovníky tajné služby. A pochybnosti, nakolik ovlivňovali chod strany a její podobu, stačilo třem soudcům, aby podnět odmítli ještě dřív, než se vůbec začali zabývat jeho obsahem.

Vážný problém pro demokracii

Tehdejší blamáž státních úřadů výrazně NPD posílila a poskytla jí mučednickou auru nespravedlivě stíhané strany. Oficiální místa proto s dalším pokusem o zásah proti ní dlouho váhala. K nové akci se odhodlala až po šoku z odhalení neonacistické buňky Nacionálně socialistické podzemí (NSU), jejíž členové spáchali deset, převážně rasově motivovaných vražd a několik teroristických útoků.

Zákaz politické strany omezuje volnou soutěž o hlasy voličů, a proto představuje pro každou demokracii vážný problém. V Německo je laťka pro její rozpuštění z historických důvodů velmi vysoko.

Zatím se sice neprokázalo, že by NSU udržovala s NPD zásadní styky, případ ale odhalil násilný potenciál krajní pravice, podhoubí, z něhož strana i teroristická organizace vzešly. Zákaz politické strany omezuje volnou soutěž o hlasy voličů, a proto představuje pro každou demokracii vážný problém. V Německo je laťka pro její rozpuštění (opět z historických důvodů) velmi vysoko.

Naposledy podobný krok uskutečnila tehdejší Německá spolková republika (NSR), výspa Západu uprostřed rozštěpené Evropy, před více než 60 lety. V počátcích studené války zrušil její Ústavní soud Socialistickou říšskou stranu (SRP) a Komunistickou stranu Německa (KPD), které v té době byly považované za vážnou hrozbu pro mladou demokracii. Pro mnohé německé experty je proto dnes otázkou, zda je nutný podobně masivní útok proti NPD.

Dvě otázky

„NPD se nachází v mizerné situaci: finančně, personálně, ideově,“ vypočítává pro ČESKOU POZICI politolog Dierk Borstel. „Nemá na žádnou politickou otázku konstruktivní odpověď,“ doplňuje s tím, že významnou politickou silou zůstává jen na komunální úrovni – v několika oblastech na východoněmeckém venkově.

Je návrh na rozpuštění NPD nepřiměřeně silným zásahem proti marginální politické síle? Může proto být v Karlsruhe znovu zamítnut?

S pěti mandáty je zastoupena v zemském parlamentu v Meklenbursku-Předním Pomořansku, má jednoho europoslance. Na celostátní úrovni se její preference pohybují hluboko pod hranicí pro vstup do parlamentu. V posledních volbách do Spolkového sněmu v roce 2013 získala pouze 1,2 procenta hlasů. Je návrh na rozpuštění NPD nepřiměřeně silným zásahem proti marginální politické síle? Může proto být v Karlsruhe znovu zamítnut?

Dierk Borstel si to nemyslí. „To není při projednávání zákazu strany rozhodující kritérium,“ zdůraznil. A dodává: „Jde o neústavnost strany a její aktivní, bojovné usilování o potírání demokratického právního státu.“ Odpovědná místa podle něho nechtějí čekat, až NPD zesílí natolik, že už ji skoro nebude možné zakázat, a proto je pokus o zákaz strany svým způsobem oprávněný.

Možnost záchrany

Naději na úspěch mu přisuzuje i Jörn Ipsen. „Považuji návrh na zákaz, s jehož zněním jsem se osobně mohl seznámit, z větší části za slibný,“ sdělil ústavní právník ČESKÉ POZICI. „Jeho předkladatelé konkrétně dokazují, že je program NPD v mnoha ohledech v podstatě shodný s NSDAP. Obzvlášť závažná je okolnost, že je mnoho stoupenců NPD zapleteno do trestních řízení.“ Právě jejich chování je podle Ipsena v podobných případech do značné míry rozhodující.

Někteří právníci upozorňují, že by se NPD mohla proti svému rozpuštění odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku a ještě se zachránit

Pokud by Ústavní soud vynesl verdikt o zrušení NPD, přišla by o všechny své mandáty i státní finanční podporu ve výši téměř 1,5 milionu eur ročně. Navíc by i ztratila možnost kandidovat ve volbách. Názory na to, zda by to německé demokracii výrazně pomohlo, se ale různí.

Relativně silně zaznívají v německých médiích hlasy, že ani po prohře v Karlsruhe by NPD nemusela být zcela odepsaná. Někteří právníci upozorňují, že by se mohla proti svému rozpuštění odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku a ještě se zachránit.

Mýtus obětního beránka

Například ústavní expert Ipsen ale tyto pochybnosti nepovažuje za podložené: „Proces v Karlsruhe je nezávislý na právních výrocích ESLP. NPD by v případě zákazu zajisté měla možnost stěžovat si (ve Štrasburku – pozn. red.) na porušení lidských práv.“ Myslí si ale, že by neuspěla: „Považuji za zcela nepravděpodobné, že by ESLP označil za neslučitelný s konvencí na ochranu lidských práv detailně odůvodněný výrok Spolkového ústavního soudu, jemuž předcházel dlouhý proces.“

Existuje obava, že sympatizanti NPD budou po případném jejím zákazu těžit z mýtu obětního beránka, či z toho, že se někteří ještě více zradikalizují a posunou do militantní oblasti

I kdyby ale NPD definitivně zanikla, je otázkou, zda by to skutečně pomohlo při potírání německé extrémně pravicové scény, která se v poslední době aktivizuje a k níž se podle německého ministerstva vnitra hlásí na 21 tisíc osob. „NPD je pro mě jednoznačně pravicově extrémistická síla, která štve proti menšinám a bojuje proti demokracii. Myšlenka, že podobnou sílu z více než 50 procent financuje stát, je pro mě neúnosná,“ zdůrazňuje politolog Borstel.

Dodává však, že byl vždy odpůrcem návrhů na rozpuštění podobných organizací: „Ze zákazů vyplývají vždy jen inovace a obnovení scény.“ A obává se, že sympatizanti NPD budou po případném jejím zákazu těžit z mýtu obětního beránka, či toho, že se někteří ještě více zradikalizují a posunou do militantní oblasti, která je podle Borstela pro demokracii mnohem nebezpečnější než působení v rámci jakékoli politické strany.

Špatný signál

V symbolickou hodnotu zákazu NPD Borstel příliš nevěří: „Cením si více reálné politiky než symbolů.“. Silám extrémní pravice lze podle něho dá pouze tím, že jejich přívržence budou přebírat demokratičtí konkurenti. „NPD je silná tam, kde je slabá demokracie. Získává v krizových dobách, kdy se u lidí rozvíjejí obavy. Vyplňuje vakuum tam, kde se stát například z důvodu finančních omezení stahuje,“ zdůrazňuje Borstel.

Druhý neúspěch proti xenofobní a antisemitské straně by do společnosti, v níž v uplynulých letech rostl počet rasisticky motivovaných násilných činů, vyslal špatný signál

Úkolem státu je podle něho v tomto ohledu zejména posilovat dostupnou infrastrukturu – školy, nemocnice, mládežnická centra – a občanskou společnost. „Tam, kde se demokraté o komunitu věrohodně starají, pojmenovávají problémy a berou vážně starosti, nemají pravicoví extremisté žádný prostor, kde by se mohli rozvinout,“ upozorňuje politolog. Podle něho je účinnější odebírat extrémistům půdu pod nohama, než jejich činnost zakazovat rozhodnutími nejvyšších soudů.

Borstel není jediný, kdo zdůrazňuje, že nebezpečí ultrapravice tkví jinde než v registrované politické straně a že se radikálové po případném zrušení NPD jen uchýlí pod křídla jiné a možná horší organizace. I další odborníci připomínají, že v boji s radikály jsou mnohem důležitější jiná opatření – například důsledná osvěta mezi mládeží, učiteli a státními úředníky. Podobné úvahy jsou legitimní.

Navzdory tomu je zákaz NPD v současné chvíli důležitý. Komentátoři se shodují, že by druhý neúspěch proti xenofobní a antisemitské straně do společnosti, v níž v uplynulých letech rostl počet rasisticky motivovaných násilných činů, vyslal špatný signál. Případný zákaz NPD by totiž zamezil aspoň tomu, aby si demokratický stát vydržoval odpůrce přímo z kapes daňových poplatníků.