Vystresovaná matka, které se jen těžko daří zkombinovat péči o malé děti a domácnost s uvadající pracovní kariérou. Přetížený otec, který nese odpovědnost za obživu rodiny a má černé svědomí, že své potomky vidí jen pár minut denně. I takhle neradostně může vypadat realita. Není divu, že tato perspektiva mnohé, zejména vzdělané a dobře situované jedince, od založení rodiny odrazuje.
V Německu, které má nejnižší porodnost ze členských zemí Evropské unie a potýká se s narůstajícím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, se proto objevují stále nové nápady, jak situaci řešit. Mezi nejdiskutovanější patří koncept takzvané rodinné pracovní doby, propagovaný zejména sociálními demokraty (SPD).
Nerovnost příjmů
Jeho hlavní myšlenkou je férovější rozdělení práce ve společnosti. V současném Německu pracuje zhruba 90 procent otců na plný úvazek. Jsou považováni za hlavní živitelé rodin a podle průzkumů pracují dokonce déle než bezdětní a tím intenzivněji, čím více mají potomků. Matky naopak do tří let věku svých dětí nebývají zaměstnané vůbec a později jen částečně. Jejich síly chybí na pracovním trhu. Peníze, které stát investoval do jejich vzdělání, přicházejí vniveč.
Nerovnost příjmů mezi ženami a muži, která je v Německu silně nad evropským průměrem, se utvrzuje. Podobně jako propast mezi důchody ve vyšším věku. |
Nerovnost příjmů mezi ženami a muži, která je v Německu silně nad evropským průměrem, se utvrzuje. Podobně jako propast mezi důchody ve vyšším věku. Podle spolkového ministerstva pro rodinu, seniory ženy a mládež v čele s Manuelou Schwesigovou z SPD si až třetina rodin přeje současnou situaci změnit.
Schwesigová proto vstoupila do veřejné diskuse s návrhem, že by po rodičovské dovolené matka i otec shodně pracovali pouze na 80 procent, tedy kolem 32 hodin týdně. Stát by jim přitom kompenzoval výpadek příjmů za plné úvazky. Mohlo by jít o částku odstupňovanou podle výše mzdy, hovoří se ale i o možnosti, že by se oběma zaměstnaným rodičům vyplácely paušály kolem 250 eur (asi 6700 korun) měsíčně.
Vstřícné postoje
Sociální demokraté, kterým se ve velké koalici vedené Angelou Merkelovou příliš nedaří prosazovat svá témata, možná rodinnou pracovní dobu povýší na jedno z hlavních před parlamentními volbami za dva roky.
Koncept rodinné pracovní doby vítají organizace, které se vyslovují pro rovné šance mužů a žen, odbory a částečně i někteří zástupci zaměstnavatelských svazů |
Jeho základní ideu považuje za správnou i německý politolog Henning Meyer,šéfredaktor časopisu Social Europe Journal z prestižní Londýnské školy ekonomie a politických věd (LSE): „Přístup, že vztahový rámec není osoba ale rodina, považuji za velmi dobrý.“
Množství druhů práce, které třeba kvůli velké fyzické náročnosti mohou vykonávat jen muži, se neustále zmenšuje, spravedlivější a flexibilnější rozdělení práce mezi oběma pohlavími je podle Meyera pro budoucnost důležité. Koncept rodinné pracovní doby pak vítají organizace, které se vyslovují pro rovné šance mužů a žen, odbory a na podzim pro své vize získala Schwesigová také částečný souhlas některých zástupců zaměstnavatelských svazů.
Pravicová kritika
Obhájci návrhu tvrdí, že by podobný systém nebyl příliš nákladný a zvýšil by nejen sociální spravedlnost, ale i celkovou zaměstnanost, protože by ženy a muži spojenými silami pracovali více než nyní. S tím nesouhlasí řada pravicových kritiků, kteří projekt SPD odmítají jako nemístné sociální inženýrství a budoucí byrokratický moloch. Zdrženlivě se k němu staví i řada firem.
Řada pravicových kritiků projekt SPD odmítá jako nemístné sociální inženýrství a budoucí byrokratický moloch |
Skeptikům nahrává i nedávný průzkum berlínského hospodářského institutu DIW, z nějž v listopadu citoval deník Die Welt. Podle něj by podobné nabídky státu ve skutečnosti využil jen zlomek rodin. V současné době se prý o pracovní a rodinné povinnosti dělí podobným způsobem asi jedno procento rodičovských partnerů, po zavedení státní podpory by jejich počet narostl na pouhá tři procenta.
Ani tato čísla však zastánce diskutovaného návrhu nijak neděsí. Spoléhají na to, že by jeho uvedení do praxe bylo pochopeno jako důležitý signál a své příznivce by si časem získal. Podobně jako tomu bylo u otcovské dovolené, k níž němečtí muži zpočátku přistupovali velmi opatrně a dnes se těší rostoucí oblibě.
Nové nároky
Princip rodinné pracovní doby spadá do širšího kontextu úvah o budoucnosti lidské práce. V postmoderním, digitalizovaném světě dostává představa o trvalém docházení do stálého zaměstnání stále více zabrat. Společnost, v níž se rozpadly tradiční struktury velkých rodin, klade nové nároky na muže i ženy.
Společnost, v níž se rozpadly tradiční struktury velkých rodin, klade nové nároky na muže i ženy |
Od prvních se očekává aktivnější přístup k otcovské roli, od druhých, že úspěšně skloubí rodinný i profesní život. Ve stárnoucí Evropě se neustále zdůrazňuje zpružnění pracovního trhu, přizpůsobení úvazků jednotlivým životním etapám a potřebám zaměstnanců i nutnost efektivně využít stále vzácnějšího lidského kapitálu.
Díky rostoucí společenské nerovnosti se stále více hovoří o nutnosti spravedlivějšího rozdělení práce i o donedávna zcela fantastických konceptech, jako je nepodmíněný základní příjem, který by bez výjimky pobírali všichni občané. Koncept rodinné pracovní doby se v budoucnu může ukázat novou cestou – i slepou uličkou. Bude zajímavé jeho osud sledovat.
