Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Německo omezuje přechod politiků ze státní do soukromé sféry

Zprávy z EU

  13:36
Dle kritiků návrhu zákona se vliv lobbistů na politické rozhodování přeceňuje. Dle optimistů přestupy ze státních do soukromých služeb částečně omezí.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder vstoupil do služeb společnosti Gazprom. foto: ArchivLidové noviny

Ministr, který spolurozhoduje o vývozu vojenské techniky, nastoupí po odchodu z vlády jako lobbista do zbrojařské firmy. Bývalý starosta městské části přijme místo ve stavební společnosti, která buduje místní sídliště. Náměstkyně se zkušenostmi z resortů životního prostředí a dopravy začne zastávat zájmy firem, jež poskytují komunální služby. Co mají tito politici společného?

Jejich kariérní zlomy vyvolávají nepříjemné otázky. Nezačnou v nové práci zneužívat informace a kontakty, které získali ve státní sféře? Nebo dokonce – není nové lukrativní zaměstnání odměnou za dřívější dobré služby, tedy jakousi časově posunutou korupcí?

Tyto pochybnosti chtějí někteří němečtí zákonodárci odstranit. Přišli proto s návrhem na zavedení přechodné lhůty, během níž by bývalí vrcholní politici nesměli nastoupit do zaměstnání, v němž by hrozil střet zájmů s jejich předchozím postem.

Projekt SPD

Jak už to v demokracii bývá, jednání nebylo snadné. Zákon, k jehož přijetí se německá vláda zavázala již ve svém předloňském programovém prohlášení, byl především projektem menší koaliční strany SPD. CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové prý jeho vzniku spíše kladla překážky.

Zákon, k jehož přijetí se německá vláda zavázala již ve svém předloňském programovém prohlášení, byl především projektem menší koaliční strany SPD

Výsledkem je – jak jinak – kompromis. Nový zákon stanovuje, že bývalí celoněmečtí ministři a parlamentní státní tajemníci musejí vládě písemně nahlásit, pokud se do 1,5 roku po opuštění svého postu chystají přestoupit na exponované místo v soukromé sféře.

Kabinet pak na základě doporučení tříčlenné etické komise stanoví, zda pro politika uplatní obdobu konkurenční doložky známé z veřejné sféry, tedy zda mu zakáže nabízený post hned přijmout a v mezičase mu bude vyplácet finanční kompenzaci. Politikův nástup do zaměstnání přitom může zdržet o rok, maximálně rok a půl. Není těžké si představit, že rozhodování kabinetů bude obzvlášť pikantní, půjde-li o politické konkurenty – třeba po střídání u moci.

Vstup do politiky

Jako každý kompromis, zůstává i tento na půl cesty. Jen málokdo věří, že zabrání každému kozlovi, aby se stal zahradníkem. Především se týká jen mála osob, pomíjí třeba poslance a regionální lídry. Podle Ulricha Müllera z protikorupční iniciativy LobbyControl bude především záležet na tom, jak přísně se nové pravidlo uplatní v praxi. Podobné opatření totiž už dnes platí pro vrcholné státní úředníky – a zkušenosti s ním prý nejsou právě povzbudivé.

Německá vláda nyní podle Müllera udělala první krok správným směrem. Ideálně by ale nejen podle LobbyControl, ale i například Transparency International měla pro politiky zavést mnohem delší, až tříletou přechodnou lhůtu. Proti ní mnozí namítají, že by zamezila veřejnému angažmá lidí z praxe a podpořila rozvoj kasty funkcionářů, kteří nikdy v reálném světě nepracovali. Kdo by šel do vlády s perspektivou, že se po uplynutí mandátu nebude moci několik let svobodně rozhodovat o své další kariéře?

Zábrany pro vstup nezávislých odborníků do politiky spočívají zejména v interních pravidlech, dle nichž mají před lidmi zvenčí přednost zasloužilí straníci

Ulrich Müller s tímto názorem nesouhlasí: „Nechceme přece zakázat všechny činnosti po výkonu politického úřadu, ale cíleně jen ty, u kterých se vyskytují konflikty zájmů nebo se pro lobbistickou činnost cíleně kupuje síť kontaktů a vnitřní informace, kterými určitý politik disponuje.“

A ve svém vyjádření pro ČESKOU POZICI dodává: „Z našeho pohledu by zůstaly úřady ministrů i jejich tajemníků atraktivní i s tříletou přechodnou lhůtou.Zábrany pro vstup nezávislých odborníků do politiky spočívají podle Müllera někde zcela jinde – zejména v interních pravidlech, dle nichž mají před lidmi zvenčí přednost zasloužilí straníci.

Schröder a Gazprom

Nový zákon, který předminulý týden schválila vláda a postupuje k projednání Spolkovému sněmu, není dokonalý. Jeho kritici tvrdí, že je zbytečný a že se vliv lobbistů na politické rozhodování a manévrovací prostor politiků zbytečně přeceňuje. Opatrní optimisté si od něj alespoň slibují, že problematické přechody ze státních do soukromých služeb částečně omezí. Doposud si totiž v tomto směru někteří politici nebrali vůbec žádné servítky.

Bývalý kancléř Gerhard Schröder (SPD) nastoupil vzápětí po prohraných volbách v roce 2005 do služeb dceřiné firmy ruského Gazpromu. Ronald Pofalla, šéf úřadu kancléřky, přešel od Angely Merkelové na post vrchního lobbisty Deutsche Bahn, společnosti, s níž předtím z titulu své funkce čile komunikoval. Jeho kolega a spolustraník Eckart von Klaeden zase znenadání kývl na lákavou nabídku automobilky Daimler.

Bývalý kancléř Gerhard Schröder (SPD) nastoupil vzápětí po prohraných volbách v roce 2005 do služeb dceřiné firmy ruského Gazpromu

Naposledy, právě v den, kdy nový zákon schvalovala vláda, se o palcové titulky postarala šéfka CDU v Postupimi a parlamentní tajemnice při ministerstvu dopravy Katherina Reicheová. Ta oznámila, že opouští všechny své politické funkce a nastupuje do vedení vlivného Svazu komunálních podniků (VKU), který zastupuje zájmy například dodavatelů energií a vody či odpadových firem.

Panuje obava, že v zájmu svého nového zaměstnavatele využije řadu vnitřních informací, které získala ve světě politiky (dříve působila i na ministerstvu životního prostředí), i dobrých kontaktů v Berlíně a Bruselu.

Evropský parlament vzorem

Jistým vzorem pro zavedení přechodné lhůty pro politiky, kteří se chystají ze státní do soukromé sféry, byl pro Německo Evropský parlament. Pro jeho poslance platí, že pokud chtějí po ukončení mandátu do služeb soukromé firmy, musejí si počkat 18 měsíců. Bylo by podobné opatření vhodné a účinné i v českých podmínkách?

Jistým vzorem pro zavedení přechodné lhůty pro politiky, kteří se chystají ze státní do soukromé sféry, byl pro Německo Evropský parlament

Petr Soukenka, ředitel Nadačního fondu proti korupci (NFPK) je skeptický. Podobný zákon by podle něho reálně neovlivnil míru korupce v České republice, jistě však zvýšil „náklady na straně státu“. Podle Soukenky by bylo možné právním aktem vytvořit analogii s konkurenční doložkou, tedy přechodné období, během něhož by politik dostal například 18 platů a nesměl vykonávat činnosti, které by znamenaly nebezpečí, že se ocitne ve střetu zájmů.

„Ve skutečnosti by je ovšem vykonával přes třetí subjekt, například právní kancelář či poradenskou společnost,“ soudí Soukenka. „Samozřejmě by v těchto společnostech byl zaměstnán na postech, které by vylučovaly formálně střet zájmů,“ vyvozuje dále Soukenka a poukazuje na bývalého premiéra a ministra vnitra Stanislava Grosse, který po odchodu z politiky přešel do advokátní kanceláře Eduarda Bruny, přičemž jeho náplň práce zůstala veřejnosti skrytá.

Stálé překážky

Navzdory tomu Soukenka novou iniciativu úplně nezavrhuje: „Na druhou stranu je nutné říci, že potenciálním korupčníkům a zlodějům je nutné klást neustále nějaké překážky a zvyšovat jim transakční náklady na legalizaci nezákonně nabytých peněz,“ dodává pro ČESKOU POZICI Soukenka. A otázku považuje především za etický problém.

Potenciálním korupčníkům a zlodějům je nutné klást neustále nějaké překážky

Mezi politiky, jejichž odchod do soukromé sféry byl na hraně, počítá například bývalého premiéra za ODS Mirka Topolánka, který zakotvil v Energetickém a průmyslovém holdingu (EPH), exministra financí Ivana Kočárníka (rovněž ODS), který odešel do skupiny PPF, sociálnědemokratického exministra financí Pavla Mertlíka (ČSSD), jehož zaměstnala Raiffeisenbank, či Vladimíra Dlouhého (ODA), bývalého ministra průmyslu a obchodu, který vstoupil do služeb bankovní společnosti Goldman Sachs.