Maskáčové uniformy, barety a samopaly v ulicích – pro obyvatele Paříže a Bruselu, které v posledních měsících zažily teroristické útoky, se už bohužel staly v podstatě součástí všedního dne.
V Berlíně ani jiných německých městech nic takového neuvidíte – nejen proto, že se v Německu naštěstí podobný incident zatím neodehrál. Nasazení armády totiž až na výjimky zapovídá ústava. A to by se mělo změnit, myslí si někteří politici.
Role bundeswehru a policie
Bundeswehr slouží k vnější obraně, o pořádek uvnitř země se stará policie. Tato zásada platí v Německu mnoho desetiletí. Striktní oddělení rolí obou složek vyplývá z neblahých zkušeností s nacistickým režimem. Jasná pravidla pro mimořádné situace si tehdejší bonnská republika stanovila až téměř 20 let po svém vzniku. V roce 1968 za vyhrocené společenské debaty přijala takzvané nouzové zákony, které stanovily pro nasazení armády v zemi přísná omezení, jež platí dodnes.
Bundeswehr slouží k vnější obraně, o pořádek uvnitř země se stará policie. Tato zásada platí v Německu mnoho desetiletí. Striktní oddělení rolí obou složek vyplývá z neblahých zkušeností s nacistickým režimem. |
Vojáci podle nich smějí přijít na pomoc pouze v případě vážného ohrožení demokratického režimu, při velkých přírodních katastrofách nebo závažných neštěstích. V minulosti se zapojili například při povodních, lesních požárech nebo po velkých dopravních nehodách, jako bylo vykolejení vlaku v obci Eschede, které si v roce 1998 vyžádalo sto lidských životů.
V rámci takzvané úřední pomoci se několik tisíc německých vojáků od loňského roku podílí také na zvládání uprchlické krize. Armáda běžencům poskytla ubytovací prostory a lůžka, až do letošního léta by měla pomáhat při přepravě, rozdávání stravy či zajištění nezbytné zdravotní péče.
Bezpečnostní politika
Není to málo, ale zejména podle politiků CDU/CSU to v dnešní době nestačí. Požadavek na rozšíření působnosti bundeswehru na domácí půdě je jejich dlouholetým evergreenem. Nově tento bod pronikl i do návrhu bílé knihy o bezpečnostní politice, která vzniká pod vedením Ursuly von der Leyenové (CDU) ministerstvu obrany. Na vládě by se měl začít projednávat v červnu. Už nyní se ale objevuje zásadní spor mezi křesťanskými a sociálními demokraty.
Požadavek na rozšíření působnosti bundeswehru na domácí půdě je jejich dlouholetým evergreenem politiků CDU/CSU. Nově tento bod pronikl i do návrhu bílé knihy o bezpečnostní politice. |
Mluvčí poslanecké frakce CDU/CSU pro obrannou politiku Henning Otte zdůraznil, že současná německá bezpečnostní architektura neodpovídá nárůstu nejistoty a rizik. Německo by podle něho mělo lépe propojit armádu, policii a tajné služby a dát vojákům ve výjimečných situacích – třeba při ohrožení terorismem – větší prostor.
Jeho kolega z bavorské CSU Florian Hahn prohlásil, že situace, kdy se stírají rozdíly mezi vnitřními a vnějšími hrozbami, žádá změnu myšlení. Historicky podmíněné výhrady vůči nasazení armády v zemi jsou podle něho zcela neoprávněné. S tímto pohledem ale koaliční vládní partneři ze sociální demokracie (SPD) zásadně nesouhlasí.
Odvádění pozornosti
Podle mluvčího pro obranu frakce SPD Rainera Arnolda, prosazování státní moci je a zůstává úkolem policie. Bylo by prý smysluplnější posílit ji, než přidělovat další úkoly přetížené armádě. Úkolem bundeswehru je především bránit zemi a spojence a účastnit se zahraničních misí OSN, EU a NATO, zdůraznil i Arnoldův stranický kolega a šéf parlamentního obranného výboru Wolfgang Hellmich. Proti změnám současné situace je také opozice – Zelení a Levice.
Podle některých komentátorů se tvůrci bílé knihy oživením debaty o roli armády při ochraně vnitřní bezpečnosti snaží odvést pozornost od závažných otázek budoucnosti |
CDU/CSU to proto se svým návrhem na změnu ústavy, k jehož přijetí by potřebovala v obou komorách parlamentu dvoutřetinovou většinu, nebude mít jednoduché. Za současného rozložení politických sil zřejmě nemá šanci. Někteří komentátoři, například Daniela Vatesová z Berliner Zeitung, za jeho předložením vidí především pokus o vymezení křesťanských demokratů vůči koaličnímu partnerovi a snahu o posílení pravicového profilu strany v době sílící Alternativy pro Německo (AfD).
Podle Falka Steinera z rozhlasové stanice Deutschlandfunk se tvůrci bílé knihy oživením debaty o roli armády při ochraně vnitřní bezpečnosti snaží odvést pozornost od závažných otázek budoucnosti – třeba, jak se Německo a bundeswehr postaví k riziku digitálních útoků, zapojování dronů do ozbrojených konfliktů či staronovým bezpečnostním hrozbám na východě Evropy.
Přání německých občanů
Zajímavé je, že němečtí občané si na rozdíl od řady expertů intenzivní zapojení armády při zvládání vnitřních bezpečnostních rizik zřejmě přejí. Podle výzkumu, který na konci loňského roku (krátce po útocích v Paříži) pro agenturu dpa vypracovala společnost YouGov, odmítá angažmá bundeswehru v podobných situacích zásadně asi jen sedm procent lidí. Při jasně vymezených hranicích s ním souhlasí 35 procent občanů, 53 procent je jasně pro.
Němečtí občané si na rozdíl od řady expertů intenzivní zapojení armády při zvládání vnitřních bezpečnostních rizik zřejmě přejí |
Zmocněnec německého Spolkového sněmu pro ozbrojené síly Hans-Peter Bartels (SPD) v reakci na průzkum nicméně namítl, že kvůli tomu není třeba měnit ústavu. Takové nasazení armády je již prý možné už dnes. Teoreticky ano, ale vždy jde o zcela výjimečné situace, o kterých se jednotlivě rozhoduje. A to mnohým nestačí.
Dá se tedy očekávat, že o tomto sporu, který v Německu vybublal po útocích v USA 11. září 2001 a znovu jej oživily nedávné pařížské a bruselské události, ještě uslyšíme. Třeba v rámci vyjednávání o nové vládní koalici po příštích volbách.