Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Německo: Kdo bude financovat uprchlickou krizi?

  9:07
Jedním z argumentů pro přijímání uprchlíků je, že budou německou ekonomiku zásobovat kvalifikovanou pracovní silou, o čemž lze pochybovat. Navíc náklady na integraci údajně až milionu migrantů ročně ponese především střední třída.

Postoj k uprchlíkům není v Německu zdaleka jednotný. Na demonstraci v Lipsku protestovali zástupci NPD foto: Reuters

Před 25 lety bylo znovu sjednoceno Německo a během této historické události byli vzpomínáni politici, kteří pochopili podstatu totalitních režimů. Jedním z nich byl 32. americký prezident Franklin D. Roosevelt (1882–1945) v letech 1933 až 1945 a jeho výrok vytesaný na jeho památníku ve Washingtonu. „Ti, kdo se snaží zavádět systém vlády založený na ovládání všech lidí několika vládci..., to nazývají novým pořádkem. To ale není nové, a ani to není pořádek.“

Více než čtvrt století po pádu berlínské zdi je v důsledku uprchlické krize otázka, jak by evropské společenství mělo být řízeno a jaký by mělo mít pořádek, aktuální. Významný křesťanskodemokratický intelektuál a bývalý saský ministerský předseda Kurt Biedenkopf v rozhovoru pro server welt.de prohlásil, že německá kancléřka Angela Merkelová pochopila, že uprchlická krize je zlomem, jenž změní Evropu i její roli ve světě.

Předseda bavorské CSU Horst Seehofer však považuje uprchlickou politiku Merkelové za chybu a na zářijovém setkání své strany v klášteře Banz řekl: „Stát pustil otěže z rukou.“ A situace na německých hranicích mu dává za pravdu – na silničních přechodech se kvůli kontrolám tvoří kilometrové zácpy a několik týdnů je přerušeno vlakové spojení mezi Rakouskem a Německem. Policie a komunální politici upozorňují, že se do země valí lidé, kteří částečně nejsou nijak registrovaní, a německé úřady zcela ztratily přehled, kde jsou a co dělají.

Integrace východního Německa

Vážnost situace ukázala konference komunálních politiků parlamentní frakce sociálních demokratů (SPD) v Berlíně. Mnichovská sociální referentka Brigitte Meierová se slzami v očích popsala chaos v bavorské metropoli a bezradnost institucí, které přestaly zvládat situaci na hlavním nádraží, kam každý den doputuje několik tisíc uprchlíků, o něž se má postarat komunální politika. Její politici se proto ocitají pod velkým tlakem a ve snaze ubytovat všechny uprchlíky vypovídají z městských bytů místní obyvatele.

Problém s financováním integrace východního Německa se objevil hned po znovusjednocení, a proto byla na rok zavedena mimořádná daň – Solidaritätszuschlag

Jedním z argumentů pro přijímání uprchlíků je, že pomohou vyřešit demografický problém Německa a budou jeho ekonomiku zásobovat kvalifikovanou pracovní silou, kterou potřebuje. Odhlédneme-li od měnící se globální ekonomiky a od toho, bude-li exportně orientovaná německá ekonomika s téměř třemi miliony nezaměstnanými další pracovní síly vůbec potřebovat, dostává se do popředí otázka, jak uprchlickou krizi řešit a financovat.

Německo má zkušenost s náklady na integraci – po znovusjednocení v roce 1990. Problém s financováním integrace východního Německa se objevil hned po znovusjednocení, a proto byla na rok zavedena mimořádná daň – Solidaritätszuschlag –, aby východoněmecké spolkové země rychle dosáhly životní úrovně západního Německa. V případě masové migrace, jež se odhaduje až na milion lidí ročně, kteří však na rozdíl od východních Němců pocházejí z jiného kulturního prostředí a neumějí německy, není pochyb, že náklady na jejich integraci do německé společnosti budou vysoké.

Přistěhovalci a manuální práce

Jedním z hlavních problémů uprchlíků je neznalost němčiny, a proto je třeba jim poskytovat jazykové kurzy. Naučit se cizí jazyk ale vyžaduje čas, během nějž však nebudou migranti pracovnímu trhu k dispozici. Navíc musejí mít kvalifikaci požadovanou německými firmami. Většina syrských uprchlíků – odhaduje se, že jedna třetina se za Syřany jen vydává – údajně má dobré vzdělání, otázkou však je jeho použitelnost na německém pracovním trhu, který je skeptický vůči zahraničním vzdělávacím osvědčením, a navíc je mezi uprchlíky mnoho analfabetů.

Většina přistěhovalců si hledá manuální práci – na rozdíl od místní populace, která umí německy, a proto usiluje o zaměstnání, v nichž se tento jazyk používá

Podle CIA World Factbook u skupin žádajících v Německu nejčastěji o azyl umí číst a psát v Afghánistánu 38,2, Eritreji 73,8, Iráku 79,7, Sýrii 86,4, Pákistánu 57,9, a v Nigérii 59,6 procenta dospělých. Většina těchto přistěhovalců si proto hledá manuální práci – na rozdíl od místní populace, která umí německy, a proto usiluje o zaměstnání, v nichž se tento jazyk používá.

Znalost jazyka ale přestává být v ekonomice služeb výhodou a s rostoucí konkurencí klesají platy. Noví migranti proto budou především konkurovat starší generaci přistěhovalců a současně poroste tlak na německou střední třídu, která již dnes má problém vyjít s nízkými platy, přičemž se stále rozšiřuje sféra služeb.

Globalizace, konkurence a automatizace

Problematičnost integrace migrantů ukazují data ze Švédska, které je vůči nim vstřícné. Podle ekonoma Tino Sanandadžiho, íránského Kurda a jednoho ze 14 procent migrantů tvořících švédskou populaci, nemá 48 procent přistěhovalců v pracovním věku zaměstnání, po 15 letech ve Švédsku ho má jen 60 procent z nich, 42 procent dlouhodobě nezaměstnaných jsou cizinci, 58 procent sociálních dávek je vypláceno migrantům a 45 procent dětí s nejhoršími školními výsledky jsou migrantů.

Německá střední třída se potýká s důsledky globalizace, konkurencí ze zemí s nižšími mzdovými náklady a s automatizací narůstajícího počtu pracovních uplatnění

O platnosti argumentu, že migranti doplní chybějící kvalifikované pracovní síly, lze tedy pochybovat. Navíc migranti, kteří obdrží trvalé povolení k pobytu, mají právo přivést si ze zemí svého původu rodiny, čímž se tato skupina rozšiřuje o děti, staré lidi a ženy v domácnosti, kteří rovněž nejsou pro pracovní trh prospěšné, ani nepřispívají do sociálních systémů.

Náklady na financování migrace poneseněmecká střední třída, která však bojuje s důsledky globalizace, konkurencí ze zemí s nižšími mzdovými náklady a s automatizací narůstajícího počtu pracovních uplatnění. Dnes – 25 let po znovusjednocení Německa – je zmíněný Solidaritätszuschlag pravidelně prodlužován a v současné výši 5,5 procenta se stal trvalou součástí daňové zátěže německé populace. Navzdory obrovskému finančnímu transferu ze západu na východ Německy východoněmecké spolkové země zaostávají ve všech ekonomických ukazatelích za jeho západní částí.

Angela Merkelová a změna Evropy

Na příkladu východního Německa je vidět, že společenská a ekonomická integrace je komplikovaná – navzdory dobré vůli. Bývalý německý kancléř Helmut Kohl sliboval ve východním Německu kvetoucí kraje. Mýlil se. Odhadovat vývoj však je vždy obtížné.

Pokud má Angela Merkelová skutečně plán, jak změnit Evropu, měla by se o něj podělit. A to nejen se svými politickými kolegy, ale i s německou populací a všemi občany EU.

Evropská unie je na tom podobně. V Bruselu nikdo nepočítal s tím, že se letos do Evropy povalí uprchlíci. Bezmocnost evropské politiky se pak projevuje tím, že místo řešení uprchlické krize si dělá fackovacího panáka z Maďarska, čímž se vracíme k americkému prezidentu F. D. Rooseveltovi.

Pokud má pravdu Kurt Biedenkopf a Angela Merkelová má skutečně plán, jak změnit Evropu, tedy konkrétní evropskou vizi jako například bývalý francouzský prezident François Mitterand (1916–1996) či Helmut Kohl, měla by se o něj podělit. A to nejen se svými politickými kolegy, ale i s německou populací a všemi občany EU, protože její mlčení k současné uprchlické krizi není ani nové, a ani to není pořádek.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!