Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Německo a koronavirová pandemie: Informační chaos a ekonomický šok

Německá kancléřka Angela Merkelová mluvila na tiskové konferenci mluvila o pandemii koronaviru. foto: Reuters

Tlak na německou politiku, aby opatření tlumcí ekonomiku uvolnila, je legitimní. Debata, zda upřednostnit ekonomiku před rizikovými skupinami a případnými úmrtími, je zlomem v demokracii, v níž mají všichni stejná práva. Tato úvaha je tou největší škodou způsobenou koronavirem.
  8:10

V průběhu koronavirové pandemie začínaly hlavní večerní zprávy Die Tagesschau na první německé televizní stanici ARD aktuálními údaji o jejím vývoji v Německu. Informace o počtu nakažených a zemřelých ale nebyly od Institutu Roberta Kocha (IRK), hlavní autority na infekční nemoci v Německu, ale od americké Johns Hopkins University. To, že se hlavní večerní zprávy k situaci o koronaviru opíraly o informace z USA, však nebyla jediná potíž se statistickými daty v Německu.

Institut Roberta Kocha byl od začátku letošního roku středem zájmu německé veřejnosti, ale jako informační zdroj problematický. Nejdříve koronavirus označil za neškodný, Němci by se měli víc obávat chřipky, ale následně konstatoval, že jde o jednu z největších zdravotních krizí v dějinách Německa. Později s ministerstvem zdravotnictvím označil Německo za dobře připravené na pandemii, ale za několik dní přiznal dramatický nedostatek zdravotnických pomůcek a vyzval ke strategickému používání testů, tedy jen v nejnutnějších případech.

Experti z IRK nejprve považovali roušky za zbytečné, ale poté jejich význam uznali. To že institut měnil své postoje prakticky každý týden, je problém především proto, že se v průběhu pandemie rozhodnutí německé vlády o utlumení ekonomiky a omezení pohybu osob opírala právě o jeho údaje a doporučení. Největší strach vyvolává neznámé a protichůdné informace IRK přispěly k tomu, že obavy z pandemie zhoršily.

Asymetrické zpravodajství

Německé zpravodajství o koronavirové pandemii bylo asymetrické. Hlavní prostor dostávaly zprávy o Itálii a Španělsku. O Francii nebo Švýcarsku, které patří k nejpostiženějším zemím, bylo informací minimálně. Po vypuknutí pandemie v USA a Velké Británii pak byla detailně popisovaná katastrofální situace v New Yorku a Británii. V centru pozornosti byl americký prezident Donald Trump a britský premiér Boris Johnson, které německá média nemají ráda, a zpravodajství o nich bylo převážně negativní.

Opět se objevil německý antiamerikanismus a i seriózní média zveřejňovala nepravdivé informace. Zprávu o zásilce roušek od firmy 3M pro berlínskou policii zabavené USA v Thajsku, kterou šířil berlínský senátor Andreas Geisel, popřeli jak Američané, tak firma. O německé firmě CureVac, která pracuje na vakcíně proti koronaviru, týdeník Welt am Sonntag tvrdil, že se ji prezident Trump pokouší získat, ale německá vláda prohlásila, že Američanům prodaná nebude, přičemž Washington i firma omítly jakýkoli kontakt.

Německé zpravodajství o koronavirové pandemii bylo asymetrické. Hlavní prostor dostávaly zprávy o Itálii a Španělsku. O Francii nebo Švýcarsku, které patří k nejpostiženějším zemím, bylo informací minimálně. Česká republika v německém zpravodajství prakticky neexistuje, přestože opatření k utlumení pandemie byla zavedena o týden dříve než v Německu a byla účinná.

Dalším cílem německých médií je maďarský premiér Viktor Orbán, především kvůli časově neomezenému rozšíření kompetencí jeho vlády. Podle některých komentátorů jde o zavádění diktatury. Pikantní je, že podobné věci se dějí i v Německu. Například spolková země Severní Porýní-Vestfálsko také navrhla časově neomezený zákon o protikoronových opatřeních a Meklenbursko-Přední Pomořansko uzavřelo nejen vnitroněmecké hranice, ale zakázalo vstup dokonce těm, kdo v této spolkové zemi vlastní nemovitost, ale nejsou v ní trvale hlášeni.

Česká republika v německém zpravodajství prakticky neexistuje, přestože opatření k utlumení pandemie byla zavedena o týden dříve než v Německu a byla účinná. Tvrdě kritizované je každé rozhodnutí rakouské vlády, která rovněž zareagovala pohotově, ale z německého pohledu by se Vídeň měla spokojit s rolí mladšího bratra a nic Berlínu nedoporučovat, a už vůbec ne svou úspěšnou politiku.

Postoj Švédsko, které ekonomiku a volný pohyb osob neomezilo, navzdory tomu má pandemii pod kontrolou, pak vyvolává otázku, zda by dostatečné testování a karanténa bez těchto omezení nepřinesly stejný průběh pandemie.

Problematické zdravotnictví

Ve druhé polovině dubna se ukázalo, že nejhorší scénář nenastane, a vláda i média začaly chválit německý krizový management, což je v rozporu s faktem, že sousední státy před několika týdny Německo kritizovaly za pomalou reakci. Například německé hraniční přechody byly již týden zavřené, ale na letištích nadále přistávala letadla z krizových zemí a cestující byli bez zdravotních kontrol pouštěni do Německa.

Německá média líčila příběhy lidí, které navzdory symptomům poslal praktický lékař k hygienikovi, jenž je odkázal na Ústav pro tropické choroby, odkud byli posláni zpět k praktickému lékaři, aniž by byli testováni. Realitě neodpovídá ani klišé o robustním německém zdravotnictví. To sice patří v Evropě k těm lepším, ale v ideálním stavu není.

Německá média líčila příběhy lidí, které navzdory symptomům poslal praktický lékař k hygienikovi, jenž je odkázal na Ústav pro tropické choroby, odkud byli posláni zpět k praktickému lékaři, aniž by byli testováni. Realitě neodpovídá ani klišé o robustním německém zdravotnictví. To sice patří v Evropě k těm lepším, ale v ideálním stavu není.

Zmíněný informační chaos se týkal i jednoho z kritérií kvality německého zdravotnictví – počtu lůžek na odděleních intenzivní péče, jichž má Německo několikanásobně více než jiné evropské země, uvádělo se až 40 tisíc. Později byl počet redukován na 28 tisíc, což ve srovnání s Evropou není málo, ale 80 procent z nich je obsazeno a deset procent nefunguje, protože chybějí školení pracovníci.

Zastavení ekonomiky pak znamenalo šok, který se německá vláda snaží kompenzovat řadou opatření v celkové výši 1,2 bilionu eur, přičemž se hovořilo i o znárodňování. V záplavě opatření na záchranu firem s existenčními problémy vyvolalo kritiku rozhodnutí koncernů, jako je Deichmann, H&M, Adidas nebo Edeka, jejíž prodejny potravin byly otevřené i v průběhu epidemie, neplatit nájem. A to především Adidasu, protože jeho vedení na začátku letošního roku ohlásilo úspěšný loňský a akcionářům slíbilo vyplatit 800 milionů eur.

Upřednostnění ekonomiky

Koronavirová krize ukázala, které firmy dobře hospodaří, které jsou inovativní, a jejichž konec jen urychlila. Pro velké automobilové koncerny i rodinné restaurace je pandemie zlomovou zkušeností a po jejím odeznění si bude třeba položit otázku, nakolik pevné jsou základy německé ekonomiky, a jak na tom skutečně je, jestliže již po dvou týdnech některá odvětví tvrdí, že nepřežijí. Systém evropských dotací, daňových úlev a výjimek už dávno nelze označit za volný trh a opatření kvůli pandemií tuto situaci posílí.

Koronavirová krize ukázala, které firmy dobře hospodaří, které jsou inovativní, a jejichž konec jen urychlila. Po jejím odeznění si bude třeba položit otázku, nakolik pevné jsou základy německé ekonomiky, a jak na tom skutečně je, jestliže již po dvou týdnech některá odvětví tvrdí, že nepřežijí.

Tlak na německou politiku, aby opatření utlumující ekonomiku uvolnila, je legitimní. Pokud se však má opět rozjet i za cenu tolerance nárůstu počtu nákaz a zesnulých, znamená to změnu paradigmatu. Američané nechávají zraněně ležet a následně provádějí náročné vojenské operace na jejich záchranu. Izraelská armáda neponechává nepříteli ani ostatky svých padlých.

Debata, je-li možné upřednostnit ekonomiku před rizikovými skupinami a případnými úmrtími, představuje zlom ve vnímání demokracie, v níž mají všichni stejná práva a každý lidský život je stejně cenný. Toto uvažování je tou největší škodou, kterou způsobil koronavirus.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...