Lidovky.cz

Německé 11. září: V procesu s teroristy stát bojuje o svou tvář

Vraždy

  19:39

Na 500 stran obžalovacího spisu v kauze Nacionálně socialistického podzemí obsahuje dosud nejvážnější obvinění proti německým neonacistům.

Trojice pachatelů Beate Zschäpeová, Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos zavraždila podle dostupných indicií v letech 2000 až 2007 v Německu devět drobných podnikatelů z řad přistěhovalců a mladou policistku a spáchala dva pumové útoky. foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

Dva muži a jedna žena. Údajně spáchali deset vražd, vesměs s rasovým podtextem, patnáct loupežných přepadení a dva bombové útoky. Třináct let byla policie bezradná. Nyní stojí teroristická buňka Nacionálně socialistické podzemí (NSU) před soudem. Německo se chystá na „proces století“, bezpochyby nejsledovanější justiční spor od dob „levicové městské guerilly“ Frakce Rudé armády (RAF).

Vyšetřování případu i přípravu procesu však provázejí tak závažné chyby a zmatky, že se nahlas uvažuje o důkladných reformách celé německé bezpečnostní architektury. Kauza může mít tak závažné důsledky, že snese označení „německé 11. září“.

Obrysy celého případu NSU jsou dnes veřejnosti dobře známé. Trojice pachatelů, Uwe Böhnhardt, Uwe Mundlos a Beate Zschäpeová, zavraždila podle dostupných indicií v letech 2000 až 2007 v Německu devět drobných podnikatelů z řad přistěhovalců a mladou policistku a spáchala dva pumové útoky. Jaký byl jejich motiv? Údajně nenávist vůči cizincům.

Své akce měli teroristé financovat prostřednictvím bankovních loupeží. Od roku 1998 až do svého odhalení žili v „podzemí“ – v tajně najatých bytech ve východoněmeckém Cvikově (Zwickau) pod změněnými identitami. Prozrazeni byli až po nezdařeném přepadení banky v Eisenachu v listopadu roku 2011. Na útěku před policií zastřelil Uwe Mundlos v obytném karavanu svého kolegu Böhnhardta a vzápětí spáchal sebevraždu. Zschäpeová, která se v té době nacházela ve společném bytě, jej vyhodila do povětří, čtyři dni cestovala vlakem napříč Německem a nakonec se v Jeně vydala do rukou policie. Od té doby odmítá vypovídat.

Jak se tohle mohlo stát v Německu?

Jak je možné, že bezpečnostní složky nebyly schopné odhalit pachatele mnohem dříve než po 13 letech?Dopadení pachatelů, kteří se ke svým činům přiznali na speciálně vyrobeném DVD, Spolkovou republikou bez nadsázky otřáslo. Lidé si vzápětí začali klást znepokojivé otázky. Jak se z mladých lidí stali bezcitní vrazi? Co je přivedlo do neonacistické komunity? Nenabídla jim společnost žádnou lepší alternativu? A jak je možné, že bezpečnostní složky nebyly schopné odhalit vše mnohem dříve?

Odpovědi nevyznívají pro Německo, které se v posledních letech vidí v roli stabilního a prosperujícího evropského lídra, nijak lichotivě. Ukázalo se, že tamní ultrapravicová scéna je mocnější a násilnější, než si kdo dokázal představit, a že má zejména v „nových“ spolkových zemích silnou základnu. Uskupení typu NSU by nikdy nemohlo fungovat jako izolovaná jednotka, bylo odkázáno na širší zázemí spolupracovníků a sympatizantů.

Padl také mýtus, že neonacistické organizace jsou prošpikované tajnými agenty, a tudíž neškodné. Spolupracovníci Spolkového úřadu na ochranu ústavy nedokázali vyšetřovatele přivést na stopu zločinců – a dokonce existují podezření, že jejich práci záměrně bojkotovali.Varovné signály, že by se mohlo jednat o činy ultrapravicových teroristů, byly přehlíženy

Nevyznamenala se ani samotná policie. V německém federálním systému spadá (až na výjimky) objasňování zločinů do kompetence spolkových zemí. Jednotlivé regionální složky dělaly závažné chyby, mezi sebou nebyly schopné účinně spolupracovat ani sdílet důležité informace, dlouhou dobu navíc sledovaly falešnou stopu. Policisté byli přesvědčeni, že vraždy souvisejí s organizovaným zločinem v přistěhovalecké komunitě a velmi necitlivě vyslýchali blízké jednotlivých obětí. Nespojili si, že by spolu mohly souviset vraždy a bankovní přepadení, i když se u obou dal vysledovat podobný modus operandi. Varovné signály, že by se mohlo jednat o činy ultrapravicových teroristů, byly přehlíženy. Spolkové složky (jako vrchní státní zastupitelství) případ převzít nemohly – země nehlásily žádné celostátní ohrožení.

V případě NSU nezafungoval ani „hlídací pes demokracie“, německá média. Ve svém zpravodajství běžně zveřejňovala neověřené skutečnosti, které dále poškozovaly rodiny obětí, onálepkovala násilnou sérii jako „kebabové vraždy“ a bezvýhradně šířila chybnou policejní verzi o řádící imigrantské mafii. Ujal se také gramaticky chybný pojem Ceska-Morde (vraždy) podle jedné z použitých zbraní, pistole české výroby CZ 83. Ani investigativní žurnalisté nedokázali přinést vlastní pohled na věc.

Zaplnit bílá místa

Dva hlavní viníci jsou mrtví, Zschäpeová k případu mlčí a není jasné, zda se jí podaří prokázat přímý podíl na vraždáchBohužel se zdá, že série vážných nehod se soudním jednáním nekončí. Začátek procesu s Beate Zschäpeovou (38) a čtyřmi údajnými spolupracovníky NSU musel být odložen o tři týdny na 6. května kvůli závažnému sporu o účast novinářů. Do mnichovské jednací síně se jich vejde pouhých 50, přemístění tribunálu či videopřenos do vedlejší místnosti byly zamítnuty. Soud nejprve místa přidělil těm, kteří se stihli přihlásit jako první. Nedostalo se však na turecké novináře, zástupce země, ze které pocházelo nejvíc obětí NSU. Následovalo tedy losování, ve kterém zase vyšli naprázdno zástupci vlivných celoněmeckých periodik, mimo jiné Frankfurter Allgemeine Zeitung, taz nebo Die Welt. Některá média už hlásí, že se proti kontroverznímu výběru budou bránit právní cestou.

Dalekosáhlé diskuse o technických detailech procesu navíc zastiňují utrpení přeživších obětí NSU a jejich blízkých, kteří se před mnichovským soudem chtějí domoci spravedlnosti. Projednávání případu se jich má účastnit bezmála osmdesát, mnozí musejí do Německa přicestovat ze zahraničí a jakékoli změny termínů jim působí značné obtíže. V nelehké životní situaci jim rozhodně nepomáhá ani fakt, že není jisté, zda se před soudem dozvědí něco nového a dojdou satisfakce. Dva hlavní viníci jsou mrtví, Zschäpeová k případu mlčí a není jasné, zda se jí podaří prokázat přímý podíl na vraždách. Za „pouhé“ členství v teroristickém uskupení a žhářství by mohla od soudu odejít jen s desetiletým trestem.Uskupení typu NSU by nikdy nemohlo fungovat jako izolovaná jednotka, bylo odkázáno na širší zázemí spolupracovníků a sympatizantů

Právě Zschäpeová ale byla podle mnohých svědků tím, kdo skupině NSU zajišťoval její přežití. Pěstovala přátelské kontakty, klábosila se sousedy a těm zvědavým ochotně vysvětlovala častou nepřítomnost obou mužů. Chovala kočky, občas si sama nebo s kamarádkou zaskočila na skleničku do místní řecké restaurace. Díky ní trio nikdo nepodezříval. Teroristé se navíc nijak zvlášť neschovávali – s padělanými doklady cestovali pravidelně na dovolené, přátelili se a fotografovali s lidmi ubytovanými ve stejném kempu. Zda jim právě tato důmyslná „normální“ fasáda zajišťovala dlouhou beztrestnost, musí nyní objasnit soud.

Zaplnit by měl i další bílá místa. Zatím není například zřejmé, podle jakého klíče si teroristé z NSU vybírali své oběti, neví se ani to, proč mezi vraždami uplynulo někdy pouhých pár týdnů a jindy celé roky, ani proč musela zemřít policistka Michele Kiesewetterová či proč vražedná série po její smrti v dubnu 2007 skončila.

Nejasné je také, kdo rozeslal tucet DVD s přiznáním teroristů, a kdo všechno jim pomáhal při opatřování výbušnin, zbraní, vlakových jízdenek či dokladů. Pochybnosti panují také o tom, zda peníze z bankovních loupeží NSU stačily, nebo zda měli členové buňky k dispozici ještě jiné finanční zdroje.

Přijde po selhání reforma?

Téměř 500 stran obžalovacího spisu v kauze NSU obsahuje dosud nejvážnější obvinění proti německým neonacistům. Na tom, zda se mnichovskému Vrchnímu zemskému soudu podaří objasnit okolnosti případu a viníky spravedlivě potrestat, závisí mnohé. Proces, který potrvá dlouhé měsíce, možná i roky, může, ale nemusí vrátit občanům důvěru v orgány činné v trestním řízení, podobně jako napravit pošramocenou pověst německého právního státu v zahraničí.

Nezávisle na něm by měla letos na podzim předložit svoje závěry parlamentní vyšetřovací komise, která byla k tomuto účelu rovněž zřízena. Počítá se s tím, že předloží konkrétní návrhy reforem německých bezpečnostních složek, které budou reagovat na četná selhání v případě NSU a v ideálním případě státu pomohou lépe se vypořádávat s teroristickými hrozbami.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.