Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Němci vykazují čoudící auta z měst. Kdy se k nim přidáme?

  15:32

Které město v Česku se jako první připojí k trendu čistých evropských měst a vyhlásí nízkoemisní zónu?

Téměř čtyři desítky německých měst od Nového roku zavedly nebo zpřísnily pravidla nízkoemisních zón, která omezují vjezd automobilům s nejhoršími emisemi jemných prachových částic v kouřových plynech. V Německu bylo vyhlášeno šest nových nízkoemisních zón a zpřísněna pravidla pro vjezd do devatenácti už existujících zón včetně významných center, jako jsou Stuttgart, Frankfurt nad Mohanem, Karlsruhe nebo Mannheim. Naprostou novinkou je zřízení regionální nízkoemisní zóny Porúří, která zahrnuje území čtrnácti měst mezi Dortmundem a Duisburgem a zahrnuje plochu okolo 850 kilometrů čtverečních.

Polétavým popílkům už v současné době bez podobných opatření nelze uniknout. Nejen dožívající spalovací motory bez katalyzátorů, ale i rapidně přibývají naftové motory jsou doslova generátory těchto popílků. Nebezpečí pro dýchací ústrojí představují všechny popílky do velikosti deseti mikrometrů. Avšak nejzákeřnější jsou ty úplně nejtitěrnější, které pronikají až do plicních sklípků a časem mohou vyvolat i ty nejzákeřnější nemoci.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém a vede ke zvýšení počtu hospitalizací, uvádí Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a upozorňuje, že i krátkodobé opakované expozice popílku se podílejí na vyšší úmrtnosti. A co dlouhodobé působení prachu z automobilů? „Zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění,“ varuje Šuta. Nejúspěšnější nízkoemisní zóny přitom dokážou snížit emise automobilových popílků až o 40 procent!

Bez plakety do města nejezdi

Do nízoemisních zón mohou vjíždět pouze auta, která splňují emisní limity pro určenou kategorii dané zóny. Auta bez katalyzátoru nesmějí do žádné zóny. A tak je pro ně uzavřena už čtyřicítka německých měst.

Německé právo rozděluje vozidla podle výše emisí výfukových plynů do čtyř kategorií, přičemž města mají pravomoc omezit vjezd pro vozidla některých z těchto kategorií. Před vjezdem do města musí mít auta vylepenu odpovídající plaketu. Automobily s nejhoršími emisemi škodlivin (viz auta s benzinovým motorem bez katalyzátoru) nemají nárok na žádnou plaketu, tudíž ani právo vjezdu do žádné z nízkoemisních zón. Automobily s nejnižšími emisemi získávají plaketu zelenou a mohou vjíždět do kterékoli zóny. Dvě kategorie mezi nimi jsou označeny červenou nebo žlutou plaketou, podle emisních standardů, které splňují. Automobily s dieselovými motory mohou získat lepší plaketu, pokud jsou dodatečně vybaveny schváleným typem filtru pevných částic. Ani nejdokonalejší auto s nejnižšími emisemi však nemůže vjet do nízkoemisní zóny bez odpovídající plakety, kterou je třeba opatřit si předem. JInak hrozí několikasetkorunová pokuta.

Sedm německých měst vpustí do svého středu pouze auta s nejnižšími emisemi a zelenou plaketou. Vedle Berlína jsou to Stuttgart, Brémy, Hannover, Osnabrück a Frankfurt nad Mohanem. Z „nákupních“ velkých měst blízko naší hranice sem patří Lipsko.

Nízkoemisní zóny kromě Německa fungují také v Dánsku, Švédsku, Holandsku nebo Velké Británii (Londýn zpřísnil pravidla své nízkoemisní zóny v úterý 3. ledna). Zavedení nízkoemisních zón připravuje Francie a Rakousko a diskutuje se o nich i v řadě dalších zemí.

Jde to i v Česku

Byť to od října loňského roku umožňuje novela zákona o ovzduší, v Česku dosud žádná nízkoemisní zóna vyhlášena nebyla. Zamoření ovzduší prachem u nás přitom překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale i platné limity, a ohrožuje tím zdraví obyvatel. Česká republika proto musela požádat Evropskou komisi o výjimky pro překračování hodnoty přípustného znečištění prachem. Výjimky vypršely, ale stav se nezlepšil.

Novele zákona o ovzduší se nejprve postavil Senát. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) ji označil jako populistický paskvil a v celém Senátu se nenašel jediný osvícenec, který by navrhl zbavit nízkoemisní zóny naočkovaného balastu populismu a doporučit je sněmovně ke schválení jako velmi užitečný přínos pro občany žijící v centrech měst. K rozcupování předlohy Kuberovi vášnivě přispěchal na pomoc z odvrácených senátorských lavic Vladimír Dryml (ČSSD). A přisadili si i další. Epizoda nízkoemisních zón v Senátu skončila zdrcující porážkou 51:2. Poslanci se nezalekli a odmítnutí přehlasovali. Novelu čekalo ještě prezidentské veto. I to poslanci zdolali.

„Už od podzimu 2010 jsme sondovali v některých městech politickou vůli komunálních politiků vyhlásit nízkoemisní zóny a předběžná jednání probíhala nadějně. Jsme připraveni zprostředkovat českým městům zahraniční zkušenosti se zaváděním nízkoemisních zón. Umožníme návštěvu zahraničních odborníků v České republice i pracovní návštěvu některé z úspěšně fungujících zón v zahraničí,“ plánuje Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Zatím se po našich městech prohánějí i notně přežilá osobní auta a neseřízené náklaďáky v oblacích karcinogenního dýmu. Které město se jako první připojí k trendu čistých evropských měst a vyhlásí nízkoemisní zónu?