Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Němci tlačí EU, aby zmírnila velké plány na redukci CO2

Evropa

  22:39

Berlín tvrdě až nevybíravě lobbuje ve prospěch svých automobilek. Dramatické snížení automobilových emisí chce až od roku 2024.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Němci využívají všech možností, aby změkčili přísná opatření EU omezující emise oxidu uhličitého u osobních automobilů. Evropská komise požaduje, aby unijní automobilky do roku 2020 zplodiny snížily na 95 gramů CO2 na ujetý kilometr (dnes 135 g CO2/km). Německo, jehož návrh se podařilo ČESKÉ POZICI získat, počítá se splněním limitu až v roce 2024. Berlín má pro prosazení svých představ silné páky – filiálky velkých německých koncernů sídlí i v dalších zemích EU.

Už v létě se Němcům podařilo přesunout projednávání příslušné směrnice EU až na dobu po parlamentních volbách ve Spolkové republice Německo. Minulý pátek podnikli další pokus: na jednání výboru stálých zástupců (COREPER I) v Bruselu předložili návrh na čtyřleté přechodné období.

Výsledek? Místo aby o finální podobě redukčního plánu rozhodli stálí zástupci minulý pátek, rozhodnutí se přesunulo na ministry pro životní prostředí EU, kteří budou jednat 14. října v Lucemburku. Tomuto závěru však předcházela vzrušená debata. Kvůli utajení ožehavé agendy přikročilo litevské předsednictví EU dokonce k mimořádnému opatření – restriktivnímu formátu diskuse. U jednacího stolu tak v pátek odpoledne mohli členskou zemi EU reprezentovat pouze velvyslanec a jeden další úředník.

Jak jsme zjistili, německý návrh rozdělil EU na dva bloky. K Němcům se přidala Velká Británie, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Portugalsko, Estonsko a Česko. Tyto země požadovaly, aby na prostudování německé pozice byl vyhrazen delší čas, což se jim podařilo prosadit.

Německá realpolitik

Představitelé Německa zdůrazňují, že negativní opatření na vlastní kůži pocítí i další státy, v nichž mají němečtí výrobci svoje pobočky

Němci, kteří ročně vyrobí pět milionů osobních vozů, při lobbingu tlačí na ostatní země dost nevybíravým způsobem, aby svůj návrh prosadili. ČESKÉ POZICI to přiznalo několik vysoce postavených zdrojů z Bruselu. „Němci v minulosti používali vydírací potenciál skutečně jen v klíčových věcech a automobilový průmysl to evidentně je,“ shrnul vysoce postavený diplomat z Bruselu. Představitelé Německa v tomto případě především zdůrazňují, že negativní opatření na vlastní kůži pocítí i další státy, v nichž mají němečtí výrobci svoje pobočky.

Zatímco spojenectví s Velkou Británií a Polskem bylo dohodnuto na nejvyšší politické úrovni, Maďarsko, Slovensko a Česko se Berlín snaží ovlivnit varováním před ekonomickými dopady. Automobilový průmysl kupříkladu vytrvale hlásá, že se navrhovaná opatření zbytečně prodraží. Mimo záznam však sami automobiloví výrobci přiznávají, že je obrovský rozdíl mezi výrobci luxusních značek s velkými obsahy motoru, jako je Porsche, BMW a Mercedes, a osobními vozy střední třídy typu Volkswagen s nižším emisemi.

Jaká je pozice české automobilové lobby? „Snižování emisí CO2 u osobních automobilů je z celosvětového hlediska marginální záležitostí. V globálním měřítku auta vyprodukují pouhé procento světových emisí. Podporujeme proto postupný náběh opatření i jejich změkčení, jak navrhuje Německo. Jde také o to, aby si evropský průmysl uchránil konkurenceschopnost vůči dovozům z Asie,“ říká Antonín Šípek, ředitel sekretariátu Sdružení automobilového průmyslu.

David Šikula, mluvčí společnosti Škoda Auto, jež je součástí skupiny Volkswagen, pro ČESKOU POZICI k německému návrh uvedl: „Cíl 95 g v EU je nejpřísnější na světě, na hraně současných technických možností. Naše společnost je nicméně odhodlaná tento cíl splnit, a přispět tak ke snižování emisí CO2 z dopravy. Snížení však bude velmi nákladné a je pravděpodobné, že se projeví v konečné ceně vozidel pro zákazníka.“

Ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden před jednáním v Bruselu volilo opatrná slova. „Díváme se rovněž na celkový ekonomický kontext, v němž má být rozhodnutí přijato, a širší mezinárodní souvislosti, které ovlivňují konkurenceschopnost evropského průmyslu – v tomto případě automobilového sektoru a jednotlivých součástí jeho hodnotového řetězce. To jsou klíčové parametry, na nichž budeme chtít budovat finální konsensus osmadvacítky,“ řekl pro web EurActiv.cz mluvčí resortu Filip Matys. Z tohoto vyjádření lze usoudit, že Česko má pro německý postoj pochopení.

Linka na eurodotace?

Dle tří důvěryhodných zdrojů ČESKÉ POZICE z vysokých úřednických kruhů Češi smířlivější německý návrh ve skutečnosti podporují – a to nejen kvůli automobilkám. Slibují si, že Němci podpoří Českou republiku ve vyjednávání s Evropskou komisí při řešení problémů s čerpáním eurodotací. Aktuálně nám totiž hrozí, že přijdeme až o 70 miliard korun ze strukturálních fondů.

Podpoří nás Němci ve vyjednávání s Evropskou komisí při řešení problémů s čerpáním eurodotací?

Původně se čeští úředníci snažili využít podporu Němců k prodloužení období, v němž můžeme Evropské komisi předkládat žádosti o proplácení projektů dle pravidla N+3 (ještě tři roky po skončení rozpočtového období). Podle něho bychom mohli dotace čerpat až do roku 2016. V současnosti se řídíme pravidlem N+2, dle něhož poslední eura z Bruselu do Česka přitečou v roce 2015. Jenže český návrh na prodloužení narazil v září na odpor v Evropském parlamentu. Nyní se proto čeští úředníci a diplomaté soustředí na jednání s Evropskou komisí o technických detailech, které čerpání zrychlí. I v nich nám mohou být Němci nápomocní.

Oficiálně však směnný obchod oxid uhličitý za eurodotace vyloučil státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling: „Německý návrh CO2 u automobilů plně vyhovuje českému průmyslu a ekonomice, tudíž to není téma pro nějaké výměny.“

První náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun nicméně připustil, že se s Němci radíme, jak zmírnit případnou ztrátu v eurodotacích. „Souvislost s CO2 vidím velmi okrajově, protože legislativní cesta pro úpravu pravidla N+2 se s největší pravděpodobností uzavřela. S Německem konzultujeme, jak zmírnit rizika čerpání jinou než legislativní formou. Jde například o výjimky z počítání pravidla N+2, které se týkají velikých projektů nad 50 milionů eur. Musíme to odpracovat hlavně doma. Jde nám o to, aby Evropská komise byla vůči českým žádostem vstřícnější,“ řekl ČESKÉ POZICI Braun.

Náměstek dodal, že Německo je v EU silným hráčem a že se německým protějškům snažil vysvětlit, že unijní dotace pro Čechy pomáhají i tamní ekonomice. „Máme studii od profesora Michala Mejstříka z roku 2010 a obdobnou studii z Polska. Obě ukazují, že vzhledem k otevřenosti naší ekonomiky z každého proinvestovaného eura z EU fondů u nás se orientačně 65 centů vrací do starých členských zemí. Z nich pak zhruba 35 centů končí v Německu,“ uvedl Braun.

Pozor na europoslanecké ambice

Němcům, Čechům, ale i dalším podporovatelům mírnější varianty limitů by se diplomatické hrátky mohly vymstít. Pokud se totiž rada ministrů pro životní prostředí EU v říjnu na kompromisním návrhu nedohodne, znovu se otevře debata v Evropském parlamentu, který musí nové schéma schválit. Vzhledem ke skutečnosti, že unijní poslanci mají v oblasti redukce oxidu uhličitého vyšší ambice, existuje reálné riziko, že limity ještě zpřísní. V předchozích jednáních navrhovali, aby byly limity u osobních vozů stanoveny v rozmezí 68 až 78 g CO2/km.

Je také možné, že v případě komplikací by unijní návrh nemusel být projednán vůbec. V Evropském parlamentu totiž končí legislativní plán prací v březnu. Tou dobou však budou mít europoslanci pravděpodobně jiné povinnosti. Ve druhé polovině května je čekají volby do Evropského parlamentu.

Autor: