Němci řeší burky. Neshodnou se

Zastánci zákazu tvrdí, že si lidé mají být schopni pohlížet do tváře a že jde o pohrdavý postoj k ženám. Odpůrci poukazují na zanedbatelné množství žen, které burku či nikáb nosí. A vyslovují obavu, že zákaz ženám znemožní chodit ven...

Žena v burce (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Žena v burce (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Žena v burce (ilustrační foto)

Před nedávným kongresem německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) se neřešilo, kdo ji dál povede, ale úplně jiná otázka: zda zakázat veřejné nošení burky či nikábu. Zatímco o pokračování kancléřky Angely Merkelové v čele strany nikdo nepochyboval, o tradiční oděv některých muslimských žen, který zahaluje celé tělo i obličej a ponechává jen volný otvor pro oči (respektive i je zakrývá mřížkou) se v Německu rozproudila ostrá debata.

Sjezd nejsilnější německé politické strany nakonec dospěl k názoru, že rozhodnutí ještě o nějaký čas odloží. Podle stranických kolegů kancléřky totiž zůstává příliš mnoho otevřených otázek na to, aby bylo možné k věci zaujmout jednotné stanovisko. Zákaz se tak, zdá se, alespoň prozatím ukládá k ledu.

Neslevovat ze svých hodnot

Právě z CDU totiž zatím nejčastěji zaznívaly hlasy, které se pro něj vyslovovaly. Do čela aktuálního tažení proti oděvům zahalujícím celé ženské tělo se postavila místopředsedkyně strany a šéfka regionální organizace v Porýní-Falci Julia Klöcknerová. V rozhovoru pro deník Rheinische Post prohlásila, že úplné zahalování na veřejnosti není výrazem náboženské pestrosti, ale svědčí o pohrdavém postoji k ženám a podrývá snahy o integraci menšin. V otevřené společnosti si lidé mají být schopni navzájem pohlížet do tváře. „Nesmíme slevovat ze svých hodnot,“ zdůraznila Klöcknerová.

Nechci být nucen k tomu, abych měl pochopení pro někoho, kdo k nám přichází z jiné kultury nebo náboženství a zpochybňuje či skutečně pošlapává práva žen, homosexuálů nebo Židů.

Její stanovisko podpořil i další příslušník mladší generace politiků CDU Jens Spahn. Podle něj je současná tolerance pro tento způsob odívání jen „špatně pochopená liberálnost“. Týdeníku Die Zeit doslova řekl: „Nechci být nucen k tomu, abych měl pochopení pro někoho, kdo k nám přichází z jiné kultury nebo náboženství a zpochybňuje či skutečně pošlapává práva žen, homosexuálů nebo Židů.“ Spahn také po svém parafrázoval známý výrok exprezidenta Christiana Wulffa o tom, že islám již patří k jeho zemi: „Kdo vykládá korán doslova a například nerespektuje rovné postavení žen, spíše do Německa nepatří,“ prohlásil Spahn.

Nelze ale říci, že by tento názor zastávali jen konzervativci. Iniciativu pro „zákaz burky“, jak se jí v Německu zjednodušeně říká, schvaluje například i sociálnědemokratický poslanec Axel Schäfer. Jasně souhlasné stanovisko k této otázce zaujala také německá větev humanitární organizace Mezinárodní společnost pro lidská práva (ISHR). Podle jejího vyjádření zahalování znevažuje ženy. Nošením burky či nikábu jsou prý degradovány na „věci“. Nelze prý souhlasit s tím, že se diskriminace vysvětluje náboženskými důvody. Zcela zahalené osoby navíc prý vyvolávají na některých místech, například v bankách, nepříjemné pocity.

Argumenty odpůrců zákazu jsou poněkud pestřejší. Aiman Mazyek, předseda Centrální rady muslimů, bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU) i jeho spolkový kolega Thomas de Maiziere jej považují zkrátka za nepřiměřený. Otázka nošení oděvu zahalujícího celé tělo se totiž v Německu týká zcela mizivého zlomku žen. V zemi sice žijí asi čtyři miliony muslimů, naprostá většina z nich ale pochází z Turecka, kde burky ani jiné podobné kusy ošacení nejsou běžné a ve školách a na úřadech je jejich nošení dokonce zakázáno. Němečtí přistěhovalci zkrátka řeší úplně jiné problémy.

Problémem jsou spíš patriarchální muži

Případný zákaz vesměs označují za zbytečný až škodlivý také zástupci opozičních Zelených. Poslanec Omid Nouripour pro deník Bild zdůraznil, že problémem nejsou ženy, které zahalující oděv nosí, ale jejich patriarchálně smýšlející muži, kteří je k tomu nutí. Zvažovaný zákon by tak ženám nepomohl, ale naopak by jim znemožnil vycházet ven. Tento postoj sdílí i mluvčí Zelené mládeže Theresa Kalmerová, která v německé mutaci Huffington Post označila návrh Klöcknerové za „antimuslimský rasismus maskovaný jako feminismus“.

Dlouho, až do letošního léta, se také pochybovalo o tom, zda podobný zákaz není protiprávní. Definitivně jej svým verdiktem ze začátku července potvrdil až Evropský soud pro lidská práva.

Kalmerová navíc není jediná, které vadí fakt, že se zástupci většinové společnosti snaží mluvit za muslimské ženy, kterých se problematika týká. Podle ní je tento postoj zároveň arogantní i diskriminační. Neexistuje žádný průzkum o tom, zda jim samotným tradiční oděv vadí, nebo zda je někdo k jeho nošení nutí, neví se, co by si přály ony samy. O malém porozumění pro jejich situaci svědčí i fakt, že německá média ani politici většinou nerozlišují mezi burkou vybavenou mřížkou přes oči, která se nosí prakticky jen v Afghánistánu a Pákistánu, a nikábem, rouškou s otvorem pro oči, která je běžnější a převažuje v zemích Perského zálivu.

Dlouho, až do letošního léta, se také pochybovalo o tom, zda podobný zákaz není protiprávní. Definitivně jej svým verdiktem ze začátku července potvrdil až Evropský soud pro lidská práva. Štrasburský tribunál nedal za pravdu muslimce, která se u něj pokusila hájit proti zákazu burek ve Francii. Soud zákaz označil za legitimní. Hnutí Amnesty International rozhodnutí kritizovalo a označilo jej za zásah do lidských práv žen.

Díky verdiktu evropského soudu by podobná restrikce mohla mít zelenou i v dalších zemích. Jestli mezi nimi ale bude Spolková republika, se teprve uvidí. Někteří experti tvrdí, že by taková plošná norma nebyla v souladu s německou ústavou. Dílčí zákazy už dnes nicméně platí. Ve většině spolkových zemí nesmějí zcela zahalující oděvy nosit například lidé při práci ve státním sektoru, zejména ve školství.