Planeta varuje, že si další ekologické škody a přelidnění už prostě nenechá líbitSoučasné dění kolem epidemie EHEC připomíná hollywoodský propadák režiséra M. Night Shyamalana Stalo se. V ekologickém thrilleru zabíjí neznámý nervový jed. Krátce po nákaze ztratí oběť schopnost mluvit, v další fázi nastane celková dezorientace, která je následována sebevraždou. Úřady nejprve spekulují, že šlo o teroristický útok. Nakonec se však vědci dopracují k výsledku, že nepřítel je mnohem blíž, než kdokoli tušil. Jde totiž o obrannou reakci přírody. Planeta varuje, že si další ekologické škody a přelidnění už prostě nenechá líbit. I v případě bakterie EHEC vraždí příroda, přesněji řečeno zelenina. A to nejhorší: možná je bio.
Až donedávna jsme měli jasno: příroda je dobrá, průmysl nikoli. Bio uzdravuje, chemie zabíjí. Jenže přišla zrada. Mnohdy smrtelné střevní onemocnění má podle některých domněnek na kontě čerstvá zelenina. Choroboplodný zárodek mohl pocházet z dolnosaské bio farmy, jež na svých stránkách zdůrazňuje, že odmítá umělé hnojivo a genovou techniku.
„Je v tom trochu ironie, že se právě teď zlá chemie ve formě antibiotik a dalších léčivých prostředků a ďábelská genová technika ve tvaru biotechnicky vyrobených léků stane zachráncem lidstva, poté, co ho bioprodukty ohrozily,“ píše v úterním vydání berlínský Tagesspiegel.
Bát se musíme především přírody
Původně se totiž veřejnost poslední roky zabývá spíš rizikem průmyslového zemědělství. Zůstatky pesticidů v jídle, geneticky upravená kukuřice, rakovinotvorná umělá sladidla. „Epidemie EHEC teď ukázala, že je to především příroda, které se musíme bát, navzdory veškerému BIO kultu a ekokýči,“ varuje dále autor článku.
Každý rok se v Německu vyskytne téměř 200 000 onemocnění způsobených potravinami. Původci jsou bakterie E. coli, salmonely, listérie, viry, paraziti, plísně. Infekce kolikrát končí smrtí, jen zřídka však vzbudí takovou mediální pozornost jako současná epidemie EHEC.
Bio potraviny nejsou prokazatelně zdravější než běžné jídlo a kolikrát jsou dokonce nebezpečnější. Jedním z důvodů je zřeknutí se průmyslového hnojiva. K výživě se používá močůvka, hnůj a kompost. Ty samozřejmě mohou obsahovat choroboplodné zárodky.
I nová náklonnost k syrovým, neošetřeným potravinám blízkým přírodě má své problémy. Nejnovější studie německé spotřebitelské organizace Stiftung Warentest ukázaly, že právě bio potraviny jsou často kontaminované. Čeští ekologičtí zemědělci taková tvrzení však razantně popírají.
„České biopotraviny jsou bezpečné, náš kontrolní systém podobný problém nepřipustí,“ ujišťuje Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. A dodává: „Ekologičtí zemědělci se k půdě a následně i k plodinám chovají mnohem šetrněji a nepoužívají hnojiva, která by mohla znehodnotit životní prostředí nebo plodiny samotné.“
Žádná močůvka!
Z tohoto důvodu je prý zcela mylné se domnívat, že by některý z ekologických producentů bio zeleniny polil močůvkou vzrostlé plodiny, jak nedávno naznačil dokonce ministr zemědělství Ivan Fuksa. „V praxi českých ekologicky hospodařících zelinářů se močůvka jako hnojivo nepoužívá. Pěstitelé bio zeleniny v naprosté většině používají pouze hnojení vyzrálým hnojem nebo kompostem před zasetím plodiny a největší důraz je kladen na zelené hnojení, které do půdy dodává potřebný dusík,“ vysvětlil Tomáš Klejzar, místopředseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Mnohé se kolem výbuchu EHEC bude muset ještě vysvětlit. Zda ekologické zemědělství utrpí na popularitě, ukáže čas. Loni trh opět rostl a možná dokonce poprvé překonal hranici dvou miliard korun. Už dnes je ale jasné: matka příroda to s námi nemyslí jen dobře.
