Nelegální pesticidy stále v Česku zabíjejí zvířata

Kvůli pěti uhynulým dravcům na Pelhřimovsku, ohroženým káňatům lesním, padlo na začátku června další z řady trestních oznámení, která podává inspekce životního prostředí. Pravděpodobně byli otráveni látkou karbofuran, která se před lety používala v zemědělství jako pesticid. V Česku je už deset let zakázaná, navzdory tomu k jedům nejčastěji používaným k zabíjení divoké zvěře patří přípravky (například Furadan), kde je karbofuran aktivní látkou.

Poukazuje na to Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v České republice v letech 2018 až 2022. „Za hlavní problémy v posledních letech lze považovat záměrné zneužívání vysoce toxických přípravků pro vodní organismy, jejich nelegální oběh a použití k trávení některých druhů volně žijících i domácích zvířat,“ uvádí vládní materiál, který mají LN k dispozici.

Zákaz neodradil

Policie eviduje ročně desítky případů otrav zakázaným jedem. Nejpostiženějšími druhy jsou podle tiskové mluvčí policejního prezidia Ivany Nguyenové draví ptáci, lišky či vydry. Akční plán však upozorňuje například i na lokální trávení přemnožené kuny skalní nebo zatoulaných psů a koček. Což může být smrtící i pro velmi vzácné druhy dravců a sov. „Pachatele otrav volně žijících živočichů je velmi často obtížné chytit při činu a usvědčit,“ říká tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Marek Čihák.

Dle trestního zákoníku je dnes držení Furadanu trestným činem. Policie i ministerstvo životního prostředí však poukazují, že lidé dodnes zneužívají staré zásoby. Ministerstvo zemědělství kromě toho upozorňuje, že na obchodu s nelegálními pesticidy, který bují v celé Evropské unii, vydělává organizovaný zločin. Zabíjení zvířat Furadanem byl v Česku problém, ještě než se látka, a tudíž i přípravek, dostaly na seznam zakázaných pesticidů. V roce 2006 například Státní veterinární správa evidovala otravu 41 zvířat tímto jedem. Mezi nimi byl kromě ptáků, lišek a vyder například hranostaj nebo tchoř.

Řada případů z uplynulých let ukazuje, že zákaz traviče příliš neodradil a počet zabitých zvířat významněji neklesá. Kromě zmíněných pěti káňat byla jen letos evidovaná například otrava kriticky ohroženého orla mořského, lišky či několika koček. Jak ale uvádí Česká inspekce životního prostředí, přesné počty zabitých živočichů lze pouze odhadovat: „Předpokládá se, že převážná část otrávených nebo ulovených jedinců není nalezena. Podle dostupných informací se jen v roce 2016 podařilo v Česku prokázat 34 otrav dravců, včetně druhů silně a kriticky ohrožených.“

Složité odhalení

Kromě toho, že trestné je samotné držení karbofuranu, policie většinou podobné případy řeší i jako týrání zvířat. Ivana Nguyenová z policejního prezidia dodává, že zvíře hyne za obzvlášť trýznivých okolností, protože otravu vnímá. Jedinec umírá vlivem zablokování nervových vzruchů a následně na ochrnutí dýchacích svalů. Pachatelům nehrozí nízké tresty. Letos v únoru se například podařilo obžalovat muže na Litoměřicku. Za to, že karbofuranem trávil volně žijící zvířata, mu hrozí až osm let. Kriminalista Lukáš Dastlík k tomu uvedl, že jde o první případ, kdy se trávení zvířat toxickým jedem podařilo prokázat.

Problém je ale mnohem širší, dotýká se používání nelegálních pesticidů obecně. I na to upozorňuje Národní akční plán. Nezákonné přitom může být nejen užívání zakázaných přípravků, ale také porušení přísných pravidel při aplikaci těch povolených. I ve všech takových případech je ale složité odhalit pachatele. Úřady provádějí kontroly na základě podnětů. „Je přitom důležité, za jak dlouho po aplikaci přípravku je kontrola provedena, a to s ohledem na poločas rozpadu jednotlivých účinných látek v rostlinách, popřípadě v půdě,“ vysvětluje tiskové oddělení ministerstva zemědělství.

I pokud se najdou nebezpečné látky, je to samo o sobě málo. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský kontroluje i doklady o nákupu přípravků, skladovou evidenci a záznamy o použití přípravků na ochranu rostlin. Pokud nelze prokázat, že konkrétní člověk nebo firma látku aplikovali, kontroly k postihům nevedou. Na trhu se přitom protiprávně rozmáhají nejen přípravky neschválené, ale i padělané.

Další látky

„Jde o sektor, který je v rámci Evropské unie velice přísně regulován. Neustále se zvyšující nároky na bezpečnost přípravků na ochranu rostlin neunikl pozornosti organizovaného zločinu, který s nelegálními přípravky celosvětově obchoduje,“ tvrdí ministerstvo zemědělství. Dodává, že pro organizovaný zločin jde o zajímavou komoditu, protože mnohem levnější napodobeniny nemusejí procházet drahým procesem vývoje a registrace. „Čím vyšší a přísnější požadavky na bezpečnost přípravku, tím lukrativnější je jeho levná napodobenina,“ uvádí ministerstvo.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě usuzuje, že ilegální pesticidy tvoří až 25 procent světového trhu. Podle ministerstva zemědělství se objevují i v České republice. V zemích evropské osmadvacítky je to pak podle odhadu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví 13,8 procenta padělků. Furadan, respektive karbofuran, nejsou jediné nelegální látky, které Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů zmiňuje.

V letech 2012 a 2016 Český hydrometeorologický ústav zaznamenal v podzemních vodách hojný výskyt acetochloru nebo alachloru – dvou látek, které jsou v EU rovněž už několik let zakázané. První se používala především proti plevelům na polích s kukuřicí, druhá na polích s řepkou, cibulí, bramborami nebo sójou. „Z analýz meziročního vývoje je zřejmé, že nejde o důsledek nelegálního použití, ale o staré zátěže půdy. Lze jen čekat, až se metabolity obsažené v půdě rozloží nebo vyplaví,“ uvádí ministerstvo zemědělství.

Právě pesticidy, které se používají k ošetřování energetických plodin, jako je řepka nebo kukuřice, mají na znečištění podzemních vod mnohem větší vliv než třeba herbicidy, které se používají k ošetřování obilovin. Tyto přípravky výslovně zmiňuje i Národní akční plán jako nejproblematičtější. Většinou jsou totiž aplikovány krátce před tím, než plodina vzejde, nebo krátce poté. Půda má v tu chvíli nedostatečný pokryv, takže je mnohem větší pravděpodobnost, že se látky vsáknou. V roce 2016 byl některý z limitů pro znečištění překročen u 86,8 procenta sledovaných podzemních vod.