Není žádným tajemstvím, že česká zahraniční politika se pohybuje ode zdi ke zdi. Jednou je dle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga naše místo uvnitř evropského integračního projektu, jindy od premiéra Petra Nečase zaslechneme, že je nutné hájit vlastní zájmy a zachovat silnou transatlantickou vazbu. Oba se však shodnou, že důležitou součástí našeho zahraničněpolitického směřování je spojenectví s Izraelem.
Měla by však zaznít otázka: Co za to? A zejména poté, co minulý týden naši diplomaté společně s USA, Izraelem a několika tichomořskými státy nehlasovali ve Valném shromáždění OSN pro návrh, aby byl Palestině udělen statut pozorovatelské země v této organizaci. Diplomacie se totiž stejně jako politika nikdy primárně netýkala ideálů, ale především mocenských zájmů. Proto by bylo férové, kdyby nám naši vládní představitelé sdělili, co od USA a Izraele za svůj postoj dostaneme.
V minulosti se Česko už jednou „spálilo“ – v projektu raketové základny v Brdech. Po několikaletém vyjednávání, a proti vůli většiny české populace, se naše politická reprezentace dohodla s USA na jejím vybudování. Krátce po nástupu Baracka Obamy do Bílého domu však projekt skončil.
Doufejme, že tentokrát mají důvody naší podpory USA a Izraeli reálnější základy. Třeba se o nich něco bližšího dozvíme už v pondělí 3. prosince, kdy americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová na půl dne navštíví Prahu. Další příležitostí pak je náštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který chce Čechům za postoj v OSN osobně poděkovat.
Námětů, co by nám spojenci mohli nabídnout, je víc než dost. Držme se však pouze strategických otázek národní bezpečnosti.
- Pokud USA chtějí Česku pomoci zvýšit jeho energetickou bezpečnost a nezávislost, měla by společnost Westinghouse nabídnout v rámci tendru na dostavbu Temelína výhodnější projekt, než představili Rusové. Kromě toho by Američané mohli formální soutěžní nabídku „vyšperkovat“ odprodejem stíhaček F-16. Česko řeší budoucnost nadzvukového letectva, a pokud o nás mají USA skutečně zájem, snadno „přebijí“ nabídku na prodloužení pronájmu Gripenů. Proč by Česko mělo v takovém významném obranném projektu pokračovat ve spolupráci s neutrálním Švédskem? Pro začátek by však stačilo, kdyby Washington schválil změnu dohody o ochraně investic, jejíž dnešní podoba řadí Česko na úroveň banánové republiky.
- Izraelský premiér Netanjahu by zase mohl přivést do Prahy návrh na výhodný odprodej vojenské techniky. Izrael patří v mnoha zbrojních odvětvích ke světové špičce. Naopak Češi po tragikomickém představení s letouny Casa si kvalitu své zahraniční vojenské techniky musejí obzvlášť hlídat. Mluvit by se mohlo například o bezpilotních letounech či o protiminových vozidlech kategorie MRAP, o jejichž nákupu naši vojáci přemýšlejí.