Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Nejzáhadnější český podnikatel

  9:48
Jiřího Kubíčka, zakladatele a majitele společnosti WSM, jejíž robotický systém údajně vynáší desítky procent ročně, nenajdeme v žádném žebříčku českých miliardářů, ale svůj majetek si cení na více než 2,5 miliardy korun. Kde k nim přišel? Proč o něm nikdo nic neví?

Jiří Kubíček, zakladatel společnosti World Systems Market (WSM). foto: Foto Michal SváčekMAFRA

Bezdružický zámek je vidět už zdaleka. Kdysi celé západočeské panství patřilo známému českému učenci a jednomu z 27 popravených českých pánů Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. I dnes je zámeckým pánem fascinující člověk. Jmenuje se Jiří Kubíček a je zakladatelem a majitelem společnosti WSM, která vytvořila robotický systém, jenž údajně na komoditních a forexových trzích vynáší desítky procent ročně.

Kubíček zároveň podle svých slov vlastní v Česku a na Slovensku zemědělský majetek za půldruhé miliardy korun. A na koupi a rekonstrukci zámku v Bezdružicích prý vynaložil bezmála 150 milionů korun. To všechno mu ale nestačí. Chce víc. V horizontu několika let by rád vlastnil i banku a v budoucnosti založil rovněž burzu – vlastní celoevropský regulovaný trh. Od člověka, který slovo broker důsledně vyslovuje „brúkr“ a údajně vydělává na investičních strategiích, které považují odborníci za naprosto nesmyslné, to nezní právě věrohodně.

Něco nesedí

„Kolem požární zbrojnice nahoru, zámeckou branou vjeďte dovnitř, ale dejte pozor, ať mi nezajedete kachny. Já vám pak ukážu, kde máte zaparkovat,“ naviguje nás bodrý hlas v telefonu. Před vchodem do zámku stojí zavalitý čtyřicátník ve vytahaném tričku, kraťasech a sportovních botách. „Na focení si vezmu košili,“ uklidňuje fotografa, když nám ukazuje vnitřek svého zámeckého sídla.

Obojí to zdálky vypadá vcelku věrohodně, obraz jako originál, příběh jako pravda. Čím blíže ale člověk je, tím hlubší je jeho pocit, že tu něco nesedí.

Desítky vystavených vycpaných zvířat – od lvů přes tygry, hrochy, pštrosa a krokodýla až třeba po žirafu či několik medvědů – prý neulovil, jen koupil. „Sám lovím jen v honitbě, kterou jsme si nedaleko pořídili. A střílím jen kuší,“ říká Kubíček, když fotografovi pózuje před slavným obrazem Napoleona překračujícího Alpy od Jacquese-Louise Davida. Jenže při bližším pohledu na reprodukce slavných obrazů na stěnách je vidět, že jde jen o narychlo, a ne zrovna kvalitně vytištěné kopie.

Když pak v zámecké restauraci vypráví příběh svého života a firmy, kterou založil, nelze se ubránit srovnání s onou reprodukcí. Obojí to zdálky vypadá vcelku věrohodně, obraz jako originál, příběh jako pravda. Čím blíže ale člověk je, tím hlubší je jeho pocit, že tu něco nesedí.

Vlastní robot

„K obchodování jsem se dostal díky filmu Záměna, kde hlavní postavy dokážou během jedné tržní seance vydělat obrovské peníze na mražené pomerančové šťávě. Strašně jsem nad tím přemýšlel, jak toho docílili. A tak jsem prošel několika školeními a začal v devadesátých letech obchodovat na RM-Systému,“ vypráví Kubíček o svých obchodnických začátcích. Údajně se mu náramně dařilo, a když na počátku tisíciletí praskla internetová bublina, vydělal tolik peněz, že s obchodováním skončil, a rozhodl se, že už si bude jen užívat.

Jiří Kubíček si uvědomil, že již nechce jako dříve trávit před počítačem 18 až 20 hodin denně. Proto vymyslel vlastního robota, jinak řečeno software, který dokáže úspěšně obchodovat na forexovém trhu.

„V roce 2004 jsem si řekl, že už budu jezdit jen na ryby. A aby z toho alespoň něco bylo, začal jsem po severní Itálii dělat průvodce pro rybáře. Jenže víte, jak to je. Člověk vždycky utratí to, co vydělá. Rok se s rokem sešel, peněz začalo ubývat, do toho přišla rekonstrukce domu, a tak jsem se nakonec do obchodování naplno vrátil,“ říká.

Prý si tehdy uvědomil, že již nechce jako dříve trávit před počítačem 18 až 20 hodin denně. Proto vymyslel vlastního robota, jinak řečeno software, který dokáže úspěšně obchodovat na forexovém trhu. Měl k tomu mít dobré základy, protože studoval na střední průmyslové škole, která byla zaměřená na obrábění číslicově řízených strojů. „Musel jste ten stroj naprogramovat, aby něco vyrobil. A tak jsem se již na škole naučil programování,“ říká Kubíček.

Virtuální adresy

Někdy v roce 2006 se měl dát dohromady s dalšími třemi společníky, dvěma Američany a jedním Australanem, kteří jsou v jednom propagačním materiálu WSM zmíněni jen křestními jmény Martin, Steve a John. Kontakt na ně Kubíček dát nechce, prý si to nepřejí. Ve firmě už ostatně stejně nefigurují, loni je měl vyplatit. Jejich „geniální“ software se každopádně již čtyři roky prodává do celého světa.

Softwarová firma, která má údajně vyvíjet zázračné roboty, sídlí výhradně na virtuálních adresách, jež jsou k pronajmutí za pár desítek dolarů měsíčně. Nejprve to byly dvě virtuální adresy na Floridě, následně se v roce 2014 firma přestěhovala na slavnou Wall Street.

„Softwarová řešení dnes dodáváme od Austrálie až po Severní Ameriku. Pobočky máme v Rusku, na Slovensku v Čechách, centrálu a sídlo máme ve Spojených státech,“ chlubí se Kubíček. Trochu přehání, jak zjistily LN, v Rusku už pobočka WSM od počátku roku kvůli složitým licenčním řízením nepůsobí. A pár nejasností a podezřelých okolností je spjato i s onou slavnou newyorskou centrálou. Tam sídlí samotná mateřská společnost celého holdingu, firma World Systems Market Inc.

Dle webových stránek je to americká softwarová společnost, jež se zabývá vývojem a distribucí automatických obchodních systémů WSM Robot a obchodních platforem pro peněžní, kapitálové a komoditní trhy. Firma ještě jako World Systems Market LLC vznikla v lednu 2012, jejím ředitelem je Jiří Kubíček a v minulosti nějakou dobu vlastnila v Česku působící firmy WSM Trading a WSM Bohemia. Posledně jmenovaná společnost dostala od ČNB v březnu 2014 dvoumilionovou pokutu. O rok dříve navíc centrální banka varovala i před aktivitami samotné World Systems Market.

Tato softwarová firma, která má údajně vyvíjet zázračné roboty, sídlí výhradně na virtuálních adresách, jež jsou k pronajmutí za pár desítek dolarů měsíčně. Nejprve to byly dvě virtuální adresy na Floridě, následně se v roce 2014 firma přestěhovala na slavnou Wall Street, čímž se Kubíček velmi rád chlubí. Jak však spolupracovník LN v New Yorku zjistil, jde opět o virtuální kanceláře.

Vysoká cena

Pochybnosti budí i další zahraniční firma z holdingu WSM, novozélandská WSM Invest Limited. Má jít o „akciovou společnost s bankovní licencí, která má výsadní postavení mezi všemi společnostmi WSMGroup. Zajišťuje bankovní služby pro klientelu z celého světa.“

Jiří Kubíček si svou firmu WSM cení vysoko. Aby začal uvažovat o prodeji, musel by mu prý zájemce nabídnout tak 40 až 50 milionů dolarů. Má-li jeho softwarová firma skutečně takovou cenu, chodí po Česku miliardář, o kterém neměl doposud nikdo tušení.

Poněkud však zaráží, že tato „banka“ sídlila od založení v lednu 2014 až do konce letošního srpna na stejné adrese jako dalších několik desítek firem a ředitelem byl až do poloviny srpna jistý Peter Brendon Wyllie, který takto šéfuje nebo šéfoval dalším asi 300 společností. Nyní stojí v čele firmy jistý Michael Reps, který byl a je ředitelem dalších takřka 70 společností.

Kubíček ale pochybnosti o WSM odmítá a sám si ji cení vysoko. Aby začal uvažovat o prodeji, musel by mu prý zájemce nabídnout tak 40 až 50 milionů dolarů. To je fantastické číslo. Má-li jeho softwarová firma skutečně takovou cenu, chodí po Česku miliardář, o kterém neměl doposud nikdo tušení. K oné zhruba miliardové hodnotě WSM je totiž třeba rovněž přičíst zemědělské majetky v Česku a na Slovensku, jejichž hodnota podle Kubíčkových slov dosahuje půldruhé miliardy korun. Jak k nim ale Kubíček přišel?

Prý je začal nakupovat za peníze, které vydělal obchodováním na svůj účet. „Už se tomu věnuji nějaký ten pátek a to, co nabízím, také sám používám a mám z toho zajímavý výnos,“ tvrdí. Z obchodního rejstříku lze vyčíst, že jádrem Kubíčkova zemědělského majetku v Česku je firma Agroholding Racov, která vlastní například společnosti Farma KK, Ra-Cow, Farma Racov, Zekol či Gpimmo. Kromě toho má Kubíček i stavební firmu LK bau stavební společnost.

Mlžení o vzdělání

Jestli skutečně tyto společnosti koupil za peníze vydělané obchodováním na vlastní účet, bude velmi těžké zjistit. Ve složitém propletenci firem totiž na počátku stojí jako investor seychelská společnost David&Goliash Partners Limited, za niž Kubíček vystupoval jako jednatel. Třeba ale skutečně o původu těchto peněz mluví bezdružický zámecký pán pravdu. O čem ale bezpochyby v minulosti mlžil, bylo jeho vzdělání.

Jiří Kubíček v minulosti bezpochyby mlžil o svém vzdělání. Uvedl sice, že žádnou vysokou školu nevystudoval, ale v rozhovoru pro Investiční magazín se prezentoval jako docent a inženýr.

Při rozhovoru s LN Kubíček uvedl, že žádnou vysokou školu nevystudoval. V rozhovoru pro Investiční magazín se ale prezentoval jako docent a inženýr. Stejnými tituly se pyšnil i na stránkách vlastní společnosti www.wsmrobot.com a také v newsletterech WSM. Dnes už tyto dokumenty na webu k dohledání nejsou.

Aby toho nebylo málo, redakci LN se rovněž podařilo získat fotokopii diplomu doktora filozofie (Ph. D.) v oboru Business and Management, který měl obdržet na britské University of Hertfordshire, a rovněž fotokopii dopisu, v němž se potvrzuje, že pan George Kubicek získal zmíněný titul po obhájení své práce Forex Robots Coordinations in Real Business. Oběma dokumenty se měl vykazovat při jedné prezentaci. Potíž je v tom, že oba dva jsou falešné.

Jak potvrdila Anne Austin z University of Hertfordshire, škola tyto dokumenty nevydala. Sám Kubíček tvrdí, že na britské univerzitě nikdy nestudoval a materiály jsou podvržené jeho konkurencí. Jenže jak redakce LN zjistila, ve skutečnosti oba dokumenty rozšiřoval jeden z obchodních zástupců pana Kubíčka, aby rozptýlil pochyby o vzdělání svého šéfa.

Společnost OHF Invest

Ani další dohledatelné informace nevykreslují Jiřího Kubíčka zrovna v pozitivním světle. Slovenský týdeník Plus 7 dní otiskl začátkem roku 2011 článek o firmě OHF Invest, v níž Kubíček působil jako společník. OHF Invest tehdy na Slovensku emitovala dluhopisy takřka za 15 milionů eur s úrokovou sazbou 9,8 procenta ročně. Poměrně lákavá nabídka, zejména když firma v letáku pro investory tvrdila, že její aktivity jsou pod kontrolou a dohledem Národní banky Slovenska (NBS). Jenže to nebyla pravda.

Jelikož prospekt emise dluhopisů společnosti OHF Invest neschválila Národní banka Slovenska, nesměla je veřejně nabízet k prodeji. Navzdory tomu tak činila.

Podle tehdejší reakce mluvčí NBS neměla OHF Invest s.r.o. povolení na poskytování investičních služeb jako obchodník s cennými papíry a nebyla ani evidovaná v registru samostatných finančních agentů a finančních poradců, který centrální banka vedla. Jelikož prospekt její emise dluhopisů (tedy dokument, v němž jsou o daných cenných papírech uvedeny všechny podstatné informace) nebyl schválený NBS, nesměla je společnost OHF Invest veřejně nabízet k prodeji. Navzdory tomu tak činila.

Svědectví o prodeji drobným investorům přinesl zmíněný slovenský týdeník, který získal příběh jistého Košičana Jozefa, jenž se účastnil schůzky s Jiřím Kubíčkem. Ten mu na setkání nabízel možnost koupit si jeden dluhopis za zvýhodněnou cenu přibližně pět tisíc eur. Následně je prý pan Jozef mohl prodávat dalším zájemcům za 6500 eur. Čím více by jich prodal, tím dříve by se mu původní investice vrátila.

Pyramidové schéma

V zásadě to vypadá jako tradiční pyramidové schéma, kdy každý nový účastník musí za vstup do schématu, tedy získání dluhopisu, zaplatit poplatek, za což dostává právo inkasovat poplatek od dalších účastníků, které sám získá. Pan Jozef ale nakonec nekoupil nic. Na schůzku si totiž vzal přítele, který se vyznal v obchodování s cennými papíry.

Ten se Jiřího Kubíčka začal vyptávat na konkrétní investiční strategii firmy. „Jenže s tím asi přednášející nepočítal, otázky mého poradce mu byly mimořádně nepříjemné a po chvíli se strhla prudká hádka. Nechybělo mnoho a mohlo dojít až k fyzické inzultaci,“ uvedl Košičan Jozef pro Plus 7 dní. Následně Jiří Kubíček ze schůzky nahněvaně odešel.

V zásadě to vypadá jako tradiční pyramidové schéma, kdy každý nový účastník musí za vstup do schématu, tedy získání dluhopisu, zaplatit poplatek, za což dostává právo inkasovat poplatek od dalších účastníků, které sám získá

Redakci týdeníku se poté podařilo domluvit s Kubíčkem schůzku, na níž odtajnil i investiční strategii firmy. Prý investuje do zlatých cihel a nemovitostí. Společnosti emitující dluhopisy za 15 milionů eur se již údajně podařilo koupit levně jeden byt v Nitře a blíže nespecifikované pozemky ve Vráblích.

Jestli tyto fascinující investiční úspěchy přilákaly kupce dluhopisů, z nezávislých zdrojů zjistit nejde. Jiří Kubíček každopádně tvrdí, že podstatnou část emise udal a půjčené peníze také řádně splatil. „Myslíte, že by se v Česku a na Slovensku neozval někdo, komu by se peníze nesplatily?

Máme dokonce vyjádření všech krajských a okresních soudů v ČR a na Slovensku, že se proti nám kvůli tomu nevede žádné soudní řízení,“ říká Kubíček.

Příliš podezřelých okolností

Zajímavé ale je, že Kubíčkova firma neuhradila slovenskému Centrálnímu depozitáři (CDCP) fakturu za služby spojené s emisí dluhopisů. CDCP proto firmu pohnal k soudu, který jí přikázal dluh ve výši bezmála pěti tisíc eur zaplatit. Jak říká Jiří Kubíček, celá událost je nedorozuměním. Na Slovensku byly v té době dva centrální depozitáře a on nevěděl, kterému má za služby zaplatit. Poněkud zvláštní vysvětlení, protože OHF Invest musela o emisi dluhopisů uzavřít s depozitářem smlouvu – mimochodem, sídlila ve stejném starém domku v Nitře, v němž nyní sídlí WSM Slovakia.

Kolem Jiřího Kubíčka a jeho firem je příliš nejasností a podezřelých okolností, jež by měly potenciální kupce jeho robotů varovat

Kolem Jiřího Kubíčka a jeho firem je zkrátka příliš nejasností a podezřelých okolností, jež by měly potenciální kupce jeho robotů varovat. Jiří Kubíček mlžil o svém vzdělání, úžasné newyorské sídlo jeho softwarové firmy na výrobu geniálních robotů je kancelář, již si můžete na potřebných pár hodin pronajmout za pár desítek dolarů. V Česku a na Slovensku vlastní zemědělské majetky za půldruhé miliardy korun a ještě zámek za dalších 150 milionů.

Na to vše si prý vydělal díky robotickému obchodníkovi, jehož investiční strategie podle odborníků prostě nemohou fungovat. Skoro se chce říct, že by pár desítek tisíc lidí mohlo za nějakou dobu čekat velmi nepříjemné překvapení.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...