Podnikatel Kamil Jirounek si v případu padělané směnky za 127 milionů korun za mřížemi odpykal z původního šestiletého trestu pouze čtyři měsíce. Jeden ze zakladatelů petrolejářské firmy Oleo Chemical ve středu 28. června uspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu, který nařídil Jirounka propustit.
Důvody brněnský soud neuvedl. Do měsíce vypracuje písemné rozhodnutí, které doručí prvoinstančnímu soudu. Až poté se papíry dostanou k Jirounkovi a bude možné je zveřejnit. Jirounek vedle toho čelí i nepravomocnému rozsudku v kauze údajného tunelování společnosti Oleo Chemical. V tomto případu jsou souzeni právníci, manažeři a podnikatelé v čele s lobbistou Ivo Rittigem.
O Jirounkově propuštění informoval na konci června server Česká justice. Zprávu potvrdil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. „Mohu potvrdit, že senát trestního kolegia Nejvyššího soudu rozhodoval o dovolání Kamila Jirounka v úterý 27. června. Na základě vydaného rozhodnutí byl ihned vydán příkaz k propuštění obviněného z výkonu trestu. Více nebude pro tuto chvíli Nejvyšší soud o tomto rozhodnutí informovat s odkazem na svoji ustálenou praxi,“ napsal LN Tomíček.
Jirounek se stal na konci loňského roku první osobou z prostředí firmy Oleo Chemical, kterou soudy poslaly pravomocně do vězení. Kauza falešné směnky se táhla bezmála pět let. |
Jirounek se stal na konci loňského roku první osobou z prostředí firmy Oleo Chemical, kterou soudy poslaly pravomocně do vězení. Kauza falešné směnky se táhla bezmála pět let a Lidové noviny se jí důkladně zabývaly. O co v případu šlo? V letech 2009 a 2010 si Jirounek půjčil 96 milionů korun od příbramského podnikatele a spolumajitele výrobce koupelen Ravak Jindřicha Vařeky. Podle vyšetřovatelů Jirounek věděl, že půjčené peníze ve sjednané době nebude moct kvůli nedobré finanční kondici Vařekovi vrátit.
Aby se splacení půjčky vyhnul, opatřil si Jirounek směnku, podle níž mu měl naopak Vařeka dlužit 127 milionů korun. Ty chtěl Jirounek vymáhat v civilním řízení.
Policisté vypátrali, že směnka byla padělaná. Měla pocházet z roku 2002 a tím, komu měl původně Vařeka dlužit peníze, byl pražský bezdomovec Miroslav Žáček. Jak již dříve uvedl soudce nižšího soudu, o výrobu padělané směnky se postarali mafiánští „byznysmeni“ Jindřich Cipra a Jan Krumlovský.
Jirounek se od začátku procesu hájil, že o padělanosti směnky nevěděl a že se stal obětí organizované skupiny gangsterů, kteří ho kvůli směnce posléze vydírali. Takto argumentoval i ve svém dovolání k Nejvyššímu soudu, jehož senát pod vedením soudce Jiřího Pácala nyní nařídil Jirounka propustit.
Zatím není známo, jaký bude další scénář případu padělané směnky. Není jasné, jaké nižší soudy se případem budou zabývat. Nejvyšší soud takové informace nyní nechce uvádět.
Nastražený diktafon
Tím, co Jirounka loni u soudů potopilo, byla nahrávka z diktafonu, který policisté objevili v jiné kauze. Nahrávka totiž naznačovala, že Jirounek o pozadí vzniku padělané směnky věděl. Jirounek se přitom od zmiňovaného Krumlovského a Cipry, mafiánů zodpovědných za výrobu padělaného dokumentu, od začátku soudního líčení distancoval.
Tím, co Jirounka loni u soudů potopilo, byla nahrávka z diktafonu, který policisté objevili v jiné kauze. |
Jenže ze záznamu, který se pouštěl v minulém roce před soudem, vyplynulo, že v minulosti byly dané osoby v poměrně úzkém vztahu. „Pokud si někdo bude myslet, že jsem to vymyslel na koleni, tak je to v pí.., že jo,“ uvedl například Krumlovský. „Jasně, tomu rozumím,“ odpověděl mu Jirounek.
Nahrávka vznikla tak, že sám Krumlovský si Jirounka nahrál na diktafon. Jirounek byl přesvědčený, že jde o důkaz, že šlo o mafiánskou strukturu, která ho tím posléze chtěla vydírat. Například prý v jistou dobu musel jezdit v zadní části automobilu skrytý pod dekou, aby ho inkriminovaní lidé neviděli.
