Lidovky.cz

Největší vinu na nezvládnutí migrační vlny mají členské státy EU

Evropa

  1:03
Liberální frakce ALDE Evropského parlamentu zveřejnila vlastní návrh na řešení migrační krize. „Konečně zní explicitní kritika, že debata o povinných kvótách byla zásadní chyba,“ říká v rozhovoru europoslanec a člen ALDE Pavel Telička.

Pavel Telička, europoslanec za ANO 2011 a člen liberální frakce ALDE v Evropském parlamentu. foto: Foto Michal RužičkaMAFRA

Z návrhu Liberální frakce ALDE Evropského parlamentu je zřejmé, že na starém kontinentu ustupují od politiky otevřené náruče i státy, které kvůli kritickému pragmatismu ještě nedávno pranýřovaly země střední Evropy. Český europoslanec za ANO 2011 a člen ALDE Pavel Telička v rozhovoru mimo jiné říká: „Je nejvyšší čas, aby Evropa dostala migrační vlnu pod kontrolu. To se musí stát prakticky okamžitě. Dílčí národní kroky nejsou a nemohou být řešením, žádná země na to nestačí sama. A zároveň to rozleptává EU.“

LIDOVÉ NOVINY: Čeho chce frakce ALDE svým návrhem řešení migrační krize dosáhnout?

Primárním cílem je vyburcovat Evropskou unii, aby konala. Je paradoxní, že něco, co nehoří – jednání o podmínkách britského setrvání v EU –, má speciální summit, ale migrace jej nemá.

TELIČKA: Primárním cílem je vyburcovat Evropskou unii, aby konala. Je paradoxní, že něco, co nehoří – jednání o podmínkách britského setrvání v EU –, má speciální summit, ale migrace jej nemá. A to nechci nijak bagatelizovat význam této věci, ale otázky migrace doslova hoří. Když se podíváme na čísla ze zimního období, v uplynulých týdnech přešlo především přes Řecko třikrát víc lidí než před rokem. Závěry máme, ale jsou uplatňovány špatně nebo vůbec.

LIDOVÉ NOVINY: Například?

TELIČKA: Příkladem tohoto špatného uplatňování je dohoda s Tureckem. Nefunguje. Hotspoty nefungují. To, co vůbec není, je zavedení Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Je nejvyšší čas, aby Evropa dostala migrační vlnu pod kontrolu. To se musí stát prakticky okamžitě. Dílčí národní kroky nejsou a nemohou být řešením, žádná země na to nestačí sama. A zároveň to rozleptává EU.

LIDOVÉ NOVINY: Co navrhujete?

TELIČKA: Zásadní je, že hned v úvodu je explicitní kritika toho, že diskuse o povinných kvótách byla zásadní chyba, která EU rozdělila a nepřinesla žádné řešení. U některých kolegů se však teprve odehrává katarze a připouštění si toho, co se nepovedlo. Velmi důležité je, že konečně odstartovala diskuse o sdílení toho migračního břemene. Jasně říkáme, že na toto přijde řada, až se podaří uprchlickou vlnu dostat pod kontrolu.

Zásadní je, že hned v úvodu našeho návrhu je explicitní kritika toho, že diskuse o povinných kvótách byla zásadní chyba, která EU rozdělila a nepřinesla žádné řešení

To je velký posun oproti původním stanoviskům, stejně jako požadavek na zavedení institutu dočasné ochrany. Je absolutně nepochopitelné, že směrnice, která tuto možnost zavedla po kosovské krizi, nebyla využitá jako první.

LIDOVÉ NOVINY: Čí je to chyba, že schválená opatření nefungují?

TELIČKA: Jednoznačně národních států. Každý nese svůj díl viny. Na můj vkus Evropská komise zafungovala příliš pozdě, a nikoli šťastně – strašně pozdě přišla s ustavením Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která ještě ani nevešla do praxe.

Musíme si uvědomit, že to řešení je jedině evropské. Evropský parlament byl v řadě věcí také rozdělen, ale byl to on, kdo tlak na přijetí celoevropských řešení vyvinul. Za největší problém ale považuji členské státy EU.

LIDOVÉ NOVINY: Je pravděpodobné, že Evropská rada aktivuje zatím nikdy nevyužitou směrnici o dočasné ochraně, která na rozdíl od azylu znamená, že uprchlík se vrátí do své země, jakmile ji Evropa vyhodnotí jako bezpečnou?

TELIČKA: To je dobrá otázka, odpověď teď hledáme. Říkáme, že je to podmínka, aby se začalo se sdílenou zodpovědností, tedy, že každý stát k sobě vezme díl uprchlíků. Ani v naší frakci na to ze začátku nebyl jednoznačný názor, ale nakonec se to stalo většinovým názorem. Obdobně musíme tuto vůli vydupat ze země v rámci rady.

Na můj vkus Evropská komise zafungovala příliš pozdě, a nikoli šťastně – strašně pozdě přišla s ustavením Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která ještě ani nevešla do praxe

Evropská komise musí sehrát klíčovou roli, přijít s touto iniciativou. Česká republika by měla toto opatření v rámci rady také prosazovat a nezabývat se něčím, co je možná populární, tedy posílení ochrany naší hranice, protože to není pro migrační krizi řešením. Je to jeden z bodů, za kterým bychom měli jít. Přestat si hrát na půdě Visegradu.

Když se podívám na německý tisk, je vůči střední Evropě velmi kritický, v řadě věcí nespravedlivě. Necítím, že bychom to vyvažovali, proto si kladu otázku, jak aktivní je naše ambasáda v Berlíně, a především bych očekával, že premiér v nejbližší době vyrazí do Berlína a do Nizozemska.

Pokud bude zavedena dočasná ochrana, je to nejen méně byrokraticky náročné, ale především bude jasné, že po uklidnění situace v domovské zemi není důvod, aby tu uprchlíci setrvávali.

LIDOVÉ NOVINY: To si ale musí Evropa nejdřív ujasnit, jaký signál chce vysílat. Bude-li chápat migrační vlnu jako impuls pro ekonomické oživení a demografický pokles, nebo jako dočasný problém, s nímž pomůže.

TELIČKA: Máte naprostou pravdu. Ten kotrmelec, který vidíme v Německu, že pozice, kterou jsme zastávali, byla správná a opodstatněná. Z hlediska Německa je to obrovský obrat, protože jejich původní signál byl: jste všichni vítáni. Abych parafrázoval: ilegální migrace se může vyplácet.

Navrhujeme, aby se existující hotspoty proměnily na skutečná přijímací centra. Tam bude klíčový moment, tam sejmou otisky, bezpečnostně uprchlíka prověří, a tam migrant bude do té doby, než prověrka skončí.

Musíme dát úplně opačný signál. Proto navrhujeme, aby se existující hotspoty proměnily na skutečná přijímací centra. Tam bude klíčový moment, tam sejmou otisky, bezpečnostně uprchlíka prověří, a tam migrant bude do té doby, než prověrka skončí. To by mělo předcházet vytvoření Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

LIDOVÉ NOVINY: Bavíme se o vyslání tisíců evropských úředníků v rámci jakési jednotky rychlého nasazení pro uprchlictví?

TELIČKA: Je to tak, tam budou zastoupeni nejen úředníci, ale i bezpečnostní subjekty. Až z jejich posouzení vyplyne, jestli uprchlík vůbec může mít nárok na ochranu, nebo ne. A bude to evropská zodpovědnost, nikoli hraniční členské země EU, že se zajistí kapacity, aby se lidi bez nároku dařilo okamžitě vracet.

Nejsem odborník, jak to konkrétně zajistit, ale je jasné, že se to musí odehrát tam a že se to musí dít nekompromisně. Dál půjdou jenom ti, kteří splňují podmínky, a pak může nastoupit institut dočasné ochrany. A bude samozřejmě suverénní azylová politika každého členského státu EU, který si sám posoudí, jestli ochranu žadateli udělí. Návratová politika musí být evropskou zodpovědností, nemáme čas spoléhat na to, že to Řekové zvládnou sami.

LIDOVÉ NOVINY: Navrhujete, aby v jednotce bylo dva tisíce lidí. Bude to stačit?

Návratová politika musí být evropskou zodpovědností, nemáme čas spoléhat na to, že to Řekové zvládnou sami

TELIČKA: Je to prvotní návrh, bude-li třeba, kapacity by se měly navyšovat. Stejná je i debata o financování. Máme tu tři miliardy eur pro Turecko v rámci dohody, ale kde je výsledek? Někomu se to nemusí líbit, ale je férové říct, že musíme zlepšit situaci v uprchlických táborech i mimo Evropu a Turecko.

Nechť na to jde jedna miliarda OSN a dvě miliardy přímo uprchlíkům. Musí se tam zajistit bezpečnost, aby peníze nekončily v rukou mafie, ale aby šly na zlepšení životních podmínek uprchlíků v táborech.

LIDOVÉ NOVINY: Turecko na to přistoupí, když teď má tři miliardy eur od EU de facto volně k dispozici?

TELIČKA: Nepochybně se stala chyba. Nemohu mluvit za Turecko, ale kdybychom mysleli, že je to bez šance, nenavrhovali bychom to. Evropa disponuje přesvědčovacími nástroji, ostatně Turecko je kandidátská země. S tím se dá hrát.

Pokud některý z členských států EU nebude chtít celoevropské řešení provést, pak je legitimní si říct, má-li být součástí Schengenu

Jednotlivá opatření do sebe musejí zapadat, proto si myslíme, že pokud některý z členských států EU nebude chtít celoevropské řešení provést, pak je legitimní si říct, má-li být součástí Schengenu. Situace je nakolik závažná, že je důležitá solidarita mezi státy, ale když nechcete, není důvod, aby za to platil někdo jiný.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký by měl být klíč, podle nějž by jednotka rychlého nasazení posílala prověřené uprchlíky do jednotlivých států? Hrálo by roli, kam by žadatel o azyl chtěl jít?

TELIČKA: To už je mezinárodně-právní aspekt, o který se vedou spory. Tuto otázku jsme neprecizovali do detailu, protože to musí být předmětem dalších jednání. Podle mne by to mělo být zohledněno, jejich situace a rodinné vazby.

LIDOVÉ NOVINY: Nestane se pak, že všichni budou chtít do Německa a skandinávských zemí, protože tam už jsou jejich příbuzní?

TELIČKA: Možné to je, ale už to bude v situaci, kdy vyšleme signál, že ekonomické imigranty nepřijímáme. Druhý signál bude, že vrátíme i toho, kdo představuje bezpečnostní riziko, a že si to důkladně prověříme. Pokud místopředseda Evropské komise Frans Timmermans říkal, že 60 procent tvoří ekonomičtí migranti, dostáváme se teoreticky na minus 60 procent z migrační vlny. Pak se uleví i přetíženému Německu, ale teď to vůbec nemáme pod kontrolou.

LIDOVÉ NOVINY: Ale v důsledku by se měl podílet každý členský stát EU.

Pokud místopředseda Evropské komise Frans Timmermans říkal, že 60 procent tvoří ekonomičtí migranti, dostáváme se teoreticky na minus 60 procent z migrační vlny

TELIČKA: Ano, nicméně hovoříme o přechodném období pro země, které nemají s migrací takovou zkušenost. Aby měly čas se připravit – kapacitně i s integračním programem. Víme, že ve středoevropském regionu takové země jsou, že to mnohé mohou vnímat navzdory své historické zkušenosti, tradici či náboženským kořenům, to vše se musí zohlednit.

Pokud však chceme opatření, která budou v praxi fungovat, musíme se smířit s tím, že každý přispěje, alespoň finančně. Břemeno nemůže nést jen několik zemí. Klíčovým poselstvím je, že není žádná země, která by zvládla migrační krizi. Ani my, jakkoli si to tady mohou politici nalhávat.

Za komunismu bylo na hranicích 30 tisíc profesionálních a poloprofesionálních jednotek ministerstva vnitra, ostnatý drát a elektrika, zátarasy a psi. Takovou armádu už dnes nemáme. Máme posílit hranice, ale ty vnější, na nichž sdružíme síly. Důležitější však je ukázat, že EU mění svou politiku a svůj přístup, že se nelegální migrace nevyplácí.

Evropa dospěla do momentu, kdy musí mít integrované vojenské síly, jež nemají sloužit jen k obraně. O naší bezpečnosti se rozhoduje tisíce kilometrů od nás – v Libyi a Sýrii. Chápu, že to může stát lidské životy, ale pořád je to menší zlo, než se dostat do spirály.

LIDOVÉ NOVINY: Je vůle členských států EU přijmout evropské řešení? Protože z mnoha zemí se spíše ozývá, že se o svou bezpečnost chce postarat sama a obehnat se plotem.

Důležité je ukázat, že EU mění svou politiku a svůj přístup, že se nelegální migrace nevyplácí

TELIČKA: Vůle je nejednoznačná. Jsou země, které souhlasí, jiné to vidí optikou národní suverenity, dalším to celé ještě nedošlo. Viděli jsme Řecko, jak reagovalo na možnost společné ochrany hranic. Musíme si otevřeně říci, že jsme v situaci, kdy může dostat velké trhliny EU jako celek.

Chápu, že v jednotlivých státech EU rostou emoce, které vycházejí z obav, a že si někteří lidé říkají: to v té unii raději nebuďme. Musíme vysvětlovat, co by to opravdu v důsledku znamenalo.

Možná to není existenciální otázka, ale měla by nepředvídatelné ekonomické, sociální i bezpečnostní dopady. Desetiletí jsme žili v míru a bezpečí, s volným trhem a pohybem. Proto bych čekal od Evropské komise a všech konstruktivních politiků, abychom toto poselství předávali veřejnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Převláda tento váš názor v Evropském parlamentu?

TELIČKA: Zatím jsme naše návrhy s ostatními frakcemi nediskutovali, byť přístup k některým jednotlivostem jsme si testovali. Dnes nedokážu říci, jakou podporu si vyjednáme. Myslím, že má šanci získat většinovou podporu. Hlavní ovšem je postoj Evropské komise a předsednické země, což je teď Nizozemsko.

LIDOVÉ NOVINY: Dokáže už Evropská rada víc reflektovat napjatou náladu v členských státech EU, a že se svým postojem odcizuje veřejnosti?

Chápu, že v jednotlivých státech EU rostou emoce, které vycházejí z obav, a že si někteří lidé říkají: to v té unii raději nebuďme. Musíme vysvětlovat, co by to opravdu v důsledku znamenalo.

TELIČKA: Myslím, že se reflexe a sebereflexe už odehrává. Druhou věcí je, že v rámci jednotlivých států EU panuje nějaká vnitropolitická situace, která spoluurčuje postoj dané země, protože tamní představitelé jsou pod tlakem veřejnosti. Celkově si myslím, že je tu pozitivní posun, otázkou je, je-li dostatečný.

LIDOVÉ NOVINY: Česká republika je malá země, ale podílí se dost aktivně na vytváření architektury řešení migrační krize?

TELIČKA: Byl jsem dost kritický k výkonu české politické reprezentace, zejména v začátcích, kdy bylo zjevné nepochopení toho, čím se lze dobrat výsledku. Leccos se změnilo, už tu je koncepce a cíle, více se komunikuje, ale pořád je to málo.

Vrátím se k Německu. Nechci srovnávat, ale někteří předchozí premiéři už by v Berlíně nebo v Nizozemsku na jednání byli. Když si vezmete debatu, která se o migraci odehrává v českém parlamentu, je to jen vnitropolitická fackovaná. Nezaznívají řešení. Nejsme velká země, ale můžeme věci ovlivňovat.

Pavel Telička (50)

  • Vystudoval práva, ještě před Listopadem 1989 nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde byl za Jana Kavana prvním náměstkem.
  • Tehdy vedl vyjednávací tým přístupových jednání s Evropskou unií a posléze se také stal prvním českým eurokomisařem, záhy ale musel skončit ve prospěch Vladimíra Špidly.
  • Poté diplomacii opustil a založil si poradenskou a lobbistickou společnost BXL Consulting.
  • V roce 2014 vyměnil lobbování za europoslanectví v barvách hnutí ANO.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.