Stalo se, co bylo inzerováno. Po červencové publikaci mnoha utajovaných materiálů americké armády týkajících se Afghánistánu a Iráku zveřejnil v listopadu Julian Assange na svém serveru WikiLeaks ještě větší množství důvěrných materiálů diplomacie USA. Velkého překvapení jsme se nedočkali. Američtí diplomaté občas říkají to a podruhé ono. Američtí zpravodajci jsou úkolovaní k nerozeznání podobně jako kdysi sovětští. Je to dobré čtení k ideologickému vystřízlivění.
Bývalý český velvyslanec v USA, nyní ministr obrany Alexandr Vondra, má za to, že únik depeší neohrozí bezpečnost České republiky. Považuje jej však za problém, který principiálně ohrožuje práci diplomatů. Diplomatická konverzace a výměna názorů se dle Vondry nemůže odehrávat v přímém přenosu. Bez diskrétnosti ztratí diplomacie kouzlo a omezí se jen na prohlášení typu public relations. Samozřejmě, že i on má z praktického hlediska kus pravdy.
Mezi diplomaty jsou tací, kteří mají bystrost a jadrnost bulvárních sloupkařů
Nelze se ubránit dojmu, že v uniklých amerických diplomatických depeších jsou v těchto dnech zahloubáni nejvíce ti, kteří kdy měli něco společného se zahraniční službou. Jejich pracoviště by se možná dala identifikovat dle potěšeného pochechtávání přerušovaného hýkáním a výbuchy smíchu. „Zamiňáci“ si únik určitě vychutnávají. A není to bez adrenalinu, uvědomí-li si, že by někdo podobně vyluftoval naše archivy.
Něco je v nepořádku
Nyní vážněji. Toto není pointou nejmasovějšího úniku utajovaných písemností v historii. Asi nejdůležitějším zjištěním je, že zatímco zahraniční služby většiny států na světě navenek říkají polopravdy, třetinopravdy až úplné lži, zaměňujíce přitom vládní tužby za realitu, vědí přesně, jak to ve skutečnosti je.
Jedním z odhalených tajemství je dobrý pozorovací talent některých amerických diplomatů a jejich analytické schopnosti. Pozná se to tak, že píšou nepříjemné věci. V tomto směru se lze jen těšit na další uniklé analytické zprávy. Pak jsou mezi diplomaty tací, kteří mají bystrost a jadrnost bulvárních sloupkařů. Odhalují nám některá z největších tajemství současnosti! Proto jsme se například dozvěděli, že „teflonová“ Merkelová se vyhýbá rizikům a není kreativní. Berlusconi není alfa-samec, ale neschopný, nezodpovědný a domýšlivý nadutec. Ani Sarkozy není alfa-samec, ale přecitlivělý a autoritativní nahý císař! Alfa-samec je totiž Putin!
Ale opět trochu vážněji. Pokračující úniky informací svědčí o tom, že je něco velmi v nepořádku. Jindy loajální státní zaměstnanci docházejí ve stále větším počtu případů k závěru, že demokracii více prospěje, budou-li inkriminované materiály zveřejněné, než když zůstanou utajené. Podstupují sice jisté osobní riziko, nicméně jejich odhodlání je značné. A rostoucí počet podobných případů lze obtížně vysvětlit pouhou snahou po penězích či slávě. Asi bude opravdu něco shnilého ve státě nejen dánském.
