Pražští radní neschválili změnu územního plánu umožňující vybudovat velkolepý rekreační areál Radotínských jezer u soutoku Berounky a Vltavy. Ten se měl podle původního plánu bývalých pražských politiků postupně rozšířit až na 400 hektarů, přičemž plocha vodní nádrže Slapy činí zhruba tisíc hektarů. Nyní o tomto plánu budou zanedlouho hlasovat pražští zastupitelé, a pokud jej také neschválí, bude definitivně odmítnut.
Součástí původního plánu byly kromě čtyř obřích jezer na koupání i louky, cyklostezky, pláže, sportoviště, restaurace, zázemí pro jachting a kotviště pro lodě. Velikostí vodní plochy by šlo o největší rekreační areál v Praze. Za líbivým plánem pražských politiků se však skrýval kšeft pro těžařské firmy, například Kámen Zbraslav, na desítky let dopředu. Navíc neposkytoval žádné záruky, že po odtěžení štěrkopísku v této oblasti skutečně vznikne i plánovaný rekreační areál. A těžba by také mohla ohrozit spodní vody a ovzduší. Součástí plánu byla i skládka nejedovatých odpadů.
Hlavní výtky
Proto se v minulosti proti plánu postavili obyvatelé a přilehlé městské části Praha 16 a Praha-Zbraslav i občanská sdružení. Jejich hlavní výtkou bylo, že primárním cílem není rekreace, ale těžba štěrkopísku a vytvoření skládky s možnými dopady na životní prostředí i kvalitu života v okolí.
Z dostupných materiálů přitom není zřejmé, jak dlouho se má těžit, ani jaké odpady se mají do oblasti vozit. Mohlo by se tedy stát, že po vytěžení štěrkopísků v ekologicky citlivé nivě a vytvoření skládky nebude mít žádný investor zájem vybudovat rekreační jezera, čímž celá oblast zůstane zničená.
Nejvážnější výtky občanského sdružení Arnika vycházející ze studie firmy d-plus, projektové a inženýrské, a. s., Praha z roku 2005 jsou následující:
Protipovodňová ochrana
V území má značně narůst podíl zpevněných a zastavěných ploch, což snižuje retenční schopnost krajiny a zcela mění její charakter. Nastává také fragmentace krajiny a snižuje se její prostupnost.
Negativní vliv na přírodu a krajinu
Nepříznivým efektem těžby štěrkopísku bude rovněž narušení jímací a filtrační funkce štěrkopískové vrstvy lahovické nivy, narušení režimu podzemních vod, ohrožení blízké přírodní památky Krňov a jejího lužního lesa a Lipanského potoka. Existují také obavy z nakládání s kaly, jež vzniknou při těžbě na obou březích.
Ohrožení vody
Záměr je v rozporu s platnými Zásadami územního rozvoje hlavního města Prahy, neboť předpokládá značný zásad do nivy a pobřežních pásem řeky. Do oblasti zasahuje ochranné pásmo 2. stupně vodárny Podolí. Ekologické organizace se obávají, že by se do oblasti jezer vyvážel i jiný než inertní (nejedovatý) odpad.
Hluk a emise z dopravy
Plán počítal s parkovišti a garáží o celkové rozloze téměř 1,6 hektaru. Z velikosti parkovací plochy vyplývá, že obsluha oblasti má být založena především na individuální automobilové dopravě. To není vhodné, protože už dnes jsou v okolních čtvrtích přesahovány zákonné hygienické limity pro hluk a emise a komunikační síť (zejména Strakonická ulice) není na další dopravní zátěž dimenzovaná.
Mlčení o těžbě před veřejností
První zmínky o možnosti výstavby rekreačního areálu spadají už do roku 2004. Návrh na změnu územního plánu původně podal Magistrát hlavního města prostřednictvím odboru městského investora. Významný posun v projektu nastal za vlády primátora Pavla Béma, kdy se rozhodlo o výkupu pozemků v hodnotě 57 milionů korun, na kterých mělo být jedno z jezer. Plán celou dobu vedení radnice prezentovalo jako dokonalou možnost rekreace pro Pražany. Při vypočítávání výhod budoucího areálu pražští radní nešetřili superlativy, o těžbě štěrkopísku však mlčeli.
Pod rouškou veřejného zájmu Bémův tehdejší náměstek Pavel Klega (ODS, nyní starosta Prahy 15) obhajoval plán v roce 2007 v tiskovém prohlášení: „Vedle možností plavání, kanoistiky a dalších vodních sportů, které mají v Praze tradici, nabídne celoměstský areál také příležitost pro jachting, vodní lyžování a další. Pro řadu sportů dosud v metropoli vhodné vodní plochy chyběly. Jezera budou vodní cestou spojena s Berounkou a Vltavou, vznikne rekreační přístav pro plavidla a potřebné zázemí.“
Pouze jedna věta na konci prohlášení zmiňovala, že výstavba vodních ploch začne vytěžením štěrkopísku. Kromě zmíněných dopadů na životní prostředí se zamlčovalo, že těžba by se musela odehrávat několik desítek let a neustálá přítomnost těžké techniky by klidnou rekreaci značně znepříjemňovala a že jezera mohou vzniknout až po odtěžení příslušné zeminy.
Kdo konkrétně stál za členy vedení hlavního města, kteří plán těžby prosazovali, nelze zpětně dokázat. Lze to však poměrně snadno odvodit z toho, kdo vlastnil na daném území pozemky – především firma Kámen Zbraslav, která těží v nedalekém zbraslavském kamenolomu. Vedení této společnosti v tuto chvíli nemělo čas se ČESKÉ POZICI k plánům těžby vyjádřit.
Mírnější varianta
V roce 2009 noví radní hlavního města projednávání této a dalších dvanácti změn územního plánu odložili kvůli sporům a na pořad přišla až nyní. Pokud bude původní plán skutečně odmítnut, je třeba vyřešit co dále s územím. Nyní je totiž na něm jen neobdělávaná půda a nepoužívané skleníky. A protože jde o povodňovou oblast, výstavba domů je prakticky vyloučená.
Díky dvěma řekám, golfovému hřišti a nedalekému jezdeckému areálu Velká Chuchle se však rekreační oblast přímo nabízí. Mírnější variantu proto nabídla Městská část Praha 16, na jejímž území se oblast nachází. Její plán počítá s podstatně menší plochou. Místo čtyř jezer by mělo vzniknout jen jedno, místo kotviště pro velké lodě by mělo být jen kotviště pro kánoe, čluny a menší lodě. Sportoviště a zázemí pro rybáře by měly i v tomto případě zůstat zachované.
„Mám pocit, že ten původní návrh byl nějaká lumpárna prosazená v zájmu té těžařské společnosti,“ prohlásil náměstek primátora Tomáš Hudeček Tato varianta je pro současné vedení pražského magistrátu přijatelná. „Mám pocit, že ten původní návrh byl nějaká lumpárna prosazená v zájmu té těžařské společnosti. Vedení Prahy s ním nesouhlasí. Návrh Prahy 16 je ale rozumnější, využití by mělo být převážně turistické a sportovní,“ uvedl pro ČESKOU POZICI náměstek primátora pro územní rozvoj Tomáš Hudeček.
Nově navržený plán je teprve ve fázi příprav, a než se změní územní plán, musí projít několika projednáváními a hlasováními pražského zastupitelstva. I při menším rozsahu plánované rozlohy však zůstává mnoho otázek nezodpovězených – především ty, jež souvisí s těžbou. Vytěžení štěrkopísku je totiž podmínkou pro vybudování jezera, což však může trvat deset i více let.
Pokud rekreační areál vznikne dříve, než bude jezero zatopeno vodou, není jisté, zda bude pro Pražany atraktivní jezdit se rekreovat do území s výhledem na těžební stroje a díru do země. Pokud areál vznikne až poté, co bude vytěžena díra pro jezero, dočkají se lidé z okolí v příštích letech pouze zmíněného výhledu na těžkou techniku.
Naděje na koupání v budoucnosti navíc kazí studie společnosti Hydroprojekt Praha z roku 2005. Ta uvádí, že voda v Berounce je pro vysoký obsah znečišťujících látek (kontaminantů) nevhodná ke koupání. Je tedy otázkou, odkud bude jezero napouštěno a jak se zajistí bezpečné koupání. V menším rozsahu zůstávají platné i obavy ekologů o vzduch a podzemní vodu.
