Asi 3,4 miliardy let. A znovu – pro pochopení té věčnosti – 3,4 miliardy let! Přesně tak stará je nejarchaičtější zkamenělina světa, již nalezl tým australských a britských geologů. Vědcům se v západní Austrálii naskytl pohled na patrně nejstarší zkamenělé jednobuněčné organismy, jaké kdy věda poznala. O objevu v australském pískovci informoval v pondělním vydání na titulní straně deník The New York Times (NYT).
Život se asi vyvíjel brzy po dopadu asteroidůNález by potvrdil teorie, jež předpokládají, že se život na Zemi vyvíjel poměrně záhy po velkém dopadu asteroidů před asi 3,85 miliardy let. Mikrofosílie, o jejichž objev se zasloužili výzkumníci pod vedením Davida Waceyho z University of Western Australia a Martina D. Brasiera z Oxfordu, byly popsány v magazínu Nature Geoscience.
Nalezené organismy žijící v prasklinách kamení na břehu moře připomínají pod mikroskopem dnešní baktérie. V dotyčném případě se prý podařilo odlišit zkamenělé buňky od nebiologických nálezů. Díky novým technologiím vědci dokázali v dávných mikroorganismech odlišit i chemické prvky. „Rozeznáme uhlík, síru, dusík a fosfor, to vše v buněčných stěnách,“ uvedl Brasier.
Boj o prazkamaněliny
Titul Toho, jenž nalezl nejstarší živý organismus planety, velmi dlouho držel J. W. Schopf, paleobotanik z University of California, jemuž se v roce 1993 podařilo objevit taktéž v západní Austrálii zkamenělinu starou 3,465 milionu let. Tedy starší než nový objev... V čem je tedy figl?
Roku 2002 však stáří nálezu zpochybnil jiný vědec, shodou okolností právě nynější nálezce doktor Brasier. Dle něho tehdy šlo o minerál, nikoli o pozůstatek živého organismu. Na verifikaci jeho 3,4 miliardy let staré „novinky“ si bude muset vědecká komunita nějakou chvíli počkat. A co víc: za uznání své nejstarší fosílie bojuje dle listu NYT i doktor Schopf.
