Klasickým klišé, které se ale nebezpečně často blíží realitě, je zobrazení právníka v advokátní kanceláři na Západě coby bílého muže z dobré rodiny a s kvalitním vzděláním. Faktem je, že advokacie, zvlášť v provedení elitních právních firem, do svých řad dlouho jen neochotně pouštěla ženy, etnické minority nebo absolventy pocházející z dělnických předměstí průmyslových měst.
Důraz na rovné šance, typický pro současnou dobu, si ale proklestil cestu i do tohoto exkluzivního klubu. A advokátní kanceláře začaly být zkoumány, jak moc své brány otevřely různorodým minoritám. S jedním takovým výzkumem, jehož výsledky publikoval magazín The Lawyer, přišla britská společnost Black Solicitors Network(BSN) – jejíž název, nekorektně politicky přeložený, zní Zájmová síť černých advokátů.
Nejlepší firmou na poli „právníkodiverzity“ se stala advokátní kancelář Linklaters, která až do předloňska působila i v Česku a která patří do prestižní skupiny právních firem zvané Magic Circle. Linklaters je jedna z mála firem, která podle The Lawyer „monitoruje“ sociální původ svých čerstvě zaměstnaných absolventů a která také v blízké době začne zkoumat také „sexualitu a víru“ svých zaměstnanců za kanálem La Manche.
Na druhém místě se umístila kancelář Baker & McKenzie, bronz získala právní firma Norton Rose. Z kanceláří působících v Česku skončila ještě na šestém místě Allen & Overy a na devátém White & Case.
Jakkoli jsou snahy organizátorů i vítězné kanceláře nejspíš vedené dobrými úmysly, ne všechny čtenáře The Lawyer výsledky průzkumu nadchly. Jeden z nich, pro jistotu anonymně, tvrdí, že jde o nesmysl a že „Linklaters jsou asi tak různorodí jako Batmanův šatník.“
