Práci, kterou už od roku 2008 odvádějí Hospodářské noviny (HN), jež sestavují žebříčky českých „nejlepších vysokých škol“, je třeba ocenit. Není lehká a pro tápající uchazeče je jistě užitečná. Spokojení ale nebudou nikdy všichni – nejde jen o poražené či vítěze, ale též o metodiku a detaily reálného zhodnocení, které do žádného novinářského rankingu nevměstnáte...
Jak dopadlo letošní srovnání, publikované ve čtvrtečních HN? Slavit mohou v Institutu ekonomických studiích Univerzity Karlovy, který prý v Česku nabízí nejlepší ekonomické vzdělání. Práva jsou údajně nejlepší v Brně, medicína exceluje na trojici fakult v Praze a v sociologii se těsně perou obě nejznámější české univerzity: Karlova a Masarykova. Patrně největším šokem celého žebříčku je katapultáž olomoucké Univerzity Palackého na zlatou příčku v chemii, kde výzkumně orientovaná Vysoká škola chemicko-technologická padla až na „bramborovou příčku“ – za brněnské fakulty MU i VUT.
„Nezpochybňujeme úspěchy olomoucké univerzity; je zářným příkladem toho, jak díky penězům, které plynou z EU mimopražským školám, je možné díky usilovné práci stoupat vzhůru. Nicméně bych chtěl vyjádřit výhrady k některým údajům uvedeným v žebříčku HN. Pohled na vědecké úspěchy je nesporně jednostranný. Podle údajů v databázi RIV se do přehledu výsledků přírodovědeckých fakult zahrnuji všechny obory, a nikoliv pouze chemie jako u monotematických vysokých škol! Srovnávat jednoduché počty výstupů technologií, a nikoliv jejich skutečný dopad je zkreslující,“ reagoval pro ČESKOU POZICI rektor VŠCHT Karel Melzoch. Diví se též opomenutí parametru nezaměstnanosti, který má tato škola nejnižší v oboru.
„A ještě jedna poznámka: Kdo rozhoduje, co je lepší – přijmout jen jednu třetinu uchazečů, nebo vzít asi sedmdesát procent zájemců a dát jim během prvního ročníku šanci ukázat, co v nich je? Dlouho jsme usilovali o druhý přístup, už je to jinak?“ táže se Melzoch.
Čtvero kritérií úspěchu
Do metodiky zařadily HN světovost, zájem o školu, průzkum absolventů a vědu i výzkumDo metodiky zařadily HN světovost (kolik procent studentů a pedagogů jezdí na zahraniční stáže, kolik má fakulta cizinců a předmětů v cizím jazyce), zájem o školu (nejbodovanější jsou školy, které si mohou nejvíce vybírat a na nichž je vysoký poměr doktorandů), průzkum absolventů (jaký má škola zájem o uplatnění svých studentů) a věda a výzkum (výzkumné výsledky fakult za rok 2010 podle vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace nebo články v impaktovaných časopisech). Soukromé vysoké školy nejsou hodnoceny.
Mají takové žebříčky smysl? „Nemyslím si, že by stát měl sám sestavovat nějaký žebříček. Měla by ale vzniknout internetová stránka, kde by si kdokoliv – studenti, uchazeči, novináři nebo pedagogové – mohl na základě různých kritérií sestavit vlastní pořadí,“ míní Daniel Münich, člen vládního poradního orgánu NERV. Prozatím nabízíme pevné pořadí, jak jej určily HN (v závorce je celkový počet bodů, který daná škola v žebříčku získala). A přidáváme výtah toho nejzajímavějšího, co k jednotlivým kategoriím uvádějí.
Informatika:
1. Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha (33,7)
2. Fakulta aplikovaných věd ZČU Plzeň (25,7)
3.-4. FEL ČVUT Praha (23,5)
3.-4. Fakulta informatiky MU Brno (23,4)
Zajímavosti: V pěti ročnících čtyřikrát vyhrál pražský „Matfyz“, jedinkrát ho vystřídala Masaryčka, která se ale loni odmítla novinářského zkoumání účastnit. Výjimečné uplatnění nacházejí absolventi plzeňské ZČU, jejichž nezaměstnanost činí jen 0,8 procenta.
Právo:
1. Právnická fakulta MU Brno (10,6)
2. Právnická fakulta UK Praha (9,9)
3. Právnická fakulta UP Olomouc (7,1)
Zajímavosti: V čele se střídají dvě nejvýraznější vysoké školy v Česku, nejslabší ve vědě byla Olomouc, která má i nejvyšší nezaměstnanost – 8,6 procenta je čtyřnásobek oproti rušeným plzeňským právům, která právě procházejí agónií (s nejnižší hodnocenou „světovostí“).
Strojírenství:
1. Fakulta strojního inženýrství VUT Brno (11,8)
2. Fakulta strojní ČVUT Praha (11,0)
3. Fakulta strojní ZČU Plzeň (10,1)
Zajímavosti: Letošní premiant byl podle HN výzkumně nejsilnější před Prahou a Libercem, největší šance na přijetí je v Plzni, kde berou 94,2 procenta uchazečů; naopak nejtěžší je zahájit studium na ČVUT, kde přijímají 71,8 procenta zájemců.
Psychologie:
1. Filozofická fakulta UK Praha (16,8)
2. Fakulta sociálních studií MU Brno (13,8)
3. Pedagogická fakulta UK Praha (12,3)
Zajímavosti: Ve čtyřech předchozích letech tomuto hodnocení vévodilo Brno, až letos se prosadila do čela FF UK, jež získala body „světovostí“ a zájmem o školu. Na pražskou psychologii je také nejtěžší se dostat: i v dnešní době přijímá jen 5,9 procenta zájemců.
Ekonomie:
1. Institut ekonomických studií UK Praha (45,5)
2. Národohospodářská fakulta VŠE Praha (37,4)
3. Fakulta mezinárodních vztahů VŠE Praha (34,1)
Zajímavosti: HN porovnávaly v této kategorii nejvíce škol – hned sedmnáct fakult. Na chvostu zůstala Plzeň. Vítězná UK zabodovala hlavně díky světovosti a výzkumu; zajímavé je, že přijímá takřka polovinu všech uchazečů o ekonomii.
Sociologie:
1.-2. Fakulta sociálních studií MU Brno (12,7)
1.-2. Filozofická fakulta UK Praha (12,6)
3. Fakulta sociálních věd UK Praha (10,4)
Zajímavosti: Na čele se v sociologii přetahují Brno s Prahou, přitom v minulých čtyřech letech neměla brněnská FSS konkurenci a jasně vyhrála. Nejhůře se uplatňují sociologové z Plzně, kteří vykazují nezaměstnanost 8,2 procenta.
Medicína:
1. 2. Lékařská fakulta UK Praha (22,7)
2. 3. Lékařská fakulta UK Praha (18,7)
3.-4. 1. Lékařská fakulta UK Praha (16,7)
3.-4. Lékařská fakulta MU Brno (16,6)
Zajímavosti: Na čele žebříčku zápolí tři fakulty Univerzity Karlovy, každá trochu jinak profilovaná. Dva lídři prý produkují o trochu více vědy. Absolventi 3. LF UK mají nulovou nezaměstnanost – absolventi všech lékařských fakult nemají s uplatněním potíže.
Architektura:
1. Vysoká škola umělecko-průmyslová Praha (18,4)
2. Fakulta architektury ČVUT Praha (16,2)
3. Fakulta architektury VUT Brno (15,4)
Zajímavosti: Výběrová VŠUP těsně přeskočila své dva techničtější konkurenty, nejen proto, že se tam může jeden učitel věnovat pouze šesti studentům. Na tuto školu je extrémně těžké se dostat – přijímá jen 9,6 procenta studentů, ale vykazuje i jejich vysokou nezaměstnanost.
Chemie:
1. Přírodovědecká fakulta UP Olomouc (13,4)
2. Přírodovědecká fakulta MU Brno (13,2)
3. Fakulta chemická VUT Brno (12,4)
Zajímavosti: Šokem je absence pražské VŠCHT mezi chemickými „medailisty“, ač se loni i předloni umístila na stříbrné příčce. Olomoucké fakultě k vítězství pomohly hlavně úspěchy ve vědě, patenty a přísnost v přijímacím řízení, kde uspěje jen třetina lidí.
