Diskuze
Nejde jenom o Lety
Děkujeme za pochopení.
Výborný a poodnětný
Výborný a velice potřebný článek! Racionálně upozorňuje na úskalí politické propagace, případně korektnosti, jejímž cílem je využít historii na podporu ideologických zbraní, o kterých se politická garnitura domnívá, že zvýší její vliv.
Děkuji autorovi
za rozsáhlý historický rozbor problematiky tábora v letech i jiných konotací, souvisejících s podobnou problematikou. A závěr, už ten starý a moudrý rabín na smrtelné posteli svým synům řekl: "všechno je jinak". Tak se toho držme. Pan Schneider znovu potvrdil, že když něco tvrdí, tak si dá tu práci, dobře si věc nastudovat.
Je na tom dost pravdy
Ale zloba Poláků vůči židům podstatně vzešla s jejich postojem po přepadení Polska v září 1939 nacistickým Německem a komunistickým SSSR. V místech které zabraly sovětské vojska, židé aktivně začali spolupracovat s jejich bezpečnostními složkami a udávali jim polské občany. Sověti pak celé jejich rodiny odváželi do pracovních lágrů na Sibiř. A hodně jich tam zemřelo.
J. Schneider
Nesouhlas
To byste musel progumovat celou historii. To, co uvádíte, je jen výmluva, protože jestli takové případy nastaly, dozvěděli se o nich Poláci až dlouho poté, a to nikoliv v tak masovém měřítku, aby to jejich postoje "podstatně" ovlivnilo. Rusko-polské napětí má svůj původ jinde.
S. Panza
Chybička se vloudila
Tvrzení ve větě: "Počátkem března 1939, tedy ještě před okupací, rozhodla
vláda o zřízení pracovních táborů pro cikánské rodiny, osoby potulné a
práce se štítící." zcela prokazatelně neodpovídá historickým faktům.
J. Schneider
Re: Velká chyba se vloudila --- ale vám!!!
Vyvrcholením období předcházejícího zřízení Protektorátu Čechy a Morava, bylo přijetí nařízení o kárných pracovních táborech pro muže starší 18 let, kteří se vyhýbali práci a nemohli prokázat, že si řádným způsobem zajišťovali obživu. Účelem nařízení československé vlády ze dne 2. března 1939, č. 72 o kárných pracovních táborech měla být výchova osob uvedených v § 4 a využití jejich pracovních schopností pro všeobecně prospěšné práce. Program stanovilo ministerstvo národní obrany. Pracovní doba byla 8-10 hodin denně, ovšem minimálně 48 hodin týdně, a mimo to se měla věnovat přiměřená doba i občanské výchově.