Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Nejcitovanější český vědec Jiří Bártek spolupracoval s StB. Kdo asi udal jeho?

  11:18

Přiznaná spolupráce rozděluje vědeckou komunitu. Kritice Bártek neušel, ale hájí jej i expředseda Akademie věd ČR Václav Pačes.

„Mladí mají štěstí, že se jim nic takového nemůže stát. Vůbec takovou volbu nemusejí podstupovat,“ říká Jiří Bártek, prakticky jediný český adept Nobelovy ceny. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Věda, nebo mrav? Vědci mají téma k neakademickým diskusím. Dnešní vydání Mladé fronty DNES přišlo s odhalením, že se profesor Jiří Bártek z Kodaně podílel v letech 1984 až 1990 na „průmyslové špionáži“, když dovážel z kapitalistických zemí biologické kultury a přístroje, jež sloužily výzkumu rakoviny v ČSSR. Bártek spolupráci se Státní bezpečností (StB) přiznal, ale také se hájí tím, že to bylo ve prospěch dobré věci v oboru a že nikoho nikdy neudal. „Mladí mají štěstí, že se jim nic takového nemůže stát. Vůbec takovou volbu nemusejí podstupovat,“ sdělil MfD před pár týdny na Univerzitě Palackého.

Už před pár lety byl Bártekův spis z StB nabízen ke zveřejnění. Proč vyšel až dnes?Nejčtenější seriózní deník v Česku věnoval případu titulní stranu i dvě celostránky uvnitř listu. Podle informací ČESKÉ POZICE špičkoví vědci o této Bártkově „šmouze“ z minulosti věděli řadu let; dokonce před několika lety byl Bártkův několikasetstránkový spis proslulými advokáty nabízen k otevření a spuštění této kauzy! To se povedlo až dnes díky známému investigativci MfD Jaroslavu Kmentovi.

Není to maličnost: profesor Bártek je dnes prakticky jediným reálným českým aspirantem na Nobelovu cenu za výzkum v boji s rakovinou. Spolupracuje také s řadou velkých farmaceutických firem globálního dosahu, vede centrum v Kodani a chystá se svým týmem nové výzkumné biomedicínské středisko na Hané, o čemž jsme detailně informovali v článku:

Pomůže 27 tisíc citací vědci z Hané k Nobelově ceně?

Doktor Rak. Špion, nebo anděl?

„Čeští vědci kradli v cizině před listopadem 1989 cenné biologické kultury a laboratorní přístroje,“ začíná článek, který se odvolává na archivy vědecko-technické rozvědky. Právě přes ni Bártek údajně posílal z Velké Británie a Německa tento materiál do socialistického Československa. Profesor Bártek dostal krycí jméno „Rak“ a „Raki“ (zřejmě podle familérního a lidového pojmenování rakoviny), aby získával zajímavou techniku i živé tkáně pro zaostávající tuzemskou vědu. Ukládal je prý do termosek s ledem.

Bártek se hájí, že šlo o zasílání prospěšných věcí. Byly k něčemu užitečné? „Předně to byla literatura. A něco do laboratoří. Někdy chtěli něco biochemikové, tak jsem jim to opatřil. A na onkologickém ústavu se to nakonec využilo při léčbě pacientů,“ říká Bártek, který má dnes na kontě 27 tisíc citací v nejprestižnějších medicínských časopisech. Zaštiťuje se rodinou, kvůli níž spolupráci podepsal. Může ztratit šance na Nobelovku? „Nevím, co na to říct,“ uvedl. Námi oslovení vědci míní, že pověst mu to sice pošramotí, ale nijak fatálně.

Pačes: Vědci to dávno věděli

Případ rozdělí tuzemské vědce na vícero táborů. „Co vím, tak věci, které vozil nebo posílal do ČSSR, byly ve světě běžným spotřebním materiálem, ale u nás nedostupným. Rozhodně nešlo o nějaké krádeže. A o jeho spolupráci s StB se ve vědecké komunitě ví již dlouho,“ sdělil ČESKÉ POZICI profesor Václav Pačes, biochemik a bývalý předseda Akademie věd ČR.

V tisku se Bártka zastal i Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti: „Po vědecké stránce je perfektní. Jeho práce jsou zásadní. Jeho osobní život nehodnotím. Jestli si čistí zuby colgatem, nebo thymolinem, je mi jedno. Zabývat se teď jeho kontakty s StB mi přijde opozdilé. Tohle se mělo řešit do roku 1995.“

Tohle se mělo řešit do roku 1995, nikoliv dnes, míní šéf České onkologické společnostiDalší výzkumník, který si nepřál být jmenován, upozorňuje na načasování kauzy. „Vědělo se to. Je zajímavé, že se to objevuje v novinách až po dvaceti letech! Upřímně: materiály jsme vozili všichni, kteří jsme měli to štěstí, že nás pustili za železnou oponu... Nejde o nic šokujícího, dnes se to dělá běžně. V článku pana Kmenty také nezaznívá podstatná věc, která je z obsáhlého spisu zřejmá – profesor Bártek také nakupoval přístroje za vlastní peníze, o dobré vůli. Obávám se, že skandalizující trojstránka v MfD je trochu zavádějící,“ dodává.

Bártek byl údajně veden v skupině londýnských spolupracovníků StB ve stejné kategorii jako někdejší premiér a guvernér ČNB Josef Tošovský (v letech 1984 až 1990), jak napsala MfD v únoru 2007. „Nikdy jsem nespolupracoval s tajnou StB a nepředával jsem jí žádné důvěrné informace,“ uvedl pak Tošovský s tím, že pouze dostával důvěrná ekonomická data.

Klener: Bývalý komunista neexistuje

Bártka obhajuje například i ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. „Jiří Bártek rozhodně nikdy nikomu svou činností neublížil,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Václav Hořejší. Podle něj bylo tehdy běžné, že vědci, kteří vycestovali do světa, třeba USA, aby udrželi kontakt se špičkovou vědou, dostávali od zahraničních kolegů darem materiál, kterého se v reálném socialismu Čechoslovákům prostě nedostávalo.

Naopak bez slitování kritizuje Bártkovo morální selhání přední onkolog Pavel Klener. „Jeho práce jsou citované, je jistě dobrý. Na spolupráci s StB a komunisty mám ale kritický pohled. Mně se líbil výrok Jiřího Křižana, který řekl, že ,neexistuje bývalý komunista, jako neexistuje bývalý černoch´. Řada lidí se spojila s bývalým režimem z prospěchářství. Pan Bártek měl volbu. Rozhodl se pro StB,“ míní Klener. Zdroj ČESKÉ POZICE z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze hovoří stejně: „Mohla tu být spousta hvězd, kteří se ale před komunisty nesklonily a nezazářily. A pak ryly celá léta držkou zemi.“

Mnohavrstevný příběh není černobílý. Těžko soudit v době, kdy může schopný vědec jezdit kamkoliv si zamane. I s rodinou. „Mně vždycky šlo hodně o práci. Na Západě jsem se naučil spoustu věcí. Dnes je to naprostá samozřejmost; nikoho ani nenapadne, že by vás omezoval,“ říká nyní Bártek o životní kapitole, na kterou není pyšný.

Svým způsobem je paradoxní, že minulost dostihla Bárteka tak trochu symbolicky. Někdo jej novinářům udal. Anonymně. Nezbývá otázka: byl to mravný etik ochraňující vznešené cíle? Anebo lump, s nímž měl naopak zachránce životů nevyřízené účty – třeba i z komunistické éry?