Společnost RWE Česká republika ve středu oznámila, že její německá mateřská společnost vyhodnotila rozhodnutí německé vlády o postupném vyřazení jaderných reaktorů z činnosti. To spolu s legislativními kroky EU zaměřenými na rozdělení vlastnických práv v sektoru energetiky a celkově obtížnou ekonomickou situací vedlo k rozhodnutí o prodeji většího množství aktiv, než se původně předpokládalo. Tento prodej se týká i dceřiné společnosti Net4Gas, která je provozovatelem tuzemské přepravní plynárenské soustavy.
Firma Net4Gas na území České republiky vlastní a provozuje 2640 kilometrů plynovodů, jež jsou zároveň hlavními přepravními kanály pro tranzit plynu ze zemí Společenství nezávislých států do západní Evropy. Net4Gas v současné době staví plynovod Gazela z Hory Svaté Kateřiny k hranicím s Německem, kde dojde k napojení na plynovod OPAL. Díky této nové trase dojde k napojení české plynárenské soustavy na systém téměř dokončeného projektu Nord Stream, jenž bude dopravovat ruský plyn po dně Baltského moře.
Možná nebo snad?
Při bližším pohledu na tuto zprávu však narazila ČESKÁ POZICE na některé nepřesnosti. Především se o prodeji aktiv Net4Gas zatím nedá mluvit s jistotou. „Rozhodnutí německé vlády urychlit vyřazení jaderných elektráren zcela změnilo ekonomické podmínky pro podnikání RWE. Toto politické rozhodnutí spolu s obtížnými podmínkami na evropském energetickém trhu a tlakem EU na vlastnický ,unbundling‘ jsou hlavními důvody, proč RWE připravuje odprodej některých koncernových aktiv, mimo jiné také prodej podílu ve společnosti Net4Gas,“ sdělil ve středu mluvčí RWE Česká republika Martin Chalupský ČTK.
Šéf tiskového oddělení skupiny RWE Volker Heck pro ČESKOU POZICI uvedl, že Net4Gas, dříve známá pod názvem RWE Transgas, figuruje na seznamu aktiv, jež energetický gigant hodlá prodat. Zdůraznil však: „Definitivní rozhodnutí zatím nepadlo.“
Chalupský posléze potvrdil své původní prohlášení, že RWE skutečně rozhodla o prodeji Net4Gas. Svá slova však vzápětí poupravil, poté, co byl seznámen s tím, jak na tutéž otázku reagovala německá centrála.
Mluvčí RWE neupřesnili, jaká část ze stoprocentního balíku akcií, jež ve společnosti Net4Gas drží RWE, by mohla být na prodej
„Abych byl přesnější, jde o to, že bylo rozhodnuto o prověření možnosti prodeje Net4Gas,” dodal s tím, že případný prodej neproběhne dříve než v roce 2013. Tedy až ve chvíli, kdy bude společnost Net4Gas kompletně transformována na nezávislého provozovatele přenosové soustavy (ITO) v souladu s energetickou politikou EU.
Tlak na dělení
V rámci tlaku EU na liberalizaci evropského energetického trhu se výrobci energií musejí zbavit svých stávajících většinových podílů v distribučních sítích. Rozdělení společnosti, neboli unbundling, má zajistit rovnoprávný přístup různých producentů a dovozců do sítě.
Ani jeden z mluvčích RWE neupřesnil, jaká část ze stoprocentního balíku akcií, jež ve společnosti Net4Gas drží RWE, by mohla být na prodej. Chalupský uvedl, že, pokud je mu známo, evropský energetický regulační úřad nestanovil žádný nejzazší termín, do kdy se RWE musí svých majoritních podílů v evropských energetických distribučních sítích zbavit, tedy i ve společnosti Net4Gas.
RWE v úterý zveřejnila informaci, z níž vyplývá, že její obchodní a midstream divize („midstream“ je označení pro oblast skladování nerafinované ropy nebo plynu, jeho přepravu apod.) zaznamenala v prvním pololetí letošního roku provozní ztrátu ve výši 598 milionů eur, zatímco ve stejném období loňského roku dosáhla zisku 278 milionů. Společnost uvádí, že ztráta byla ovlivněna především nevýhodnými dlouhodobými smlouvami na dodávky plynu od Gazpromu za fixní cenu. V dubnu německá energetická skupina oznámila, že se chystá kvůli těmto cenám zahájit proti ruskému, státem kontrolovanému plynárenskému gigantu arbitrážní řízení. Zároveň však mezi smluvními stranami probíhala obtížná jednání.
Celkové tržby skupiny RWE v první polovině roku 2011 dosáhly 27 miliard eur, což se v zásadě neliší od výsledků z prvního pololetí roku 2010. Zisk před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) však klesl o 25 procent na 4,6 miliardy. Podle RWE tento výsledek souvisí s nečekanými výdaji na kontrolní prohlídky všech německých jaderných zařízení, jež nařídila německá vláda po havárii ve Fukušimě a jež společnost RWE přišly na bezmála 900 milionů eur.
Německá energetická skupina tento týden zveřejnila také informaci, z níž vyplývá, že kromě potenciálního prodeje provozovatele plynové soustavy Net4Gas uvažuje i o úplném nebo dílčím prodeji své dceřiné společnosti RWE Dea zabývající se těžbou ropy a výrobou plynu. A dále pak o odprodeji svých podílů ve vodárenské společnosti Berlinwasser a několika uhelných a plynových elektrárnách.
Gazprom či někdo jiný?
V úvahách, kdo by měl být kupcem Net4Gas, se samozřejmě často oběvuje ruská varianta. Přispívají k tomu některé známé skutečnosti. Alexej Miller, CEO společnosti Gazprom, a Jürgen Großmann, CEO společnosti RWE podepsali 14. července v Římě předběžnou dohodu o strategickém partnerství při výrobě elektřiny z uhlí a plynu v západní Evropě. Dohoda rovněž naznačuje, že jednání o cenách za plyn se zdárně chýlí k závěru, který bude uspokojivý pro obě strany.
Mluvčí skupiny RWE Volker Heck však kategoricky popřel domněnku, že se na jednáních hovořilo také o prodeji firmy Net4Gas ruskému Gazpromu. „To rozhodně nebylo předmětem jednání s Gazpromem,” uvedl Heck pro ČESKOU POZICI.
Existuje ovšem i další "ruská stopa". Jedním z hlavních stavebních dodavatelů plynovodu Gazela z Hory Svaté Kateřiny do Bavorska je ruská společnost Strojtransgaz vlastněná z 80 procent Gennadijem Timčenkem, blízkým a dlouholetým spolupracovníkem ruského premiéra Vladimira Putina. Timčenko, jenž své jmění založil na obchodování s ropou, je spoluzakladatelem společnosti Gunvor – v současné době čtvrtého největšího obchodníka se surovou ropou na světě. Šíří se fámy, že své podíly mají v této soukromé společnosti jak Putin, tak nejvyšší představitelé jeho vlády.
Net4Gas staví plynovod Gazela, který se přes plynovod OPAL napojí na systém téměř dokončeného projektu Nord Stream
Dalšími zájemci by podle deníku E15 mohly být tuzemské skupiny – Energetický a průmyslový holding (EPH) nebo finanční skupina Penta. Velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška deník potvrdil, že stát bude prodej významné části energetické infrastruktury bedlivě sledovat. A dodal, že „žádný investor nebude investovat několik miliard eur, aniž by měl dohodu se státem, že je vítán“. Přeprava plynu podléhá regulaci a stát má nástroje, jak případně investorovi zkomplikovat život.
Související článek:
