Ve středu 28. listopadu ministr obrany Alexandr Vondra na tiskové konferenci v přítomnosti premiéra Petra Nečase oznámil, že na vládní funkci rezignuje a odstoupí z kabinetu k 7. prosinci 2012.
KOMENTÁŘ Martina Shabu / Když se premiér Petr Nečas loučil s odstupujícím ministrem obrany Alexandrem Vondrou, vysekl mu pochvalu. Šlo podle něj o nejlepšího ministra obrany za posledních dvacet let. Na rozdíl od podobné věty, kterou jsme slyšeli od prezidenta Václava Klause na adresu exministra školství Josefa Dobeše, premiérovi věříme.
Vondra ještě před svým vstupem na ministerstvo obrany věděl, že jde do džungle, v níž přežijí jen ty nejmazanější opice. Přesto po volbách 2010 vyslyšel Nečasovu žádost a rozhodl se sekat chapadla korupční krakatice, která si resort přisvojila.
Pln energie a s premiérem v zádech pustil policisty k citlivým vojenským kontraktům z minulosti za mnoho desítek miliard korun. A začaly se dít divy — loni v listopadu přišlo obvinění exministra obrany Martina Bartáka a jeho přítele, zbrojaře Michala Smrže, v kauze armádních tatrovek, letos přibylo obvinění exministryně obrany Vlasty Parkanové v příběhu jménem Casa, spanilou jízdu završilo zatčení lobbisty a nejbližšího přítele Mirka Topolánka Marka Dalíka kvůli aféře s pandury.
Vondra přišel se zásadním systémovým opatřením. Změnou zákona docílil vyřazení prostředníků z vojenských obchodů.
Vondra se však nepopasoval jen s resty minulosti, přišel i se zásadním systémovým opatřením. Změnou zákona docílil vyřazení prostředníků z vojenských obchodů. Jinými slovy zrušil takzvaný „Lex Kalousek“ (pojmenovaný po Miroslavu Kalouskovi, který v letech 1993 až 1998 zastával post ekonomického náměstka ministra obrany), tedy pravidlo, jež nutilo ministerstvo obrany obchodovat s vojenským materiálem pouze skrze zprostředkovatelské firmy, což navyšovalo cenu zakázek; minimálně o marže zbrojařů.
Kdyby nic jiného, budiž za to k Vondrově budoucí kariéře Bůh milostiv.
Dohnala ho minulost
Obroda, jež zpřetrhala léta zažité vazby mezi politiky a zbrojaři, si pochopitelně vyžádala určitou daň. Ve chvíli, kdy se na podzim 2010 rozjela debata o úpravě zákona a vyřazení zprostředkovatelů, přišlo smrtelné nebezpečí. Na podnět Finančně analytického útvaru ministerstva financí, jemuž vládne Miroslav Kalousek, se zrodila aféra ProMoPro. Vondru sice nezabila hned, postupně však politicky vykrvácel.
Letos v dubnu policie obvinila kvůli ProMoPro mimo jiné jeho bezprostřední podřízenou z dob předsednictví EU Janu Hendrichovou, která měla přípravu zmíněné monstrakce na starosti. A ačkoli podezření, že o pochybné zakázce Vondra musel vědět, zesílilo, ve funkci ministra zůstal. Pomyslnou smutnou tečku pak znamenaly prohrané senátní volby v říjnu a fakt, že oslabený Vondra už nedokázal kandidovat na listopadovém kongresu ODS na místopředsedu vlastní strany. Pomoci mu nedokázal ani Nečas.
Situace, v níž se ocitnul, ovlivnila i jeho další kroky na ministerstvu obrany. Vondra byl zahnán do defenzivy. Mnoho lidí z jeho nejbližšího okolí přiznalo, že se v pozdějším období bál chodit do střetů a resort tím trpěl. Z původního elánu zbyla jen vůle nějak ve funcki přežít. Proč prostě nepřiznal, když ne vlastní pochybení, tak alespoň odpovědnost za kauzu ProMoPro, a dávno neodstoupil? Na brněnském kongresu ODS nabídl vysvětlení:
„V rámci pokání nechci zmiňovat, kolika příživníků na obraně jsem se zbavil, ani kolik miliard jsem ušetřil. Faktem zůstává, že reakce na sebe nedala dlouho čekat. V neskutečné mediální kampani, vyvolané – vy víte kým –, jsem přišel o dobrou pověst. Jakkoli mé spojení s kauzou ProMoPro považuji za umělé a cítím se nevinen, jsem si vědom, že je jedním ze závaží, která zatěžují mne i naši stranu. Nejsem z těch, kdo odchází z boje. Umím stát na barikádě, i když teče krev. Měl jsem upřímný pocit, že nesmím podlehnout tlaku překupníků zbraní a jejich politickým pasákům, že musím vytrvat. Ale přiznám se vám, že jsem si loni na jaře mnohokrát kladl otázku, zda jsem neměl rezignovat na funkci ministra. Zda bych přeci jen neudělal větší radost voličům než strukturám chobotnice. Jestli jsem v tomto rozhodování udělal chybu, upřímně a hluboce se vám a vaším prostřednictvím i celé ODS omlouvám,“ řekl Vondra.Do poslední fáze svého vládnutí Nečas vstupuje v obklopení ministrů za ODS, s nimiž ho pojí více členství ve straně než společná životní filozofie
Jeho dilema je možná relevantní, pokud by mu však skutečně záleželo na voličích, o jejichž přízeň koneckonců usiloval ve volbách, měl odejít ihned po vypuknutí své kauzy.
Jak dál bez Vondry?
S Vondrou neodchází jen řadový člen Nečasova kabinetu. Je to poslední ministr za ODS, který se od nástupu vlády udržel ve funkci. Podstatnější je však skutečnost, že Vondra vždy patřil k Nečasovým nejbližším vládním a stranickým spojencům, který pro svého šéfa zařizoval širší portfolio záležitostí. Zřejmě proto si také premiér během středeční tiskovky posteskl, že přichází o aktivního člena vlády, jenž na zasedání kabinetu vystupoval nejen v záležitostech, které sám předkládal.
Do poslední fáze svého vládnutí tedy Nečas vstupuje v obklopení ministrů za ODS, s nimiž ho pojí více členství ve straně než společná životní filozofie a podobný politický styl. Zřejmě i proto lze očekávat, že Nečas Vondrovi po adventní přestávce pomůže k nějaké pozici ať už v rámci diplomacie nebo postů v mezinárodních organizacích.
Odchodem Alexandra Vondry se v Česku uzavřela éra disidentů ve vysoké politice.
P.S.
Den po oznámení Vondrova odchodu média spekulují o jeho budoucím angažmá. MF Dnes uvedla, že by mohl vystřídat generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena, kterému příští rok vyprší mandát. „Velmi vlivní Američané tady o tom hovoří, protože Vondru považují za svého největšího spojence v postkomunistických zemích,“ řekl deníku vysoce postavený český úředník v centrále NATO.
Kromě českého premiéra by k nové funkci mohly Vondrovi pomoci především Spojené státy americké. Vývalý velvyslanec ve Washingtonu patří mezi tradiční obhájce silné transatlantické vazby.
Ačkoli odcházející ministr obrany tvrdí, že se nyní potřebuje „dát trochu dohromady“ a zhubnout, možnost, že by pracoval v alianci, nevyloučil. Další variantou je, že by se vrátil do diplomacie.
