Nebuďme otroky jediného způsobu myšlení a jednání

Milan Zelený, emeritní profesor ekonomie na americké Fordhamově univerzitě v New Yorku, se domnívá, že Evropská unie prochází jednou z nejtěžších zkoušek své historie, a to i v důsledku uprchlické krize a teroristické hrozby. Podle něho by měl být zrušen schengenský prostor.

V rozhovoru pak také tvrdí: „Selhání státu, bezpečnosti, tajných služeb a obranných institucí EU je dramatické. Současné potíže jsou často důsledkem zpupnosti úředníků EU, jež vedla k zanedbání vnějších hranic, a také k jejich nelogickému, zpolitizovanému roztahování na jih i na východ, mimo tradiční teritorium Evropy. Tím byl narušen její samotný princip a definice.“

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou scénáře možného vývoje v Evropě po nedávných útocích v Paříži?

ZELENÝ: Především je třeba zdůraznit, že nejde jen o Paříž. Teroristické skupiny Boko Haram, IS a al-Káida zabíjejí již dlouhá léta a po celém světě. Jde o desetitisíce zavražděných, když nebereme v úvahu oběti občanských válek. Tyto skupiny jsou financovány, vyzbrojeny a profesionálně vybaveny. Někdo jim peníze i zbraně musí poskytovat, někdo je významně podporuje, někdo kupuje jejich krvavou naftu.

Je selháním vlád a institucí, když zdroje takhle masivní podpory nejsou známy anebo jsou známy, ale obestřeny mlčením. Na to již nestačí reagovat jen bombardováním, ploty, zdmi a prověrkami papírů. Je třeba odhalit a zlikvidovat skutečné zdroje šířícího se zla.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by měla EU přistoupit k současné migrační vlně?

ZELENÝ: Opět, musíme znát příčiny. Bez diagnózy příčin se nelze bránit. Bez diagnózy nelze předepsat léčbu. Příčinu horečky neřeší „mokrý obklad“. Po první vlně přicházejí a budou přicházet vlny další, dokud nejsou oslabeny a odstraněny příčiny migrace. Finanční a zbrojařské toky je třeba zadusit a přetnout penězovody k teroristickým skupinám. Není to snadné, protože řada evropských států sleduje především své geopolitické cíle, nikoli migranty.

Dopad migračních vln, ať již pozitivní, nebo negativní, je věcí individuálních podniků, lokalit a regionů, které mají zájem o obnovu demografických, zaměstnaneckých, podnikatelských či vzdělanostních ukazatelů. Musejí být uchráněny před vnucenými byrokratickými kvótami z centra, ale povzbuzeny ve smyslu místní adaptace, integrace a zapojení kvalitních a potřebných migrantů.

Je nesporné, že integrace vietnamských, čínských a korejských podnikatelů přispěla k obnově konkurenceschopnosti a zlepšení regionálních služeb. Taková rozhodnutí však nemohou přicházet z centra, ale právě z potřebných lokalit.

LIDOVÉ NOVINY: Co by se mělo stát, aby se EU se současnou situací vyrovnala?

ZELENÝ: Podle mne by měl být zrušen schengenský prostor. Všude dobrovolně ukazujeme občanky, jen na vnitřních hranicích ne, jak pak chcete chytat po Evropě teroristy? Je třeba opustit maastrichtská kritéria, stejně jako uměle udržovanou měnovou unii. V NATO by neměly být země podporující terorismus.

Můj scénář by vedl spíše k osvobození české ekonomiky od bezperspektivního subdodavatelství, závislosti a podřízenosti k obnově národního vlastnictví, národního kapitalismu a podnikatelství. Tedy povzbudit autonomii a soběstačnost podniků, lokalit a regionů, oslabit intervencionismus státu. Ekonomický růst je bezvýznamný, jestliže nám nepatří.

V minulosti Česko bohužel ztratilo svou identitu. Stalo se ekonomickým, politickým a kulturním přívěskem Německa a EU, nemá vlastní budoucnost v rámci Evropy i světa, ale jen omezenou existenci závislosti v rámci byrokratické a neorganické EU.

Nezákonné rozprodání českého kapitálu náhradou za prosté peníze, které byly rozkradeny a projedeny, vedou k současnosti, kdy již nemáme žádný český kapitál, jenž by mohl produkovat peníze, ale jen peníze, které již nic neprodukují. Zbavili jsme se odkazů velikánů, jako je Komenský, Borovský, Baťové, Čapek a Peroutka, a nahradili je umělou imitací toho nejhoršího, co současný „Gleichschaltung“ může nabídnout.

LIDOVÉ NOVINY: Evropskou unii vnímáte velmi kriticky. Co vám na ní tolik vadí?

ZELENÝ: Účelem vzniku EU bylo oslabení instituce národního státu, která Evropě 20. století přinesla tragédie válek, konfliktů a genocid. V podstatě jde o udržení Francie, Anglie a Německa v politicky svázané závislosti.

Oslabit národní stát lze dvěma cestami. Buď tak, že posílíte autonomii regionů a lokalit a vymezíte specifické, ochranné role státu. To je vývoj přirozený, spontánní, vyplývající z hospodářských, společenských a kulturních zájmů regionů. Jenže tento směr byl dnešní politickou elitou Evropy odmítnut. Místo toho jsou tu snahy o větší integraci, vytvoření evropského superstátu, což je prosaditelné pouze politickou dohodou a mocí.

Současné potíže jsou často důsledkem zpupnosti úředníků EU, jež vedla k zanedbání vnějších hranic, a také k jejich nelogickému, zpolitizovanému roztahování na jih i na východ, mimo tradiční teritorium Evropy. Tím byl narušen její samotný princip a definice. Zároveň byla oslabena autonomie, bezpečnost a samospráva klíčových evropských součástí, národů, regionů a lokalit.

Nekompetentní a časté intervence politiků do vzdělávání, podnikání, ekonomiky dále oslabuje soustředění na ochranné povinnosti státu a deformuje výkonnost již tak skomírajících, neautonomních, odvozených a závislých pseudoekonomik EU. Superstátní intervence a nerozpoznání podstaty krize vedly v Evropě k významnému oslabení a deformaci volného trhu.

Deformované trhy ztratily schopnost signalizovat správné ceny, úrokové míry, skutečnou poptávku i nabídku, cenu práce, míru zaměstnanosti, skutečné zadlužení, hospodářské prospekty. Za takových podmínek nelze racionálně rozhodovat. Chyby se v Evropě kumulují a pak lavinovitě šíří. Problémy se řeší hrozbami žalob, namísto spolupráce zbývá jen vynucená solidarita.

LIDOVÉ NOVINY: Jak vidíte na základě všech současných událostí, ekonomickou a politickou budoucnost Evropy?

ZELENÝ: Selhání státu, bezpečnosti, tajných služeb a obranných institucí EU je dramatické. I NATO samotné se stalo bezzubým, úřednickým sdružením vysloužilců – národní státy, zcela nepřipravené, si musejí opět pomoci samy. Evropa se musí vrátit ke spolupráci svébytných a svobodných regionů.

Politicky vynucovaná solidarita není tolik potřebná spolupráce. Spolupracovat mohou pouze svéprávné, svobodné a doplňující se společnosti a ekonomiky. Původní poválečná myšlenka Evropy, založená na EHS a NATO, byla správná a perspektivní: umožňovala a podporovala spolupráci. Následný centralistický model vyžaduje jen úřednickou solidaritu a oslabuje svobodnou, hospodářskou a podnikatelskou spolupráci.

LIDOVÉ NOVINY: Dlouhodobě tvrdíte, že současná společnost i ekonomika procházejí zásadní transformací. Můžeme se v takové situaci vůbec poučit v minulosti?

ZELENÝ: Ve starých knihách odpověď nenajdeme. Když přijmeme za své, že vstupujeme do nového okruhu problémů, které dříve neexistovaly, je zřejmé, že dosavadní znalosti nám příliš platné nebudou.Musíme se snažit pochopit, co se děje a proč, i bez zkušeností předchozích generací. Evoluce se nikdy nevrací zpět.

LIDOVÉ NOVINY: Takže nebudou platit ani základní ekonomická pravidla?

ZELENÝ: Ne. Sám víte, že se nyní třeba mluví o rozpojení mezi mírou růstu ekonomiky a zaměstnanosti. To bylo dříve pravidlo. Když se zvyšuje růst, roste zaměstnanost. To přestává platit. Nebo jiný příklad. Od reálné ekonomiky se odpojuje virtuální finanční ekonomika. Zkrátka máme před sebou nový svět.

To není nic nového, i v minulosti se zásadně proměňovaly společnosti i ekonomiky. Nové je tempo těchto změn. Dříve bylo pomalé, takže bylo relativně snadné se přizpůsobit. Dnes je ale strašně rychlé a všichni jsou za vývojem pozadu.Politici, ekonomové, všichni říkají, že je něco překvapilo, že o něčem nevěděli.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se na tuto změnu připravit?

ZELENÝ: Když jsem byl mladý, hodně jsem cestoval. Bylo to úžasné, přijel jsem do Číny, Japonska, Brazílie a byl to úplně jiný, nový svět. Dnes když někam přijedu, je to všude stejné. Svět se „zglajchšaltoval“. Říkám tomu intelektuální monokultura. Na celém světě se na školách a univerzitách učí totéž. A ze stejných zdrojů.

Jsme teď úplně neschopní a bezradní, protože jsme si nenechali ani těch pár remízků, kde někdo přemýšlí jinak. Všichni myslíme stejně, a ani nás nenapadne, že vzorce našeho myšlení mohou být špatné. Když naše monokultura nefunguje, najednou se nemáme kam obrátit. Každá univerzita by měla nabízet něco, co jiná nenabízí. Nesmíme být otroky jediného způsobu myšlení a jednání.

LIDOVÉ NOVINY: Při vědomí obrovské transformace, kterou podle vás nyní společnost prochází, chtěl byste žít ještě sto let, abyste se dozvěděl, jak to dopadne?

ZELENÝ: Nic bych si nepřál víc. Nosím v sobě obrovský smutek, protože vím, že toho, co teď rozkrývám, se už nedožiji. Chtěl bych to všechno prožít. Na druhou stranu jsem ale vděčný, že jsem mohl poznat alespoň tento rozměr změny. Kdybych žil před dvěma sty lety, žádnou změnu bych nemohl vnímat, protože byla velmi pomalá.