Nebezpečné „lajky“

Z tlačítka „líbí se mi“ se stal digitální otisk 21. století, s jehož pomocí lze sestavit psychologický profil uživatele.

Z malé modré pěstičky pod články se stal zajímavý ukazatel obliby textů. Lajkování nelze přeceňovat, ale cosi už také vypovídá. Má úspěch ve sdílení článků nějaké zákonitosti? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z malé modré pěstičky pod články se stal zajímavý ukazatel obliby textů. Lajkování nelze přeceňovat, ale cosi už také vypovídá. Má úspěch ve sdílení článků nějaké zákonitosti? | foto: © ČESKÁ POZICE, Martin RychlíkČeská pozice
Z malé modré pěstičky pod články se stal zajímavý ukazatel obliby textů. Lajkování nelze přeceňovat, ale cosi už také vypovídá. Má úspěch ve sdílení článků nějaké zákonitosti?

Ne každý na veřejnosti otevřeně mluví o své sexuální orientaci, víře či politickém přesvědčení. Britští vědci z univerzity v Cambridgi v rámci obsáhlé studie zjistili, že ani nemusí. Chování v kyberprostoru totiž tyto často choulostivé informace vyzradí za nás – a to s docela velkou přesností.

Konkrétně jde o užívání populárního facebookového tlačítka „lajk“ anebo „líbí se mi“. Facebooku bezstarostně každý den svěřujeme, které pořady sledujeme v televizi, jakou hudbu posloucháme, o která média se zajímáme i to, kam chodíme po práci na skleničku. Jenže z tlačítka „lajk“ se stal digitální otisk 21. století, s jehož pomocí lze vystopovat dokonce i to, jak vysoké máme IQ

Těžba dat se co nevidět stane mnohem lukrativnější než těžba drahých kovů – nastane éra, kde budou informace nad zlato

Éra skleněného uživatele

Odborníci z cambridgeského centra psychometriky pomocí, jak říkají jednoduchého algoritmu, prozkoumali téměř šedesát tisíc amerických uživatelů oblíbené sociální sítě. A zjistili, že pouze na základě toho, co se jim on-line v minulosti líbilo, lze velmi přesně určit nejen již zmíněnou sexuální orientaci, preferované náboženství či to, koho volí, ale třeba také to, zda je uživatel se svým životem spokojený anebo jestli užívá nějaké návykové látky.

Například k jaké etnické skupině uživatel přísluší, se podařilo odborníkům odhalit s 95procentní přesností. Pohlaví rozpoznali v 93 procentech případů. Výhradně na základě „lajků“ lze prý s 88procentní pravděpodobností odhalit také sexuální orientaci daného jedince. Z 85procentní přesností se rovněž podařilo určit, zda se v případě analyzovaného uživatele jedná o (amerického) republikána či demokrata. V případě náboženství se vědci trefili v 82 procentech. Poněkud složitěji už se odhalovalo, jestli uživatel náhodou nezneužívá nějaké návykové látky. Úspěšnost se v tomto případě pohybovala mezi 65 a 73 procenty.

Objevit se ale podařilo dokonce odpovědi na otázky typu „Rozešli se rodiče uživatele před jeho jednadvacátými narozeninami?“ Tedy alespoň s 60procentní přesností, což je dle britských odborníků pro marketéry naprosto dostačující. V rámci své studie zároveň podotkli, že analýzy tohoto typu mohou do budoucnosti naprosto změnit trh s marketingem střiženým na míru. Současně však zdůraznili nebezpečí, které tento způsob data miningu znamená – ohrožuje soukromí nás všech. Pomocí podobných „prediktivních softwarů“ by se totiž co nevidět mohly začít snažit vyvozovat z našich digitálních stop všelijaké choulostivé informace společnosti, nejrůznější vládní instituce a dokonce i zvídavá individua.  

Výzkum se rovněž zabýval rozborem osobnostních rysů, jakými jsou například inteligence, emocionální stabilita či extroverze. I přesto, že popsat na základě tlačítka „líbí se mi“ například schopnost jednotlivce začlenit se do společenských vztahů nebylo dvakrát jednoduché, dosáhli vědci i na tomto poli pozoruhodné výsledky. V některých případech se rezultát vyrovnal výsledkům jinak běžně užívaných rozsáhlých testů osobnosti.

Lajky webů, které vás „prozradí“:
(Pozn.: Průměrný účastník studie během své uživatelské kariéry „olajkoval“ na Facebooku 68 webových stránek.)

Vysoká inteligence: Pán prstenů, Mozart, Kmotr, Jako zabít ptáčka
Nízká inteligence: Harley Davidson, Sephora, Lady Antebellum, Bebe
Spokojenost se životem: Sarah Palinová, plavání, bible, Pýcha a předsudek
Nespokojenost s životem: iPod, Lamb Of God, věda, Kickass
Liberál: Oscar Wild, Bauhaus, Platón, Leonard Cohen
Konzervativec: University of Oklahoma, ESPN2, NASCAR, nečtu
Extrovert: Michael Jordan, tančení, divadlo, modeling
Introvert: Voltaire, programování, Terry Pratchet, počítačové hry
Homosexuální muž: Mac Cosmetics, Juicy Couture, muzikál Wicked, Ellen DeGeneresová
Heterosexuální muž: Wu-Tang Clan, Foot Locker, Bruce Lee, Po probuzení jsem zmatený
Kuřák: Život je lepší v létě, Rob Zombie, Under Armour, Vždy souhlasím s podmínkami užívání bez toho, že bych je četl
Nekuřák: Honda, Opravdu jsem ti to řekl, Pavouk se bojí víc než ty, Rocky

Autoři studie věří, že pouhou analýzou „lajků“ lze dosáhnout překvapivě přesných profilů psychické struktury osobnosti milionů uživatelů z celého světa. Dle nich se dokonce může jednat o revoluci psychologických posudků, které by se mohly provádět v dosud nevídaném rozsahu, v podstatě bez nákladů na provoz nejrůznějších institucí a pracného sestavování dotazníků.

Analýzy tohoto typu mohou do budoucnosti naprosto změnit trh s marketingem střiženým na míru   

Svoboda v ohrožení

Vedoucí vědecké skupiny Michal Kosinski věří, že v budoucnosti nemusí zůstat pouze u „lajků“, lze totiž sáhnout po řadě dalších podobných ukazatelů. „Dnes už jednotlivec dokáže jen stěží kontrolovat digitální stopy, které po sobě všude v kyberprostoru zanechává,“ míní Kosinski a podotýká, že je sice obrovským fanouškem moderních technologií a s chutí si od Amazonu nechá doporučovat knihy, které by se mu mohly líbit anebo od Facebooku vybírat články, o něž by se mohl zajímat, současně však připouští, že by stejné technologie mohly již brzy ohrožovat svobodu jednotlivců anebo dokonce jejich život.

Studie zmiňuje případ, kdy nejmenovaný americký řetězec analyzoval spotřebitelské chování svých zákaznic s cílem odhadnout, zda nejsou náhodou těhotné. Překvapené zákaznice následně obdržely nespočet nabídek na nejrůznější vitamíny a slevové kupóny na těhotenské oblečení. To může sice potěšit, leckoho ale také zaskočit. V některých případech to dle Kosinského může mít i tragický výsledek. Například odhalí-li těhotenství nezadané ženy v kultuře, kde je něco podobného nepřijatelné.   

Kosinského kolega Thore Graepel doufá, že by studie mohla přispět k právě probíhající diskuzi o nutnosti on-line chránit soukromí uživatelů. „Spotřebitelé právem očekávají od jimi využívaných produktů a služeb, že budou chránit jejich soukromí. Zároveň by však sami měli být při sdílení informací opatrní a využívat veškerá možná nastavení.“

Studie by mohla přispět i k právě probíhající diskuzi o nutnosti on-line chránit soukromí uživatelů

Informace nad zlato

Cambridgeská studie až nebezpečně připomíná noční můru generace Facebook, kterou ve svém článku koncem minulého roku popsal Frédéric Filloux, šéf francouzského mediálního konsorcia Les Echos. Tvrdí, že naše chování na internetu v budoucnosti zásadním způsobem ovlivní, kolik budeme platit za zdravotní pojištění, zda nám banka poskytne úvěr, i naše šance na vysněné zaměstnání. Těžba dat se co nevidět stane mnohem lukrativnější než těžba drahých kovů – nastane éra, kde budou informace nad zlato.

Podle Fillouxe vzniknou během několika málo let společnosti, které se budou zabývat analýzou povahy a osobnosti a budou pro velké koncerny ohodnocovat naše schopnosti pracovat pod tlakem, správně se rozhodovat ve složitých situacích, soustředit se na práci a podobně. Tyto společnosti budou zaměstnávat lingvisty, matematiky, statistiky, psychology, sociology a experty na nervovou soustavu.

Jejich sofistikované programy budou dnem i nocí monitorovat, detailně rozebírat a následně analyzovat vše, co lidé za posledních nejméně deset let napsali na sociálních sítích, v blozích, tweetech, v komentářích pod články – jednoduše kompletní obsah internetu. Časem sestaví skupinu profilů, které s velkou precizností prozradí budoucím zaměstnavatelům, zdravotním pojišťovnám, finančním institutům a vůbec všem, kteří za to budou ochotni zaplatit, jací vlastně doopravdy jsme.

Počet příspěvků: 1, poslední 21.3.2013 10:24 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.