Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Navzdory útokům z 22. července je norská ekonomika v dobrém stavu

Evropa

  4:46

Norsko sice není členským státem EU, ale má prospěch z volného pohybu zboží a pracovní síly i vlastní monetární politiky a měny.

V pondělí uplynul přesně měsíc, co Anders Breivik provedl v Norsku dva útoky. Jaký měly, případně budou mít, dopad na tamní ekonomiku?

Hlavní analytik banky Nordea v Oslo Steinar Juel předpovídal, že „v důsledku teroristických útoků poklesne spotřeba a bude nějakou dobu trvat, než se lidé zase začnou chovat stejně jako dříve“. A dodal: „Možná se sníží růst norského HDP kvůli nižšímu celosvětovému hospodářskému růstu.“ Juel se domnívá, že hospodářský růst Norska bude letos a příští rok 2,75 procenta. To je o 0,5, respektive 0,25 procentního bodu níže, než byly předchozí prognózy banky Nordea.

Ekonom banky Fokus Snorre Evjen prohlásil: „Norská ekonomika je založená na komoditách. Vše se v ní odvíjí od cen ropy a obchodních podmínek. Exportní ceny se výrazně zvýšily, přičemž dovozní zůstaly v podstatě stejné.“ A dodal: „Finance země jsou v pořádku. Nemáme žádný dluh. A to je důvod, proč si Norové nedělají příliš velké starosti.“

Ropná a plynová velmoc

Norsko těží a vyváží nejvíc ropy ze států západní Evropy, většinu získává v Severním moři. Loni bylo po Rusku druhým největším vývozcem zemního plynu na světě a ropa, plyn a služby spojené s ropovody a plynovody tvořily téměř 50 procent hodnoty jeho exportu.

Jednu z velkých výhod norské koruny vidí zahraniční investoři ve skvělém stavu norských veřejných financí

Ropa byla v Norsku poprvé objevena v roce 1969, a protože si Norové uvědomují, že její zdroje se v budoucnu vyčerpají, snaží se zajistit prospěch z těchto ropných zásob budoucím generacím tím, že ukládají zisky z nich do penzijního fondu. Jeho hodnota dnes činí zhruba 550 miliard dolarů. A navíc Norové uzákonili, že vláda může použít pro norskou ekonomiku maximálně čtyři procenta z fondu ročně.

Loni dosáhl norský rozpočet přebytku deseti procent HDP a nezaměstnanost je v současnosti tříprocentní. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje letošní norský hospodářský růst na 3,3 a na příští rok čtyři procenta po 2,2 procenta v roce 2010. Dluhová krize eurozóny na norskou ekonomiku vážný dopad neměla. Na finančních trzích však hodnota norských akcií poklesla stejně jako ve zbytku Evropy.

Posilování norské koruny

Norská koruna letos posílila vůči dolaru o osm procent. Nejen švýcarský frank, ale i norská a švédská koruna stále víc přitahují investory. Jednu z velkých výhod norské koruny vidí zahraniční investoři ve skvělém stavu norských veřejných financí.

Problémem Norska je, že vysoký směnný kurz a růst mezd začínají mít dopad na konkurenceschopnost norského obchodu. Proto Norská centrální banka na začátku srpna potvrdila úrokovou sazbu 2,25 procenta a není příliš ochotná ji kvůli kolísání trhů a náznakům zpomalení globálního hospodářského růstu zvýšit.

V současnosti je Norů 4,9 milionu, ale jejich počet neustále rychle roste především kvůli příchodu pracovní síly ze Švédska, Polska a baltských států. Nové příchozí přitahují zejména vysoké mzdy a nízká nezaměstnanost.

Norsko je součástí evropského hospodářského prostoru i jednotného trhu Evropské unie, není však jejím členským státem. Jeho obyvatelé dvakrát v referendu odmítli vstup země do EU. Norsko tedy má prospěch z volného pohybu zboží a pracovní síly, ale současně má i vlastní monetární politiku a měnu.