O chmurné scénáře budoucnosti není nouze. Již starořecký básník a filozof Hésiodos (přelom 8. a 7. století před naším letopočtem) napsal, že zlatý věk pominul. Paleolitické myšlenkové vzorce vedou k tomu, že si lépe pamatujeme negativní informace. Zapamatovat si nebezpečí bylo v minulosti nutné k přežití, v dnešní relativně klidné době však vzbuzuje přehnanou úzkost.
Podle průzkumu britského deníku The Guardian si více než 70 procent respondentů myslí, že svět se stává horší, a pouze pět procent, že se zlepšuje. Objevuje se až absurdní strach z terorismu, válek, migrantů i ze zničení životního prostředí. Z titulků médií by se mohlo zdát, že soudný den je za dveřmi, fakta ale vede k optimismu.
Ekonomicky nevýhodné násilí
Britský novinář a byznysmen Matt Ridley ve své knize Racionální optimista. O evoluci prosperity předkládá tezi, že dnes obyčejný člověk žije lépe než králové v minulosti. Pokud obyvatel západního města dostane chuť na jídlo, může zajít do různých restaurací či obchodů a má k dispozici více kuchařů a ingrediencí než francouzský královský dvůr v době své největší slávy.
V současnosti umírá ve válkách a dalších násilných konfliktech nejméně lidí v dějinách. K násilí přestává být důvod, není ekonomicky výhodné. To může souviset i s tím, že lidé jsou inteligentnější. |
Podobné je to se zábavou nebo zdravotní péčí. Současný západní standard by byl dříve považován za ráj. Na otázku, proč se zvyšuje životní úroveň a prosperita, Ridley odpovídá, že díky specializaci práce, což vedlo ke směně výrobků, služeb, myšlenek a rozvoji inovací. Ridley není idealista, všímá si současných problémů, ale na základě jejich racionálního hodnocení zůstává optimistou, i pokud jde o budoucí vývoj.
Svět nikdy nebyl bezpečnější než dnes, je hlavním poselství knihy The Better Angels of Our Nature: Why Violence Has Declined(Lepší andělé naší přirozenosti: Proč je násilí na ústupu) harvardského profesora psychologie Stevena Pinkera. Podle něho se lidstvo vytvořením moderního státu dostalo z bludného kruhu násilí a odplaty a na základě dat dokazuje, že dlouhodobě ubývá vražd a dalších násilných činů.
V současnosti umírá ve válkách a dalších násilných konfliktech nejméně lidí v dějinách. K násilí přestává být důvod, není ekonomicky výhodné. To může souviset i s tím, že lidé jsou inteligentnější. Nastupující generace je navíc „morálnější“ než předcházející, alespoň, co se týče nízké promiskuity, omezování nadměrného pití alkoholu či užívání drog. Tyto údaje mohou podpořit i opovážlivou tezi, že evoluce preferuje „morální výběr“.
Uvědomělejší lidstvo
O ekologické krizi se sice často mluví, ale zdá se, že lidstvo je uvědomělejší a situace se postupně zlepšuje. Redukce ozonové vrstvy vyvolala reakci a v průběhu několika pár byla provedena razantní opatření ke snížení produkce freonů a dalších škodlivých látek. Dostavují se první známky zlepšení a ozonová vrstva se vrací k normálu.
O ekologické krizi se sice často mluví, ale zdá se, že lidstvo je uvědomělejší a situace se postupně zlepšuje |
Navzdory mnoha katastrofickým vizím – od malthusiánských předpovědí o přelidnění po varovné scénáře manželů Meadowsových – se ukazuje, že lidé si problémy dokážou uvědomit a řešit. V zemích po celém světě vznikla ministerstva životního prostředí a neziskové organizace apelují na řešení problémů.
Uhlíková náročnost americké ekonomiky klesá více než 50 let a celosvětově také emise oxidu uhličitého. Většina států světa podepsala Pařížskou klimatickou dohodu, která vybízí k dalšímu snižování emisí. Organizace spojených národů přijala program Cíle udržitelného rozvoje, v jehož rámci se snaží zlepšit nejen životní prostředí, ale i další aspekty života.
Pokles globální nerovnosti
Nerovnost je často považovaná za jednu z překážek rozvoje a blahobytu společnosti. Zatímco se několik století zvyšovala životní úroveň obyvatel Západu, v jiných civilizacích stagnovala, což způsobilo velkou globální nerovnost, jež kulminovala v sedmdesátých letech 20. století. Tehdy se situace začala měnit – svět se propojuje, jsou odstraňovány překážky volnému trhu a vzniká mnoho rozvojových programů.
Globální nerovnost klesá již více než čtvrt století zejména díky klesajícímu počtu lidí ohrožených chudobou. Do rozvojových zemí se zároveň dostávají nové technologie, a proto nemusejí projít stejným vývojem a modernizací jako západní země, ale dostanou hotový produkt. |
Globální nerovnost klesá již více než čtvrt století zejména díky klesajícímu počtu lidí ohrožených chudobou. Do rozvojových zemí se zároveň dostávají nové technologie, a proto nemusejí projít stejným vývojem a modernizací jako západní země, ale dostanou hotový produkt. V džungli na Srí Lance lze surfovat na mobilním internetu rychleji než na mnoha místech Západu. Internet vede k šíření znalostí a odstraňování geopolitických i sociálních nerovností.
Častým pesimistickým argumentem je, že se nerovnost v jednotlivých zemích zvyšuje a bohatí mají stále více peněz. To je pravda, ale je třeba dodat, že si tito lidé často peníze sami vydělali. Na ústupu jsou naopak dynastie, které po staletí ovládaly kapitál a tvořily neproniknutelnou vrstvu, například šlechtické rody. V USA je více než 60 procent miliardářů selfmademanů. Miliardářů, kteří si majetek vydělali sami, je nejvíce v historii.
Důsledky akumulace kapitálu
Ukazuje se, že udržet bohatství je těžší, než ho získat. Nová generace miliardářů z oblasti moderních technologií si navíc nepotrpí na nákladné oblečení, okázalá sídla ani bujaré večírky, naopak, mnozí rozdělují majetek potřebným, a lépe, než by udělal leckterý stát či organizace. Akumulace kapitálu v rukou jednotlivců vyvolala průmyslovou revoluci a vedla k vítězství Západu, naopak komunistické rovnostářství se ukázalo nefunkční.
Akumulace kapitálu v rukou jednotlivců vyvolala průmyslovou revoluci a vedla k vítězství Západu, naopak komunistické rovnostářství se ukázalo nefunkční |
Také proto by spoluzakladatel Googlu Larry Page dal veškerý svůj majetek spíše americkému podnikateli Elonu Muskovi, aby uskutečnil své sny o lepší budoucnosti, než nějaké instituci. Šéf Facebooku Mark Zuckerberg používá téměř celý svůj majetek na odstraňování nerovností. Americký miliardář Warren Buffett plánuje rozdat 99 procent svého majetku. Nebohatší člověk na Zemi Bill Gates rozdává skoro celé své jmění. Zpráva jeho nadace pak ukazuje, jak konkrétně pomáhá, a další údaje o zlepšování světa.
Navzdory tomu na světě je mnoho problémů, které je třeba řešit. Lidem v Sýrii či v Subsaharské Africe objektivní data nepomohou, a ani obyvatelům vyspělých zemí, kteří trpí sociálním vyloučením, nemocí či chudobou. Rezignace na snahu měnit okolí k lepšímu může vést k horšímu. Naopak, černé brýle zkreslující realitu se podílí na proroctví, jež se samo naplňuje. Pokud si totiž většina lidí myslí, že žije ve zhoršujícím se světě, pak v něm skutečně žije.
