Návrh investic za 660 miliard korun aneb Jak oživit českou ekonomiku

Česká ekonomika potřebuje do roku 2023 podle ekonomky Raiffeisenbank a členky občanského sdružení KoroNERV-20 Heleny Horské proinvestovat asi 660 miliard korun, aby se dostala z koronavirové krize a začala zdravě růst. Z toho asi pětina by měla přijít od státu. Důležité ovšem je, kam peníze půjdou. Proto KoroNERV-20 připravuje investiční semafor. Červená na něm svítí například akvaparkům. S názorem na nutnost rozlišovat nutné a zbytné investice podle Hospodářské komory ČR (HKČR) souhlasí i podnikatelská sféra – zelená by podle nich měla svítit zejména urychlení odpisů.

Skupina ekonomů, manažerů a vědců, včetně těch z oboru imunologie, která se dala dohromady pod hlavičkou občanského sdružení KoroNERV-20, se chystá promluvit do přípravy strategie, jak vybřednout z koronavirové krize. Nehodlá přitom čekat, až Národní ekonomická rada vlády (NERV) dokončí stejnou zakázku pro vládu. První porcí návrhů k veřejné diskusi pak bude otázka, kam nasměrovat peníze, a to nejen z veřejných rozpočtů.

Investiční plán vlády

„Proinvestovat se z krize? Ano, ale chytře,“ říká členka KoroNERV-20 a hlavní výzkumná kapacita české dcery Raiffeisenbank Helena Horská. České hospodářství by podle ní mohlo dostat na úroveň loňského léta, kdy ještě nebylo zasaženo pandemií ani u něj nebyly patrné známky poklesu, v roce 2023. Po konzultacích s odborníky ze sdružení KoroNERV-20 spočítala, že k návratu na růstovou dráhu je třeba, aby veřejné rozpočty a soukromé firmy do roku 2023 investovaly asi 660 miliard korun.

Na základě dostupných dat přitom očekává, že stát, respektive veřejné rozpočty, se na tom budou podílet asi 23 procenty. Celkový objem peněz je součtem odhadu nákladů nutných pro realizaci potřebných investičních projektů. Včetně projektů typu důchodová reforma, kdy překlopení dosavadního systému na nový by nárazově přišlo na nějakých sto miliard korun, výstavba nájemních bytů, kterých po Česku chybí 90 tisíc, či zrychlení odpisů.

Horská ve svých kalkulacích vycházela mimo jiné z investičního plánu vlády, který vznikl v roce 2019 a byl sumářem finančně neohraničených požadavků veřejné správy. „Podmínkou je ale nejen dostatek peněz na investice, ale i jejich nasměrování,“ zdůrazňuje Horská. „Covid-19 akceleruje změny ve společnosti i ekonomice. Ukazuje se nutnost změnit organizaci práce, výrobní řetězce, bezpečnost, nutnost posílit regionalizaci, urychlit inovace, technologický pokrok, změnit myšlení,“ dodala. Do diskuse připravila investiční semafor, v němž zelené světlo dostaly investice, které podle ní mají smysl.

Žluté světlo mají investice, které jsou sporné, a mělo by se o nich důsledně diskutovat. Červené světlo, tedy nálepku v krizi zbytných investic, dostaly třeba reklamní kampaně na podporu vnitrostátního turismu, specializovaná sportovní zařízení bez viditelné poptávky či akvaparky. „Ekonomiku nahodí investice firem, veřejné investice mohou pomoci překlenout nejhorší období. Ale vždy záleží na tom, do čeho státní peníze půjdou, zda do akvaparků, tedy předvolební kampaně, anebo do infrastruktury,“ uvedla hlavní ekonomka HKČR Karina Kubelková.

Firemní investice nyní podle ní stojí, přičemž nejvíce by jim pomohlo prosazení zrychlených odpisů nově pořizovaných budov, zařízení, ale i nehmotného majetku včetně softwaru. To by podle ní přispělo k urychlení inovací, které vyžaduje nejen udržování jejich konkurenceschopnosti, ale i naplňování zelených cílů Evropské unie.