Ceska Pozice

Návrat pasteveckých psů. Pastevci se opět učí s nimi pracovat

Jak se do české krajiny zvolna vracejí vlci, musí se vracet i původní strážce stád. Proto začal stát stoprocentně dotovat nákup ovčáckých psů. Konkrétně až 65 tisíci korunami, což může znít jako horentní částka. Ale dobrý ovčácký pes je drahý. Tuto službu nemůže vykonávat každé plemeno a i u těch, která ano, je třeba náročný trénink.

Eliška Nová 9.8.2019
Kavkazský pastevecký pes | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kavkazský pastevecký pes | foto: Wikipedia
Kavkazský pastevecký pes

Do české krajiny se zvolna vracejí vlci, což vyvolává nadšení u ochránců přírody i zděšení u majitelů ovcí. V médiích vyskakují smutné příběhy s drastickými fotkami chundelatých tvorů, kteří měli tu smůlu, že na tohoto predátora narazili. Aby se pocity obou skupin uvedly do většího souladu, začal stát stoprocentně dotovat nákup ovčáckých psů. Jak se vrací vlk, musí se vracet i původní strážce stád. Konkrétně to dělá až 65 tisíc korun, což může znít jako horentní částka. Ale dobrý ovčácký pes je drahý. Tuto službu nemůže vykonávat každé plemeno a i u těch, která ano, je třeba náročný trénink.

„Pořízení psa spolu se správným ohrazením je nejlepším způsobem, jak se chránit před vlky. Na příkladu Saska je vidět, že to funguje. Díky kombinaci psa a ohrazení snížili riziko škody od vlka na pět procent,“ říká František Pelc, šéf Agentury ochrany přírody a krajiny, přes niž se uskutečňuje obé – záchranný program pro vlka i dotace ovčákům. Agentura vydala i příručku, jak má správná investice za dotaci vypadat. Pes by měl být chundelatý a jednobarevný, aby neděsil ovce. Zároveň ale velký, silný a s hlubokým výhrůžným štěkotem, aby vyděsil vlka.

Jedna z nejvhodnějších ochran

Většinou má světlou srst. Ve velkém stádu ho proto člověk snadno přehlédne. Splyne s těmi, které chrání. Mohou to být různá zvířata, typické jsou však ovce. Pastevečtí psi se znovu stávají součástí stád, která se prohánějí po české krajině. Důvod je jednoduchý – vrátily se i šelmy, které stáda ohrožují. Agentura ochrany přírody a krajiny se s výběrem správného psa snaží pastevcům pomoci. A nejen s ním, na pořízení hlídače dává také dotaci. „Hradíme ho teď ze sta procent. Pastevec může dostat až 65 tisíc na jednoho psa,“ sdělil LN ředitel agentury František Pelc.

S tím, jak byly vyhubeny šelmy, přestala být i poptávka po pasteveckých psech. Ti se přitom považují za jednu z nejvhodnějších ochran, protože se umějí přizpůsobit různým typům krajiny a vypořádat se s většinou šelem – nejen s vlky, ale třeba i s medvědy.

Podle něho je pořízení psa spolu se správným ohrazením nejlepším způsobem, jak se chránit před šelmami, především před vlky. Příkladem, že to funguje, je podle něho Sasko, kde díky psovi a ohrazení snížili riziko škody na pět procent. Ovšem není pes jako pes. Pořízení takového, který by věrně hlídal ovce, je věda. „Lidé už na něho nejsou zvyklí, někteří vypustí ovce a několik stovek kusů si pak dělá, co chce. Pastevecký pes přitom není triviální věc, jak by se mohlo zdát. Musíte vědět, jaký je vhodný,“ říká Pelc.

Agentura proto vydala příručku, která popisuje jednotlivá plemena, je tu i výčet chovatelských stanic, kde psa pořídit. Ideálně by měl pocházet z pracovní linie, narodit se ve stádu a měl by s ovcemi vyrůstat, aby je přijal za své. Ani to není jednoduché. Zejména proto, že chlupatí hlídači žijící ve stádech skoro vymizeli. S tím, jak byly vyhubeny šelmy, přestala být i poptávka po pasteveckých psech. Ti se přitom považují za jednu z nejvhodnějších ochran, protože se umějí přizpůsobit různým typům krajiny a vypořádat se s většinou šelem – nejen s vlky, ale třeba i s medvědy.

„Dospělý pes by měl chápat stádo jako svou rodinu, existuje mezi nimi úzká sociální vazba,“ uvádí například příručka. A úzká je v tomto případě výraz namístě, psi mohou dokonce asistovat i u porodu jehněte. Důležitá zpráva to je ale nejen pro pastevce. Tomu, že se v krajině pohybuje pes hlídající stádo, si odvykli i lidé. A ti by se k nim neměli hrnout jako k mazlíčkům, které chovají doma. Pokud je totiž pastevecký pes správně vychovaný, mnohem větší vazbu má na ovce. Měl by však zároveň tolerovat například sousedy, kolemjdoucí i turisty.

Hrozba, nikoli útok

„Pokud výletník vstoupí na otevřenou pastvinu, má se chovat klidně, neodhánět zvířata a především se snažit pasteveckého psa nepřekvapit. Pokud žádného nevidí, má mluvit nahlas, aby na sebe upozornil. Cyklista by měl kolo vést, a pokud jde někdo pěšky, je lepší jít pomalu,“ radí materiál. To, že si pastevci od čtyřnohých pomocníků odvykli, dokazují i detaily, kterými příručka disponuje.

„Ve dne mezi ovcemi dřímají. Dřímající pes se však může během jedné sekundy proměnit v rychle reagujícího ochranářského psa. To, že pes se svou energií zachází šetrně a smysluplně, je rozhodujícím faktorem, aby mohl efektivně chránit stádo,“ uvádí průvodce. Jsou v něm i rady ohledně toho, jestli a jak často psa hladit. „Brožura obsahuje desítky plemen od Pyrenejí po Kavkaz. Některá jsou méně vhodná, protože nejsou zvyklá na lidi, třeba kavkazští pastevečtí psi nejsou ideální, naopak špatný není slovenský čuvač či pyrenejský horský pes,“ doplňuje Pelc.

Ovce se pasteveckého psa nesmějí bát. Jde tedy o psy, kteří jsou zhruba stejně velcí jako ony, jednobarevně zbarvení, ideálně bílí nebo šedí, a hodně huňatí. Musí být silní, ale ne robustní, zdánlivě líní, s hlubokým zastrašujícím hlasem. Svoji sílu by měli dávat najevo neústupností. Hrozbou, nikoliv útokem.

K velkým stádům, kde je víc než tisíc ovcí, je pak vhodné mít psů několik. „Nemůžete oplotit deset kilometrů čtverečních. Nejlépe tedy funguje změna organizace pastvy, což je okoukané z východních postkomunistických zemí, například z Rumunska, částečně ze Slovenska. Na pastvinách je celý den pasák, který stádo hlídá. Na večer je stáhne do menší vnitřní ohrady a tam je stádo zavřené se psy. Málokdo chce ale změnit organizaci práce,“ líčí Pelc.

Šelmy, které se vracejí do přírody, nejsou jen český problém. „Tlak z ministerstev zemědělství několika zemí je nyní i na Mezinárodní kynologickou federaci s požadavkem novou situaci řešit tak, aby psi mohli být platnými ochránci stád a zároveň nebyli agresivní vůči turistům,“ podotýká také materiál. V Česku loni vyplatila Agentura ochrany přírody a krajiny 1,5 milionu jako náhradu za 267 ovcí, které napadly šelmy. Většinou vlci, kteří českou krajinu začali znovu objevovat před pár lety.

Ovce se pasteveckého psa nesmějí bát. Jde tedy o psy, kteří jsou zhruba stejně velcí jako ony, jednobarevně zbarvení, ideálně bílí nebo šedí, a hodně huňatí. „Musí být silní, ale ne robustní, zdánlivě líní, s hlubokým zastrašujícím hlasem. Svoji sílu by měli dávat najevo neústupností. Hrozbou, nikoliv útokem.“ Zhruba tak zní definice správného pasteveckého psa.

Psi, kteří mají za svou rodinu ovce

Akbašský pes

Pochází ze západního Turecka a je pravděpodobně příbuzný s jinými velkými bílými pasteveckými psy v Evropě. V USA je jedním ze tří nejdoporučovanějších plemen pro ochranu stád. V Evropě nebyl v roce 2017 jediný aktivní chovatel. Je nepodplatitelný, podezřívavý vůči cizím lidem, neobvyklým zvukům či změnám ve svém teritoriu, které neustále bedlivě analyzuje. Při správné výchově je něžný k nově narozeným jehňatům nebo kůzlatům.

Anatolský pastevecký pes

Historicky práce těchto psů spočívala v ochraně stád putujících na velké vzdálenosti. Jejich charakter je klidný a odvážný, neagresivní, přirozeně nezávislý a velmi inteligentní.

Cao de Castro Laboreiro

Pochází z Pyrenejského poloostrova, v současnosti na světě žije už jen 500 kusů. Je loajální a poslušný, neustále bdělý, agilní a aktivní a potřebuje mít co hlídat. Vyžaduje majitele s pevnou rukou.

Komondor

Patří k největším pasteveckým psům. Má velmi výraznou, zplstnatělou srst, která ho chrání nejen před vlkem, ale i přírodními živly. S ovcemi vyrůstá a je s nimi i stříhán. Má vrozený hlídací instinkt. Hojně se využívá v Severní Americe na ochranu stád před kojoty.

Maďarský kuvasz

Byl oblíbeným loveckým psem krále Matyáše Korvína. Je statečný a nebojácný, při špatném zacházení může být agresivní. Potřebuje spoustu aktivity, a je proto potřeba ho zaměstnávat.

Maremmansko-abruzzský pastevecký pes

Běžný je v Itálii, Velké Británii, Kanadě, USA a Austrálii. Od roku 1999 také ve Švýcarsku. Je to jedno ze dvou plemen používaných k ochraně stád v Sasku. Je skvělým ochráncem, je bdělý, samostatný a nezávislý, dobře se učí. Nevykazuje ale podřízenou poslušnost, takže bývá těžko ovladatelný.

Podhalaňský ovčák

Tradičně hlídá stáda v Polsku, patří k horským psům na ochranu stád. Hodí se na hlídání rozlehlých pastvin. Je považován za velmi přátelského, člověka by napadl jen při soustavném provokování. Může být však problematický při styku s jinými psy.

Pyrenejský horský pes

Ve středověku bylo toto plemeno oblíbeno u francouzské šlechty. Využívá se ve Francii, Anglii, USA, Švýcarsku a je jedno ze dvou plemen používaných v Sasku. Vůči cizincům vystupuje hrdě a neústupně, zároveň je vůči lidem přátelský.

Pyrenejský mastin

Tradičně je využíván ve Španělsku. Je to klidný, inteligentní a odvážný pes, který se nebojí cizích lidí. Dobrácký je i ve vztahu k jiným psům.

Šarplaninský pastevecký pes

Hojně se chová na území bývalé Jugoslávie a v Albánii. Srbská armáda je používá jako hlídací horské psy. V USA a Kanadě se používá k ochraně stád před kojoty. Je rezervovaný, intuitivní a tvrdohlavý. Při konfliktu se nezalekne ani většího protivníka. Hodí se pro hlídání stád i ve vysokých polohách bez přítomnosti pastevce.

Slovenský čuvač

Tradičně se využívá na Slovensku. Umí doprovázet drůbež i další zvířata na pastvu. Slouží i jako ochránce různých objektů. Je bdělý, nebojácný, ostražitý, odvážný a také věrný. Vypudí vlka i medvěda.

Tornjak

Téměř vymizel, v sedmdesátých letech 20. století však byl zachráněn. Tradičně se využívá v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku. Při hlídání je temperamentní, jinak vyrovnaný, odvážný, poslušný a inteligentní.

Kavkazský pastevecký pes

V šedesátých letech sloužil jako pes pohraniční stráže ve východním Německu, hlavně u Berlínské zdi. Po jejím pádu byla skupina 7000 hlídacích psů rozpuštěna, mnoho z nich se dostalo do nových domovů po celém Německu. Existují rozsáhlé chovatelské programy v Polsku, Česku, na Slovensku i v Německu. Patří k nejoblíbenějším ruským a gruzínským pasteveckým psům. Je to výborný ochranářský pes, může být ale příliš agresivní, proto se nedoporučuje nezkušeným chovatelům.

Eliška Nová
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.