Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Nastupující šéfka ECB Lagardeová hodlá bojovat se změnami klimatu

  10:21
Řídicí páky EU přebírají poprvé v historii ženy. Vedle Němky Ursuly van der Leyenové, která bude v čele Evropské komise, otěže měnové politiky převezme nová šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová z Francie. Dle ní by ECB mohla například nakupovat dluhopisy firem přispívajících ke snižování emisí skleníkových plynů.

Christine Lagardeová. foto: Reuters

Bývalá šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová přichází do čela Evropské centrální banky (ECB) s pověstí schopné manažerky, která však nemá ekonomické vzdělání, což má v případě centrálního bankéře značnou důležitost. K tomu nedávno označila za jeden ze svých hlavních cílů na novém postu i boj proti klimatickým změnám. To ve finančních kruzích vyvolává značnou nevoli.

„Všichni zúčastnění bankéři nedávno ve Frankfurtu zatleskali tomu, že v čele Evropské komise a Evropské centrální banky stanou dvě ženy. Hned druhý den ale euforii vystřídala ostrá diskuse s mnoha kritickými otazníky, co teď bude s evropským bankovnictvím dál, co s ním udělá takzvané zelené bankovnictví a podobně,“ líčí své dojmy z nedávné uzavřené bankovní konference, pořádané německými finančními institucemi, vrcholný český bankéř, který si nepřál být jmenován.

Ekologie a levné peníze

Lagardeová si mimo jiné představuje, že centrální banka zemí eurozóny by mohla například nakupovat dluhopisy firem přispívajících ke snižování emisí skleníkových plynů. Před poslanci Evropského parlamentu, kteří jí v úterý 17. září v tajné volbě vyjádřili podporu, už na začátku září zdůraznila, že by se k zodpovědnosti za životní prostředí měla hlásit každá instituce. Jako svůj další cíl definovala udržování inflace na stabilní úrovni kolem dvou procent, tedy politiku zaměřenou na udržování ziskového prostředí pro evropské firmy.

Christine Lagardeová už na začátku září zdůraznila, že by se k zodpovědnosti za životní prostředí měla hlásit každá instituce. Jako svůj další cíl definovala udržování inflace na stabilní úrovni kolem dvou procent, tedy politiku zaměřenou na udržování ziskového prostředí pro evropské firmy.

Především se však očekává, že nastupující šéfka ECB bude pokračovat v politice snižování úrokových sazeb čili zlevňování peněz, jejímž vyznavačem je i její předchůdce Mario Draghi. Ten ostatně nezklamal očekávání, že se se svým osmiletým působením v čele banky rozloučí dalším měnovým krokem, a Lagardeové tak pomyslně podrží otevřené dveře. Nedávno totiž ECB rozhodla o dalším balíku opatření, jimiž chce podpořit oslabující ekonomiku eurozóny. Snížila takzvanou depozitní sazbu, za niž si u ní banky ukládají peníze, které jim zbývají na účtech, z minus 0,4 na mínus 0,5 procenta.

Zároveň zavedla pro vklady bank dvojí sazbu. „ECB chce ulevit bankám od zatížení negativními úrokovými sazbami. Celkem 40 procent přebytečné likvidity si u ní budou moci ukládat za nulový úrok, ona záporná úroková sazba se bude vztahovat na 60 procent jejich úložek,“ vysvětluje analytička Komerční banky Jana Steckerová. Stejným směrem jde snížení úrokové sazby v programu zvýhodněných úvěrů určených soukromé bankovní sféře a prodloužení jejich splatnosti.

Financování investičních záměrů firem

Od 1. listopadu již s Lagardeovou v čele ECB obnoví takzvané kvantitativní uvolňování, a to v objemu 20 miliard eur (asi 517 miliard korun) měsíčně. Také toto opatření, které znamená, že centrální banka vykupuje dluhopisy bank a institucí, čímž vpouští do ekonomiky peníze, míří na to, aby se banky místo neproduktivního hromadění peněz či cenných papírů na účtech více angažovaly ve financování investičních záměrů firem. A také, aby více a levněji půjčovaly spotřebitelům. Trh ovšem očekává, že pod taktovkou Lagardeové bude spanilá jízda sazeb směrem dolů pokračovat.

Od 1. listopadu již s Lagardeovou v čele ECB obnoví kvantitativní uvolňování. Také toto opatření, které znamená, že centrální banka vykupuje dluhopisy bank a institucí, čímž vpouští do ekonomiky peníze, míří na to, aby se banky místo neproduktivního hromadění peněz či cenných papírů na účtech více angažovaly ve financování investičních záměrů firem. A také, aby více a levněji půjčovaly spotřebitelům.

„Zářijové snížení nebylo podle našeho názoru poslední. Další očekáváme v červnu příštího roku. Depozitní sazba by se měla posunout až na minus 0,7 procenta,“ potvrzuje Steckerová. Další sestup depozitní sazby ECB do červených čísel znovu oživil diskuse o hrozbě záporných úroků u vkladů klientů. Německý týdeník Bild se proto s Draghim loučil jeho portrétem stylizovaným do podoby upíra a článkem s titulkem Tak vysává hrabě Draghila naše konta a konstatováním, že za jeho úřadování „jsme přišli o miliardy“.

Draghiho záměr zavést pro banky dvojí depozitní sazby prosákl na veřejnost ještě před oficiálním zveřejněním. A přiměl nizozemský parlament k zatím nevídanému kroku – poslal vrcholným bankéřům v ECB dopis, v němž systém dvojích sazeb ostře odsuzují, protože znevýhodňuje penzijní fondy. Nizozemský penzijní fond státních zaměstnanců ABP, který má dle agentury Reuters ve správě aktiva za 451 miliard eur (zhruba 11,7 bilionu korun), tak bude příští rok podle současných předpokladů zřejmě nucen snížit penze. A výše důchodů je výbušné politické téma nejen v Nizozemsku.

Oslabení eura vůči dolaru

Draghiho rozlučkový ekonomický balíček zvedl ze židle amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten ve svém tweetu osočil evropské centrální bankéře, že se pokoušejí – a to prý úspěšně – oslabit euro vůči jinak velmi silnému dolaru, a tím poškodit americké vývozy.

Nikoho rovněž nepřekvapilo, že Draghiho rozlučkový ekonomický balíček zvedl ze židle amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten ve svém tweetu osočil evropské centrální bankéře, že se pokoušejí – a to prý úspěšně – oslabit euro vůči jinak velmi silnému dolaru, a tím poškodit americké vývozy. Zatímco američtí centrální bankéři podle něho jen nečinně „sedí a sedí a sedí“. Měnové zasedání americké centrální banky Fed se ve středu 18. září stalo ještě více očekávanou událostí než obvykle. Trh předpokládal, že americké úrokové sazby půjdou o čtvrt procentního bodu dolů, což se stalo.

Sazby jsou nyní na úrovni 1,75 až dvě procenta. Přesto si Jay Powel, šéf Fedu, od Trumpa vzápětí vysloužil sžíravou kritiku. Americký prezident mu prostřednictvím tweetu vzkázal, že on i americká centrální banka opět selhávají a že nemají žádnou kuráž, soudnost ani vizi. Trump, který Powela v roce 2017 do čela Fedu navrhl, by podle něho měl jít se sazbami na nulu.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!