Strkáte-li nos do nestandardních veřejných tendrů, očekávejte problémy. Může se vám totiž stát, že jednou ráno pojedete do práce, zastaví vás policejní hlídka a ve vašem soukromém voze najdou pistoli s nataženým kohoutkem. Přesně to se stalo Jaroslavu Štefcovi, zástupci ředitele úřadu pro dohled nad akvizicemi na ministerstvu obrany.
Televize NOVA tento týden odvysílala reportáž o zmíněné události z října 2010. Nabízí se otázka, proč se tak stalo tři měsíce po incidentu. Druhý otazník se váže k nesrovnalostem v informacích médií, které o kauze psaly. Jel ve voze Štefec sám, nebo měl spolujezdce? Dotřetice tisková mluvčí policie Andrea Zoulová připustila, že do auta armádního úředníka mohla pisotli nastrčit jiná osoba. Štefec v exkluzivním rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl, že aféra nese stopy manipulace. Jde prý o způsob, jak mu znemožnit získání prověrky Národního bezpečnostního úřadu.
Video: Exkluzivní svědectví Jaroslava Štefce o tom, jak se v jeho voze našla nelegální pistole.
Okolo vysokého úředníka ministerstva obrany se děly i jiné zvláštní věci. O měsíc dříve před zmíněným nálezem pistole podal Štefec oznámení na policii, že ho někdo sleduje. Vojenská policie vypátrala totožnost pronásledovatelů včetně vozů, které si vypůjčili na falešné policejní průkazy. Své závěry poskytli vojáci civilní policii, která vyšetřování odložila.
Jak si nález pistole vysvětluje Štefec? „Jsem v odborné veřejnosti znám jako osoba, která je velmi nekompromisní ve věci zprostředkovatelských obchodů. Velmi tvrdě stojím za tím, aby veškeré obchody resortu obrany – nákupy, akvizice kolem zbraní a vojenské techniky – byly čisté a průhledné, aby se to řešilo klasickými výběrovými řízeními bez zprostředkovatele. To je jedna z věcí, která s tím může souviset.“
Zbraň s nataženým kohoutkem patří v podsvětí k jasným symbolům, že „obdarovanému“ hrozí fyzická likvidace. Proč se armádní úředník znelíbil? A komu? Odpovědi na tyto otázky mohou souviset s hloubkovým auditem na ministerstvu obrany, který odhalil nestandardní praktiky při nákupech vojenského materiálu a služeb z dob dřívějšího vedení resortu.
O mstě a konkurenci
O Jaroslavu Štefcovi se hovoří jako o jednom z možných šéfů takzvaného národního úřadu pro vyzbrojování. Úřad s tímto jménem by měl podle Alexandra Vondry, ministra obrany a místopředsedy ODS, vzniknout už v roce 2012 s cílem zlevnit a zefektivnit armádní výzbroj, kterou stát pořizuje. O funkci ředitele se očekává souboj a záměr naráží na odpor zprostředkovatelů armádních obchodů. Těmi byli v minulosti například společnost Omnipol spojovaná s Richardem Hávou, přítelem Miroslava Kalouska (TOP 09), MPI Group zbrojaře Michala Smrže z okruhu lidí blízkých exministrovi obrany Martinovi Bartákovi a firma Praga-Export Petra Ptáčka.
Štefec už jednou v letech 1999 až 2003 úřadu pro vyzbrojování šéfovalDodejme, že média často poukazovala na předražování zakázek a neprůhledné nákupy. Namátkou jmenujme pořízení obrněných vozů Pandur, dodávky nákladních automobilu Iveco a nákup transportních letadel Casa. Přesně to Štefec dlouhá léta kritizuje. A ví, o čem mluví. V letech 1999 až 2003 totiž už jednou národnímu úřadu pro vyzbrojování šéfoval. Pouze však do chvíle, než se politici rozhodli tuto nepohodlnou instituci, která eliminovala prostředníky a snažila se zamezit neprůhledným tendrům a propojování politiků, úředníků a soukromých firem, zrušit.
Jednu pistoli vlastním, ale legálně
Jaroslav Štefec vzpomíná na loňské říjnové ráno, kdy jel do práce po Evropské ulici a stopla ho policejní hlídka. O chvilku později zastavila u Štefcova vozu další hlídka dopravní policie. „Chtěli po mně, jestli by si mohli prohlédnout vnitřek vozidla se zdůvodněním, že se to týká pátrání po Aničce, což mě sice zaujalo, ale nic jsem na to neříkal (…). Když přijeli další dva policisté, tak jeden z policistů, kteří mě zastavili, se mě zeptal, jestli mám zbraň. Na to jsem samozřejmě odpověděl ,ano´, protože podle zákona jsem povinen to sdělit.“
Bývalý voják z povolání legálně drží pistoli. Proto to také policistům oznámil. Nepočítal však s tím, že záhy přijde řeč i na druhou pistoli. „Za chvíli se ke mně tentýž policista vrátil a zeptal se mě, jestli bych mu mohl ukázat doklady od zbraně, a ptal se mě, jestli vlastním ještě jednu zbraň.“ To se odehrálo ve chvíli, kdy byli na místě nálezu vedle Štefce dohromady čtyři policisté. Šlo o dva strážníky, kteří ho původně zastavili, a dva jejich kolegy z dopravní policie, jež na místo přijeli později. „Viděl jsem, že se tam pohybovali ti policisté z dopravky, co přijeli, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Samozřejmě nepředpokládáte, že policie vám bude něco kutit kolem auta, a navíc jsem dal souhlas s tím, ať se do auta podívají.“
Nalezená zbraň ležela na podlážce vozu za spolujezdcem. Štefec tvrdí, že týž den ráno čistil ve voze koberečky a nic tam nebylo. Navíc je prý zvyklý odkládat si na místo, kde se objevila zbraň, kufřík, což také názorně demonstroval při rozhovoru pro ČESKOU POZICI. Nestandardní situaci si proto nafotil, zavolal neprodleně ministrovi, aby ho o všem informoval a požádal přímého nadřízeného o právní radu.
Postupně přijely k místu nálezu neznámé zbraně čtyři policejní vozy a František Nadymáček, ředitel úřadu pro dohled nad akvizicemi na ministerstvu obrany, kterého Štefec požádal o pomoc. „Rád bych uvedl na pravou míru jednu informaci. Ve vozidle jsem jel sám a v žádném případě ve vozidle nebyla druhá osoba,“ vyvrací Štefec spekulace o spolujezdci. Po několikahodinovém čekání podal na policejní stanici vysvětlení celé věci, a to jako svědek, nikoli obviněný. Vlastní vysvětlení zaznamenali i zasahující policisté, jejichž služební čísla si Štefec zapsal.
Podezřelé okolnosti
Dodnes policie nenalezla na zbrani otisky prstů. Podle dobře informovaných zdrojů z armády byla zbraň naolejovaná, což znemožňuje identifikaci stop včetně otisků. Štefec ani nebyl vyzván k odběru DNA, což podle znalců může případně prokázat, zda s pistolí zacházel. Tisková mluvčí policie Andrea Zoulová tento týden potvrdila, že se případ vyšetřuje jako podezření z trestného činu nedovoleného ozbrojování ze strany neznámého pachatele s tím, že policie čeká na výsledky odborných znaleckých zkoumání. „Ze zjištěných skutečností a svědeckých výpovědí vyplývá, že s touto zbraní mohla manipulovat jakákoliv cizí osoba,“ dodala Zoulová.
Podaří se Štefcovi i tentokrát získat bezpečnostní prověrku na stupeň „přísně tajné“?Tím však výčet podezřelých souvislostí případu nekončí. „Zhruba měsíc předtím probíhalo sledování mé osoby. (…) Viděl jsem vozidla, která za mnou jezdila. Když jsme jeli po městě (s kolegou), tak on nafotil osádky vozidla a vojenská policie to potom šetřila,“ říká Štefec. Cílem snah lidí, kterým se jeho působení na ministerstvu obrany nelíbí, může být diskreditace. Ta obvykle ztíží nebo znemožní žadateli získat prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Funkce šéfa národního úřadu pro vyzbrojování, o kterou má Štefec zájem, je totiž podmíněna získáním bezpečnostní prověrky na stupeň „tajné“. V minulosti Štefec, coby první a jediný ředitel národního úřadu pro vyzbrojování, disponoval nejpřísnějším osvědčení „přísně tajné“. Podaří se mu ho získat i tentokrát?
