Naší nemocnici nikdo nenahradil až stomilionové roční čisté výnosy

Brněnská nemocnice u svaté Anny bojuje s nedostatkem peněz. „Celková zadluženost je 2,1 miliardy, po splatnosti miliarda. Nejstarší faktury jsou 240 až 260 dnů po splatnosti,“ říká v rozhovoru její ředitel Martin Pavlík krátce předtím, než na svůj post nečekaně rezignoval.

Martin Pavlík, ředitel brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, který na svůj... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Pavlík, ředitel brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, který na svůj... | foto: Foto Anna VavríkováMAFRA
Martin Pavlík, ředitel brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, který na svůj...

Ředitel brněnská nemocnice u svaté Anny Martin Pavlík krátce předtím, než na svůj post nečekaně rezignoval, v rozhovoru mimo jiné říká: „Současné zdravotnictví je podfinancované, nemáme na obnovu nemocnice. Máme investici do Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) a přilehlých budov za skoro čtyři miliardy, ale zbytek nemocnice se rozpadá. Pro dalších pět let, aby nemocnice ,nespadla‘ a byla schopná provozu, bychom potřebovali asi 3,5 miliardy. S tím ale nikde nepočítáme.“

LIDOVÉ NOVINY: Zeptám se na začátku rovnou na peníze. Platy loni rostly mnohem rychleji, než s čím počítala úhradová vyhláška. Už víte, kolik peněz vám bude letos na platy chybět?

PAVLÍK: Máme modelově vypočítáno, že úhradová vyhláška nám nenahradí nárůst platů zhruba o 45 milionů. Ale důvodem není jen výnos vlády, který zvýšil platy. Nedávno mě oslovily staniční a vrchní sestry s tím, že sestry, které pracují ve směnném provozu, mají vyšší platy než ony. Takže jsem stál před otázkou, zda to tak ponechat s tím, že přijdeme o vrchní sestry, které řídí provoz, nebo jim přidat z rozpočtu nemocnice, aby se nám provozy nerozpadly.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je na tom dnes Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) finančně? Jak dlouho po splatnosti hradíte faktury dodavatelům?

Máme modelově vypočítáno, že úhradová vyhláška nám nenahradí nárůst platů zhruba o 45 milionů. Ale důvodem není jen výnos vlády, který zvýšil platy.

PAVLÍK: Celková zadluženost je 2,1 miliardy, po splatnosti miliarda. Nejstarší faktury jsou kolem 240 až 260 dnů po splatnosti. Takže se blížíme skoro k roku, ale zatím se to nezhoršuje. Pravidelně se pohybujeme kolem 160 až 180 dní, takže zadluženost je obrovská.

LIDOVÉ NOVINY: Má to vliv při jednání s dodavateli?

PAVLÍK: Permanentně. Nejvíc to vždycky odskáče obchodní náměstek a ekonomická náměstkyně. U těch si dodavatelé podávají dveře dennodenně. Předžalobní upomínky nejsou výjimkou. Samozřejmě, že se snaží být vstřícní, ale taky chrání svůj krk. Určitě je to vidět i na podmínkách. Dávají nám jiné než nemocnicím, které platí včas. Účtují nám vyšší marži.

LIDOVÉ NOVINY: Jak ten dluh historicky vznikl?

PAVLÍK: FNUSA byla popelkou, co se týče sazeb. Laici kroutí hlavou nad tím, jak je možné, že jedna fakultka má třeba o třetinu vyšší platbu za stejný výkon než druhá, když obě mají stejného zřizovatele. Ale bohužel to tak vzniklo.

LIDOVÉ NOVINY: Ale proč?

Fakultní nemocnice u svaté Anny byla popelkou, co se týče sazeb. Laici kroutí hlavou nad tím, jak je možné, že jedna fakultka má třeba o třetinu vyšší platbu za stejný výkon než druhá, když obě mají stejného zřizovatele. Ale bohužel to tak vzniklo.

PAVLÍK: Mechanismus je dost složitý. Jeden z faktorů byl, že pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Brně byla velmi striktní. Museli jsme přímo fakturami dokladovat, za kolik nakupujeme. Takže když jsme nakoupili levněji, proplatila nám nejlevnější variantu. A když se překlenoval systém z výkonové do paušální platby, přetavilo se to do základní sazby, která byla nižší.

LIDOVÉ NOVINY: To nefungovalo všude stejně?

PAVLÍK: Jiné nemocnice v jiných regionech mohly VZP účtovat maximální cenu, a i když nakoupily levněji, dostávaly platbu vyšší. Tím vznikla obrovská diskrepance. Vrchol paradoxu byl, že jeden rok měla malá nejmenovaná nemocnice základní sazbu 41 tisíc korun a my 29 tisíc. Absurdně tedy byla placena malá nemocnice mnohem výhodněji než fakultka, která provádí superspecializovanou péči.

LIDOVÉ NOVINY: Byly tam i nějaké další příčiny zadlužení?

PAVLÍK: Druhý problém byl, že se rozhodnutím ministerstva některé výdělečné provozy z nemocnice násilně vykořenily. Jedním z nich je přesun onkologické péče, respektive lineárních urychlovačů do Masarykova onkologického ústavu. Ale to už je dlouho.Každopádně nikdo nemocnici nenahradil v té době až stomilionové roční čisté výnosy. Ty se nemocnici vzaly a žádnou jinou péčí se nenahradily. Za deset let je to miliarda.

LIDOVÉ NOVINY: To je zvláštní...

Jiné nemocnice v jiných regionech mohly VZP účtovat maximální cenu, a i když nakoupily levněji, dostávaly platbu vyšší. Tím vznikla obrovská diskrepance. Vrchol paradoxu byl, že jeden rok měla malá nejmenovaná nemocnice základní sazbu 41 tisíc korun a my 29 tisíc. Absurdně tedy byla placena malá nemocnice mnohem výhodněji než fakultka, která provádí superspecializovanou péči.

PAVLÍK: Dalším paradoxem je vyjmutí jedné kliniky z naší nemocnice, ze které vzniklo samostatné pracoviště uvnitř našeho areálu: Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH). Je to také přímo řízená organizace, která sídlí v našich prostorech, akorát už FNUSA nepatří.

Tímto násilným vyjmutím kliniky naše nemocnice přišla o exkluzivní portfolio velmi dobře placené péče. Nicméně veškerou péči, která je spojena s před- a potransplantační péčí, akorát není až tak výhodná, dělá opět naše nemocnice. Je to jak Vatikán uprostřed Itálie. Výdělečné CKTCH, které bylo jednou z našich klinik, a prodělečná Svatá Anna.

LIDOVÉ NOVINY: Budete s tím něco dělat?

PAVLÍK: Paradox se zvyšuje tím, že naše současné prostory už jim nevyhovují a hledají řešení. Takže mají představu, že si vybudují uprostřed Svaté Anny anebo v Bohunicích větší zázemí. Což je třeba samozřejmě podporovat, nechť je to pro ně výhodné. Ale ať je to výhodné i pro naši nemocnici, ať se opět zařadí CKTCH pod FNUSA.

LIDOVÉ NOVINY: Nemocnice nejvíc trápí nedostatek sester. Kolik vám jich chybí a kolik lůžek kvůli tomu leží ladem?

PAVLÍK: Fluktuace je zřetelná, ale průměrně nižší než v ČR. Nicméně nám již několik let chybí přibližně 40 sester. Máme zavřeno okolo 40 až 50 lůžek. Takže je to významný problém a pro provoz nemocnice závažný.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou největší problémy současného zdravotnictví?

Fluktuace je zřetelná, ale průměrně nižší než v ČR. Nicméně nám již několik let chybí přibližně 40 sester. Máme zavřeno okolo 40 až 50 lůžek. Takže je to významný problém a pro provoz nemocnice závažný.

PAVLÍK: Současné zdravotnictví je podfinancované, nemáme na obnovu nemocnice. Máme investici do Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) a přilehlých budov za skoro čtyři miliardy, ale zbytek nemocnice se rozpadá. Pro dalších pět let, aby nemocnice „nespadla“ a byla schopná provozu, bychom potřebovali asi 3,5 miliardy. S tím ale nikde nepočítáme.

LIDOVÉ NOVINY: A centrum klinického výzkumu je úspěšné?

PAVLÍK: Projekt, který nemocnice před lety získala, nepochybně nemocnici ukotvil jak technologicky, tak vědomostně. Extrémně se zvyšuje kvalita jejich výstupů. Projekt je samoufinancovatelný, netáhne nemocnici finančně dolů. Máme patentová řízení společně s Mayo klinikou, kvalitní publikace v jedněch z nejlepších časopisů na světě. Takže mám radost, že i když byla smysluplnost projektu ICRC zpochybňována, obstál excelentně. Nedávno jsme například získali velký evropský grant s národním kofinancováním na zdravé stárnutí v hodnotě téměř 700 milionů. Takže jsme velmi spokojeni.

LIDOVÉ NOVINY: A jsou i další problémy zdravotnictví?

PAVLÍK: Dále nás moc trápí nedostatečná síť sociálních lůžek. Ve chvíli, kdy staré lidi vyléčíte, nemáte je kam odsunout. Sociální lůžka nejsou, LDN nejsou a kvůli tomuto problému máme obrovský problém přijímat akutní pacienty. Pořád se v kraji mluví o vytvoření mnohem větší kapacity sociálních lůžek, ale realita je zatím katastrofální.

LIDOVÉ NOVINY: Teď se zeptám, co nejvíc trápí přímo vaši nemocnici?

Mám radost, že i když byla smysluplnost projektu ICRC zpochybňována, obstál excelentně. Nedávno jsme například získali velký evropský grant s národním kofinancováním na zdravé stárnutí v hodnotě téměř 700 milionů. Takže jsme velmi spokojeni.

PAVLÍK: Hlavně financování, mělo by se jednou provždy vyřešit. Bez toho není nemocnice schopná dlouhodobě přežívat. Generovat ztráty 300 milionů ročně, jak tomu bylo v předchozím období, to je bankrot. Pak investice. Máme obrovské investice, jenom za miliardu je nakoupených technologií v rámci projektu, který jsme získali. Toto refinancovat, když přístroje budou odcházet morálně či opotřebením, to jsou obrovské peníze.

Do třetice máme nedořešenou výstavbu, která vychází z dlouhodobého plánu, takzvanou generelu. Měli jsme v plánu tři etapy výstavby a kvůli financím jsme se zastavili někde v polovině. Takže máme centrální operační sály, které nemají návaznost na největší chirurgickou kliniku. Tam měl být vybudován transportní koridor, který usnadní transport pacientů z chirurgie na centrální operační sály a vůbec do objektu intenzivní medicíny. Jenže koridor nemáme.

LIDOVÉ NOVINY: V Brně jsou dvě fakultní nemocnice. Jak to vlastně funguje?

PAVLÍK: S FN Brno si nekonkurujeme, protože nám data ukázala, že nemocnice se spíš doplňují. A kdybychom jednu nemocnici zrušili, druhá to nemá šanci kapacitně zvládnout. Data rovněž ukázala, že potenciální sloučení obou FN by nepřineslo kýžený pozitivní efekt. A ostatní nemocnice v okolí nemají péči o tak těžké pacienty ve svém portfoliu.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké jsou naopak tři hlavní přednosti vašeho špitálu?

Hlavně by se mělo jednou provždy vyřešit financování. Bez toho není nemocnice schopná dlouhodobě přežívat. Generovat ztráty 300 milionů ročně, jak tomu bylo v předchozím období, to je bankrot.

PAVLÍK: Nemocnice má dva hlavní pilíře, které tvoří kardiovaskulární problematika a neurologická problematika. Jsme exkluzivní v ortopedii, máme unikátní operace, jako je na míru udělaná lopatka či protéza rostoucí s pacientem. V urologii máme jedny z nejlepších výsledků, zejména pokud jde o urologickou onkologii. Máme velmi dobrou chirurgii hrudní, břišní, cévní a široké spektrum interních ambulancí.

Jsme v podstatě jediní v kraji, kdo má ještě všeobecnou internu přes všechny obory: diabetologie, revmatologie, endokrinologie, hypertenze. To nikde nemají, jinde bývá tato péče roztříštěná po různých externích specialistech. Máme také stomatologii, která nás trápí finančně, protože je extrémně ztrátová. Ale je to výukové pracoviště lékařské fakulty, a kdybychom ji zrušili, tak zastavíme výuku stomatologie, protože u nás probíhá 90 procent veškeré výuky.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně

886 lůžek; 3082 zaměstnanců; 30 pracovišť; 1 221 539 ambulantních ošetření za rok; 26 971 hospitalizovaných pacientů za rok; 14 302 operací za rok; 4,4 miliardy roční obrat; 413 lékařů; 917 všeobecných sester

Martin Pavlík (49)

  • Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity.
  • V roce 1994 nastoupil do FN u sv. Anny jako anesteziolog.
  • Osm let pracoval na pozici primáře Anesteziologicko-resuscitační kliniky.
  • Vykonával post lékařského náměstka, následně lékařského ředitele.
  • Tři roky působil jako lékař v zahraničí.
  • Ředitelem nemocnice je od 27. března 2014, rezignoval k 30. červnu 2019.
  • Ženatý, dvě děti.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.