Lidovky.cz

Národní park Šumava bude zase o kousek menší...

  12:23

Poslanci před Vánocemi schválili zákon, který umožní developerům výstavbu v národních parcích. Na Šumavě se jedná o stovky hektarů pozemků.

Poslanci nadělili těsně před Vánocemi milý dárek obcím, které leží v národních parcích. Podle nově schváleného zákona stát bezplatně převede lukrativní pozemky v bezprostředním sousedství obcí do jejich vlastnictví.

Ještě více se ale radují developeři, kteří o lukrativní pozemky už léta usilují. Nyní je totiž obce mohou stavitelům nemovitostí odprodat (což se už v minulosti několikrát stalo). Největší dopady bude mít zákon především v šumavském národním parku, kde se jedná o stovky hektarů pozemků.

Jen veřejně prospěšné stavby? Jak kde.

Kontroverzní návrh zákona o Státním pozemkovém úřadu pochází z dílny ministerstva zemědělstství. Předpokládá ukončení činnosti Pozemkového fondu a převedení jeho majetku a zbytkových agend na nově vzniklý Státní pozemkový úřad. Ministerstvo zákon zdůvodňuje tím, že umožní rozvoj obcí.

Z tohoto principu však zákon z nepochopitelných důvodů vyjímá obce na území třetích zón národních parkůJenže kromě toho také umožní živelnou výstavbu v národních parcích. Zákon totiž mimo jiné obsahuje klauzuli, která počítá s bezúplatným převodem zemědělských pozemků v zastavěných nebo zastavitelných územích obcí. Fakticky se tedy jedná o jejich okolí. Tyto pozemky by měly být použity pro veřejně prospěšné stavby. Z tohoto principu však zákon z nepochopitelných důvodů vyjímá obce na území třetích zón národních parků. Na jejich pozemcích tedy může vyrůst cokoliv, od hotýlků až po lanovky. 

Senát sice v říjnu odhlasoval pozměňovací návrh senátora Miroslava Krejči (nezávislý, Strakonicko), který podmínky pro obce srovnává. Krejča chtěl, aby veřejně prospěšné stavby musely stát na všech státem „darovaných“ územích. Jenže proti tomu se okamžitě postavily zejména obce na Šumavě. Starostové Modravy, Kvildy, Borové Lady, Strážného a Stožce dokonce před závěrečným hlasováním sněmovny šířily dopis, ve kterém se „svého“ senátora Krejči zřekli.

Potrefená husa?

Jenže zákon nemluví o obcích ve třetích zónách pouze na Šumavě. Proč se tehdy ozvaly zrovna ty, kterým by stát takto přihrál stovky hektarů velmi lukrativních pozemků, na které si nejrůznější firmy přímo brousí zuby? Proč se proti senátnímu návrhu neozvaly třeba obce v Krkonošském národním parku?

Protože ty dle autora senátního návrhu volí k parkům přívětivější politiku. „Dochází tam za podpory obcí dokonce k rozšiřování prvních zón národního parku, jenže vy zase činíte vše pro to, aby z Národního parku Šumava zbyla jen prázdná slupka,“ odpověděl senátor Krejča starostům v dopise z konce listopadu.

„Proč by měl stát rozdávat pozemky zdarma pro hotýlky na Šumavě?“ ptá se poslanec Věcí veřejných Viktor PaggioZastavění národního parku se obává i část poslanců. „Proč by měl stát rozdávat pozemky zdarma pro hotýlky na Šumavě? Pokud chce obec pozemek zdarma, ať tam postaví školu, ať tam postaví hřiště,“ uvedl poslanec Viktor Paggio (VV), který se domnívá, že návrh zavádí mezi obcemi systémovou nerovnost.

Podobný názor sdílejí i ekologické organizace. Jaromír Bláha z Hnutí Duha podotýká, že by to nebylo poprvé, kdy by v národním parku Šumava nekontrolovaně vyrostly komerčně využívané budovy. „Například na horské Kvildě nebo v Srní právě k tomuto došlo. Obrovské tlaky na odkupy lukrativních pozemků jsou i nyní,“ dodává.

Sněmovna nakonec senátní návrh přehlasovala a zákon platí v původní verzi, která z principu veřejného účelu výstavby vyjímá obce na území třetích zón národních parků. Pro vládní návrh hlasovali téměř všichni poslanci TOP 09, většina poslanců ODS a několik poslanců LIDEM.

Část obcí na Šumave o převod pozemků již požádala. Konkrétní plány s nimi zatím nemají. Můžeme si ale být téměř jisti, že veřejně prospěšné stavby na nich stát nebudou.

Zóny národních parků:

I. zóna: přísná přírodní, zahrnuje nejcennější a nejstabilnější území s přirozenými ekosystémy – pralesovité zbytky lesů, mokřady a vrchovištní rašeliny. Ponecháno přirozenému vývoji bez ovlivňování člověkem.

II. zóna: řízená přírodní, zahrnuje zbývající převážnou část lesních a ostatních ekosystémů s různým stupněm skladby a stavu porostů od původních, změněných až po silně poškozené a geneticky nevhodné. Cílem veškeré činnosti je udržení přírodní rovnováhy a postupné přibližování stávajících ekosystémů (cestou usměrňování a rekonstrukce) přirozeným společenstvům.

III. zóna: okrajová, zahrnuje území člověkem značně pozměněná a střediska soustředěné zástavby. Cílem je udržet a podporovat využívání této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci, pokud to není v rozporu s posláním národního parku.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.