Ceska Pozice

Národní investiční plán: Jen databáze projektů, neřeší financování

Vláda schválila seznam klíčových investic pro Českou republiku – více než 20 tisíc projektů v celkové výši osm bilionů korun s horizontem uskutečnění do roku 2050. Prioritu má zdravotnictví, energetika, klima a kyberbezpečnost. Klíčově jsou ale zastoupeny dopravní stavby. Některé projekty mají blízko k překlopení z papíru do reality.

Michal Pavec 6.1.2020
Celková investice do propojení dosud oddělaných tramvajových tras vyjde na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Celková investice do propojení dosud oddělaných tramvajových tras vyjde na... | foto: Ondřej Kubát (DPP)
Celková investice do propojení dosud oddělaných tramvajových tras vyjde na...

Nechybí v něm dostavba Dukovan ani Temelína za 300 miliard či budování tratí, které mají spojit Česko s evropskou sítí rychlé železnice. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí 16. prosince po jednání vlády představil dlouho připravovaný Národní investiční plán. Jde o seznam více než 20 tisíc projektů v celkové hodnotě osmi bilionů korun. Horizont uskutečnění: rok 2050.

Vítá ho koaliční ČSSD, jejíž ministři se na jeho vzniku podíleli, a kritizuje opozice – podle ní neodráží realitu. Více než o konkrétní plán – s datem či způsobem financování – má jít o přehlednou databázi důležitých projektů z různých oborů na jednom místě. „Je to první plán tohoto rozsahu v historii naší země. Má sloužit zejména pro veřejné investory: ministry, hejtmany a primátory,“ uvedl premiér Babiš.

Nejvíce na dopravní stavby

Prioritu má zdravotnictví, energetika, klima a kyberbezpečnost. Klíčové zastoupení mají ovšem dopravní stavby. Největší objem z avizovaných osmi bilionů, 77 procent, připadá právě na ně. V absolutních číslech jde zhruba o 6,2 bilionu, polovina z této částky by měla být utracena už v příštích deseti letech. „Na dálnice připadá 782 miliard, na obchvaty měst 457 miliard, na nádražní budovy 44 miliard. Modernizace železnice je za 878 miliard a rychlotratě v celkové výši 769 miliard,“ spočetl premiér pro LN.

Největší objem z avizovaných osmi bilionů korun, 77 procent, připadá právě na dopravní stavby. V absolutních číslech jde zhruba o 6,2 bilionu, polovina z této částky by měla být utracena už v příštích deseti letech.

Některé projekty mají blízko k překlopení z papíru do reality, v horizontu několika let by se mělo začít stavět. Konkrétně jde například o vlakové spojení z centra Prahy na ruzyňské letiště a dále do Kladna či stavba jihovýchodní části obchvatu metropole. Babiš ale zároveň připustil, že zmíněné tratě, po nichž vlaky sviští rychlostí kolem 250 kilometrů v hodině, ani zdaleka nejsou připravené. Možnosti vedení kolejí z Prahy do Ústí nad Labem a dále do Drážďan nebo trasy z metropole do Brna teprve železniční plánovači prověřují. Hotovo bude nejdříve za několik desítek let.

„Jde o fázi jedna, máme ucelený seznam. Nyní nás čeká zajímavější část, kdy povedeme debatu o prioritách, kde na ně vzít peníze,“ řekl včera šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček. Už dříve zdůraznil, že v zemi by mělo zůstat více ze zisku velkých zahraničních firem, například formou digitální nebo speciální bankovní daně. První z uvedených prošla vládou, na druhé mezi koaličními partnery nepanuje shoda, ANO vyšší zdanění bank odmítá.

Ministerstva, kraje a města

Opozice nepovažuje vládní plán za uskutečnitelný. „Je mimo ekonomickou realitu. V oblasti investic nepřináší nic nového. Žádné priority, žádné vize, jen nudný soupis všech možných nápadů,“ řekl někdejší ministr dopravy a poslanec Zbyněk Stanjura (ODS). Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska kabinet neřeší, kde se na projekty z investičního plánu v budoucnu vezmou peníze. „Je jenom seznamem zbožných přání a nemá ani hodnotu papíru, na kterém je vytištěn. Opravdu má vláda právo se domnívat, že většina lidí nepřemýšlí?“ uvedl.

Návrhy vláda získala od ministerstev, krajů a měst. Samotný plán neřeší, odkud se na ně vezmou peníze. Ministři mají při vyjednávání rozpočtu vědět, jak a které projekty jsou připravené, s jakým výhledem a zda budou mít na projekty finanční krytí.

Skeptičtí jsou také někteří odborníci. „Jak chce vláda stihnout investovat za 30 let šest bilionů do dopravy, když příprava nových dálnic doposud trvala 13 let? Narazíme na projektovou kapacitu státu a soukromých subjektů,“ domnívá se hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Druhým resortem po dopravě, kam spadá nejvíce projektů z investičního plánu, je ministerstvo průmyslu a obchodu s 423 miliardami korun. Větší díl z této částky – 300 miliard – má připadnout na dostavbu jaderných bloků.

„Aby bylo možné nadále zajistit dostatečnou produkci energie pro soběstačnost země v plné míře i v budoucnu, bude nutné vystavět nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany, respektive Temelín, a zároveň výrazně navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie,“ stojí v plánu. První se má začít budovat v roce 2029, Temelín zatím termín nemá.

Babiš vyzval také všechny občany, aby se vyjádřili, jaké projekty v plánu chybějí nebo jsou nadbytečné. Návrhy vláda získala od ministerstev, krajů a měst. Samotný plán neřeší, odkud se na ně vezmou peníze. Ministři mají při vyjednávání rozpočtu vědět, jak a které projekty jsou připravené, s jakým výhledem a zda budou mít na projekty finanční krytí.

,
zpět na článek


© 2020 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.