Národní divadlo Brno je bez šéfa. Míří Dvořák zpátky do Prahy?

Chtěl Daniel Dvořák náhlou výpovědí předejít neúspěchu ve výběrovém řízení nebo si uvolnit ruce pro jiné plány?

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice

Ještě na začátku září ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák svým spolupracovníkům tvrdil, jak se na novou sezónu těší a že do ní jde naplno. Dával opakovaně najevo, že se přihlásí do výběrového řízení, které v létě na jeho místo vypsala brněnská radnice, a chce v něm svůj šéfovský post obhájit na další období. Uzávěrka přihlášek je za měsíc. Místo toho dal Dvořák ve čtvrtek 27. září výpověď, která všechny překvapila.

Dvořák řediteloval v Brně od roku 2007. Tamní magistrát mu dal důvěru poté, co byl odvolán ministrem kultury Martinem Štěpánkem z funkce šéfa pražského Národního divadla, kam nastoupil v roce 2002. Ještě předtím vedl čtyři roky Státní operu Praha.

Dvořák je oceňovaný scénograf a silný, vyhraněný leč také kontroverzní manažer. Vždy obratně a na hraně manévroval mezi svými soukromými zájmy a zájmy příspěvkové organizace, kterou vedl. Neváhal sám sobě či své firmě zadat zakázky. Umanutě prosazoval málo reprízované operní koprodukce s německými regionálními divadly, v nichž se angažoval jako scénograf. Inscenace neznámých nebo málo hraných oper byly možná dramaturgickým zpestřením repertoáru, ale často neúměrně zatěžovaly rozpočet české strany. Jedna z nich měla ostatně v Brně právě premiéru. V koprodukci s Falckým divadlem z Kaiserslauternu uvedlo Národní divadlo Brno operu brněnského rodáka Ericha Wolfganga Korngolda Zázrak Heliany, která má vzhledem k finanční náročnosti plánované pouhé čtyři reprízy.

Daniel Dvořák dal ve čtvrtek 27. září výpověď, která všechny překvapila

Kontroverzní ředitel

Dvořákovo brněnské angažmá nebylo ani náhodou bezproblémové, spíše naopak. Divadelní odboráři vyzvali několikrát brněnský magistrát k odvolání ředitele, naposledy poté, co se rozhodl reagovat na úsporná opatření magistrátu, která se promítla i do rozpočtu divadla, návrhem pozastavení činnosti operního souboru.

Kritika Dvořákova šéfování vycházela zejména ze zprávy o hospodaření Národního divadla Brno, kterou vloni vypracoval bývalý ekonomický náměstek René Adámek. Popsal v ní řadu pochybení a nesrovnalostí, na která narazil během svého působení v divadle. Magistrátní audit, který po ní následoval, skončil letos v březnu. Konstatoval, že nezjistil žádná vážná formální porušení předpisů, což velmi ironicky komentoval známý brněnský aktivista Matěj Hollan na webových stránkách Žít Brno.

Kritizováno byla i činnost bývalého šéfa činoherního souboru Zdenka Plachého, kterého Dvořák držel ve funkci a dokonce se podílel na jeho inscenacích jako scénograf. Plachého práce proslula excesy, jako byl koprodukční mystický muzikál s Danielem Landou Tajemství zlatého draka, hudebně dramatická slátanina Zaslíbení – milostný příběh krasobruslařky Hany Maškové a Jiřího Štaidla – nebo lokálně patriotická činohra Černá madona brněnská. Teprve po jejím uvedení Plachý v čele už totálně rozvrácené činohry letos skončil.

Daniel Dvořák měl úzké vztahy s brněnskou politickou reprezentací, především s primátorem Romanem Onderkou, které byly letos v červnu stvrzeny i vazbou téměř „rodinnou“. Onderka se stal kmotrem právě narozeného dítěte Daniela Dvořáka. Výběrové řízení na ředitele Národního divadla Brno bylo i proto považováno za spíše formální. Ani v kuloárech se o jiném jménu na tuto funkci nespekulovalo.

Důvody výpovědi

Argumenty, jimiž Dvořák svou výpověď doprovodil, nejsou úplně přesvědčivé. Uvád tři důvody svého odchodu:

  • Zvyšující se podfinancování divadla, které „podvazuje jeho kvalitativní rozvoj a směrem k Evropě mu uzavírá možnosti, které jsou v jeho kategorii obvyklé“. Má prý i destruktivní vliv z hlediska odměňování.

Brněnský magistrát ale krátil rozpočet všech svých příspěvkových divadelních scén podle stejného procentuálního klíče. Osm let měla mít divadla o 5 procent sníženou roční dotaci. Opatření bylo tedy mnohem bolestivější pro ta malá, kde je prostor pro úspory při relativně nízkém příspěvku mnohem menší. Například Divadlo Husa na provázku dostává ročně jen kolem deseti milionů korun.

Magistrátní příspěvek třísouborovému brněnskému Národnímu divadlu za rok 2011 byl podle výroční zprávy 292 milionů korun. Ve stejném roce mělo divadlo 606 přepočtených úvazků. Oproti předcházejícímu roku 2010 mu ale klesl počet diváků o asi 16 tisíc, průměrná návštěvnost o 7,2 procenta a tržby i při zvýšeném počtu představení o 4,2 milionu korun. Což nesvědčí o úplně dobré kondici této scény.

Srovnáme-li situaci brněnského Národního divadla s pražským Národním divadlem, kterému se od roku 2009 dramaticky snižuje dotace z ministerstva kultury, zjistíme, že v Brně na tom, co se příspěvku týče, zas nejsou tak špatně. V roce 2011 mělo Národní divadlo se třemi soubory a 950 přepočtenými úvazky dotaci 440 milionů. Ta od roku 2009 klesla o celých 63 milionů korun. Ale v ukazatelích návštěvnosti a tržeb se výsledky pražského Národního divadla rok od roku mírně zlepšují.

  • Zvyšující se výskyt pokusů zasahovat do chodu instituce nikoli z odborných, ale z čistě politických hledisek.

Tenhle důvod působí jako nonsens. Dvořák své působení v Národním divadle Brno o úzké vztahy s politickou reprezentaci dlouhodobě a vědomě opíral. Jediný případ, kdy bývalý ředitel údajně na zásah politiků musel změnit svůj záměr, bylo zamýšlené angažmá Martina Stropnického do čela činoherního souboru po odvolání Zdenka Plachého. Ale kdoví, zda se jen nevymlouval, protože ani v divadle nebyli z jeho volby nadšeni.

  • Nechuť města k zásadním systémovým řešením, jež by mohla situaci (v Národním divadle Brno) alespoň zmírnit.

Tady už vůbec není jasné, co měl Dvořák na mysli, protože kromě pozastavení činnosti operního souboru není veřejně známo, že by kdy nějaká systémová opatření brněnskému magistrátu navrhoval.

Chce zpátky do Prahy?

Je možné, že si výpovědí v Brně Daniel Dvořak jen uvolňuje ruce k možnosti hlásit se o šéfovský post v pražském Národním divadle

Ani jeden z oficiálně uváděných důvodů výpovědi se tedy nejeví jako dostatečně silný. Mnohem pravděpodobnější je, že se Dvořák buď dozvěděl, že je jeho pokračování ve funkci ředitele z nějakých důvodů neprůchodné a předešel blamáži, kdyby v konkurzu neuspěl. A nebo je to celé nějaká taktická hra, která mu naopak má zajistit výhodnější postavení. Výpověď načasoval skvěle. Jeho jméno a odvolání z funkce šéfa pražského Národního divadla v roce 2006 bylo v souvislosti s nedávným odvoláním ředitele Národního divadla Ondřeje Černého často zmiňováno jako další příklad ministerské zvůle. A argumenty, které ve výpovědi použil, se v souvislosti s diskusí kolem Národního divadla zdají být na první pohled uvěřitelné.

Ještě jedna spekulace se v souvislosti s pražským Národním divadlem nabízí. Daniel Dvořák se v dubnu tohoto roku výrazně angažoval při zrušení výběrového řízení na šéfa Národního divadla, v němž byl neoficiálním favoritem ekonom Tomáš Prouza. Pouhý den před zastavením konkurzu zveřejnil Dvořák otevřený dopis, v němž nabídl argumenty, proč má být výběrové řízení zrušeno a vypsáno znovu.

Je tedy možné, že si výpovědí v Brně jen uvolňuje ruce k možnosti hlásit se o šéfovský post v Praze. A kdyby to nevyšlo, stále není vyloučen ani jeho návrat do Brna. I tam totiž může vypsaný konkurz vyjít naprázdno. Ředitelé třísouborových scén jsou totiž na českém trhu opravdu nedostatkovým zbožím.

Počet příspěvků: 3, poslední 28.9.2012 05:44 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.