Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Národní digitální knihovna: Nespokojení odborníci opouštějí palubu

Evropa

  12:48

Skupina expertů, kteří se podíleli na řízení projektu Národní digitální knihovny, podala výpověď. Již teď má projekt dva roky skluz.

foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Začátkem října ČESKÁ POZICE poprvé zveřejnila informace týkající se dvousetmilionové veřejné zakázky na systémového integrátora projektu Národní digitální knihovny (NDK). Přislíbila tehdy, že ve sledování dalšího vývoje tohoto výběrového řízení bude pokračovat. Slib plníme a zároveň upozorňujeme, že ani tentokrát nejde o poslední díl.

Vedení týmu pracujícího na projektu Národní digitální knihovny, který vznikal několik let a za tu dobu si získal světové renomé, se zásadně obmění. Část těchto odborníků si – podobně jako ČESKÁ POZICE – nedokázala odpovědět na otázku, čím v soutěži na systémového integrátora převálcovala nadnárodní giganty vítězná firma z Berouna. A tak buď podali sami výpověď, nebo byli k odchodu dotlačeni. Vedení Národní knihovny, jež se na projektu podílí, si problém nepřipouští.

Na přípravě a vzniku NDK, která vyjde celkem na 300 milionů korun, spolupracují dvě největší české knihovny: Národní knihovna a Moravská zemská knihovna v Brně. Většina nákladů – 255 milionů korun – je hrazena z Integrovaného operačního programu Evropské unie, zbylou část – 45 milionů korun – poskytne z rozpočtu ministerstvo kultury.

Projekt zahrnuje vybudování technické infrastruktury, masovou digitalizaci bohemikálních knihovních dokumentů, tedy knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině nebo pojednávajících o Česku, jejich trvalé uložení a zpřístupnění. Dle plánu by mělo být do roku 2014 k dispozici 33 milionů stran digitalizovaných dokumentů, z nichž 26 milionů má být digitalizováno v rámci projektu NDK. Část z nich, pokud to umožní autorský zákon, bude dostupná na internetu, v ostatních případech budou k mání v Národní knihovně, Moravské zemské knihovně a – pokud to umožní legislativa – ve všech českých knihovnách.

Dle plánu by mělo být do roku 2014 k dispozici 33 milionů stran digitalizovaných dokumentůDo soutěže na systémového integrátora se přihlásily firmy Techniserv IT, IBM, Logica a Ness. Zvítězila Logica, která v hodnocení dle požadované ceny skončila až na třetím místě. Na celkové evaluaci se body za tento ukazatel podílely pouze z 50 procent, 30 procent připadalo na kvalitativní, funkční a technické vlastnosti nabízeného plnění, zbylá část pak na rozsah, kvalitu a technické parametry služeb systémové integrace.

Jednou z klíčových součástí systému je řešení dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů. Jde nejen o fyzickou, ale i logickou ochranu. Digitální dokumenty je třeba pečlivě popsat, na základě uložených údajů monitorovat jejich stav a včas plánovat „záchranné akce“. Závěry mezinárodních doporučení a konferencí hovoří jasně: bez zajištění dlouhodobé ochrany dokumentů není vhodné zahajovat projekty masové digitalizace. S variantami řešení dlouhodobé ochrany se lidé z Národní knihovny seznamovali po celém světě již několik let předtím, než byl projekt NDK spuštěn.

Nabídka ze světa

V současné době jsou na trhu pro základní řešení dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů pro knihovny k dispozici především systémy Rosetta od skupiny Ex Libris a SDB od firmy Tessella. Systém pro Národní digitální knihovnu, ať již bude zvolen jakýkoliv, by měl být v provozu alespoň v několika srovnatelných institucích, měl by mít za sebou silný řešitelský tým i zkušený tým uživatelů a zaručenou perspektivu dalšího vývoje. Vývoj kvalitního systému vyžaduje práci desítek lidí po dobu mnoha měsíců až let.

V sedmičlenné hodnotící komisi seděl pouze jeden odborník na problematiku řešenou v rámci projektu NDK. A jako jediný se zvoleným systémem nesouhlasil.V soutěži na systémového integrátora Národní digitální knihovny se utkala řešení, která nabízejí zmíněné společnosti Ex Libris a Tessella. S nimi ve svých nabídkách počítaly společnosti IBM, Ness a Techniserv IT. Vítěz – společnost Logica – projekt postavil na spolupráci s berounskou dcerou firmy Albertina icome Praha (AiP).

A právě angažmá AiP a jejího řešení, které nemá pro požadovanou aplikaci žádné reference, vzbudilo největší překvapení a nevoli v odborných kruzích. V hodnotící sedmičlenné komisi na systémového integrátora nebyl zastoupen žádný expert na problematiku řešenou v rámci projektu Národní digitální knihovny, tedy až na jednoho, který dle informací ČESKÉ POZICE s většinovým názorem – volbou firem Logica a AiP – nesouhlasil. Reakce knihovníků následovala poté, co se s dlouho utajovaným vítězným řešením mohli seznámit, a odezva to u mnohých byla radikální.

Z projektového týmu Národní digitální knihovny odchází autorka a dlouholetá koordinátorka projektu Bohdana Stoklasová, vedoucí skupiny pro IT Jiří Vrbický a vedoucí skupiny pro dlouhodobou ochranu dat (LTP) Jan Hutař. Tímto však výčet lidí, kteří tým opustí, dle zdrojů ČESKÉ POZICE rozhodně nekončí.

Ani vedení Národní knihovny nezastírá, že důvodem odchodu odborníků je nesouhlas s tím, jak má projekt NDK pokračovat. „Tato skupina zaměstnanců intenzivně prosazovala jiné řešení, než které je obsaženo ve vítězné nabídce. To je zřejmě důvodem jejich odchodu,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Tomáš Svoboda, od února 2011 nový koordinátor projektu Národní digitální knihovny. „Jsme si jisti, že odchod těchto pracovníků projekt NDK neohrozí,“ dodává.

Nadbytečná po 30 letech

Zřejmě největší odezvu mělo zveřejnění informace o odchodu Bohdany Stoklasové nejen z řešitelského týmu, ale i z Národní knihovny, kde pracovala od roku 1982. Její jméno je spojeno s rozvojem standardizace a automatizace českých knihoven i s mnoha velkými národními a mezinárodními projekty. Stoklasová je autorkou a několikaletou koordinátorkou projektu Národní digitální knihovny, pro který budovala řešitelský tým.

Expertka na standardizaci a automatizaci knihoven Bohdana Stoklasová odchází nejen z řešitelského týmu, ale i z Národní knihovny. Její místo bylo zrušeno.Naposledy zastávala funkci ředitelky Úseku novodobých fondů a služeb Národní knihovny a zodpovídala za každodenní provoz i rozvojové projekty. Stoklasová má bohatou publikační a přednáškovou činnost vztahující se k problematice digitalizace, dlouhodobé ochrany a zpřístupnění digitálních dokumentů nejen v Česku, ale i v zahraničí.

„Po roce spolupráce jsme s generálním ředitelem zjistili, že náš pohled na další směřování a způsob řízení Národní knihovny se v některých aspektech velmi liší,“ odpovídá diplomaticky Stoklasová na dotaz, proč z knihovny odchází. Dle zdrojů ČESKÉ POZICE je ale důvodem jejího odchodu organizační změna – místo Stoklasové bylo zrušeno a po 30 letech působení v knihovně se tak tato odbornice stala nadbytečnou.

Její odchod byl ovlivněn i postojem ministerstva kultury. „Ze strany věcně příslušného odboru, nyní samostatného oddělení, byla podpora i spolupráce vždy vynikající. Horší to bylo s ostatními útvary ministerstva kultury, zejména ve vztahu k projektu Národní digitální knihovny. Tlak z této strany na generálního ředitele (Tomáše Böhma – pozn. red.) bezpochyby sehrál v mém odchodu významnou roli,“ upřesňuje Stoklasová.

Nezastírá, že s projektem Národní digitální knihovny, tak jak je nastaven, zásadně nesouhlasí. „Od února 2011 již za projekt neodpovídám a mám jen částečné informace. Své výhrady sděluji na příslušných odborných fórech, nikoli médiím,“ uzavírá Stoklasová.

Obdobně se vyjadřuje i Jiří Vrbický, vedoucí skupiny pro IT. „Národní knihovnu opouštím po téměř pěti letech kvůli nesouhlasu s dosavadním průběhem projektu NDK. V současné chvíli nejsem spokojen s tím, jak je projekt nastaven. Veškeré výhrady jsem předal nadřízenému,“ dodává.

Hledají se lidi

Na internetových stránkách, které informují o projektu Národní digitální knihovny, je momentálně vypsáno výběrové řízení na sedm volných pozic, včetně tří vedoucích odborů. V době, kdy by již měla začít samotná digitalizace, to představuje vážné riziko. „Přestože je naše inzerce publikována teprve několik dnů, tak dostáváme podstatně více kvalitních nabídek, než jsme schopni přijmout,“ konstatuje koordinátor NDK Tomáš Svoboda.

Odborníci na dlouhodobou ochranu z Národní knihovny patřili ke světové špičceJe přesvědčen, že sežene za odcházející renomované odborníky adekvátní náhradu. Najít specialisty pro oblast dlouhodobé ochrany však bude obtížné. Jde o nový obor a počet specialistů je i v mezinárodním kontextu omezený. Odborníci Národní knihovny patřili ke světové špičce. Přesto o jejich zkušenosti nebyl zájem ani při přípravě podkladů pro výběrové řízení na systémového integrátora, ani při jeho hodnocení.

O výběru systémového integrátora Národní digitální knihovny jednala 7. prosince Ústřední knihovnická rada (ÚKR), která je poradním, iniciativním a koordinačním orgánem ministra kultury. V zápise, který je dostupný na internetu, se mimo jiné konstatuje: „Členové ÚKR vyjádřili silné znepokojení nad odchodem špičkových, mezinárodně renomovaných odborníků NDK, jedná se o vážný a znepokojivý signál.“

Rada rovněž vyslovila pochybnosti o zvoleném řešení v NDK. Dle názoru ředitele Národní knihovny Tomáše Böhma, který je též členem ÚKR, však vybrané řešení vyhovuje zadávací dokumentaci. Böhm přislíbil, že zveřejní všechny dokumenty, které souvisejí s výběrovým řízením. Část dokumentů již byla zpřístupněna na stránkách projektu www.ndk.cz.

Každý je nahraditelný?

Jedním z kritiků současného nastavení projektu Národní digitální knihovny, především výběru součástí navržených systémovým integrátorem, je ředitel Národní technické knihovny (NTK) a člen Ústřední knihovnické rady Martin Svoboda. Před příchodem do technické knihovny působil deset let v Národní knihovně. Svoboda není vzděláním knihovník, ale odborník na IT.

Digitalizaci knihovny rozděluje na tři stejně důležité části, a to samotnou digitalizaci, dlouhodobou a spolehlivou archivaci digitalizovaného obsahu a konečně možnost snadného vyhledávání. „Smyslem projektu Národní digitální knihovny je nejen ji naplnit, ale hlavně vytvořit spolehlivé úložiště,“ vysvětluje Svoboda. „Digitální knihovna musí být vybavena tak, aby se vědělo o každém dokumentu, bylo možné rozpoznat, o jaký formát dokumentu jde, ze které doby pochází a v jaké verzi, a to stejně zítra jako za padesát či sto let,“ tvrdí ředitel NTK.

Dodavatelská firma AiP má zkušenosti s vytvářením úložišť v institucích, jako jsou banky, připouští však, že v žádné knihovně její řešení prozatím nepracujeDle Svobodova názoru zvítězila ve výběrovém řízení na systémového integrátora firma, která nabídla řešení, jež doposud nikdo ve světě knihoven pro danou oblast nepoužil ani neprověřil. „Očekával bych, že Národní knihovna bude požadovat spolehlivé a ve světě vyzkoušené řešení,“ tvrdí Svoboda.

Vybraná dodavatelská firma AiP má zkušenosti s vytvářením úložišť v institucích, jako jsou banky, připouští však, že v žádné knihovně její řešení prozatím nepracuje. Její úložiště se zabývá pouze fyzickou, nikoli logickou ochranou digitálních dokumentů. Navíc navržené řízení procesu digitalizace je mimořádně náročné na lidské zdroje. „To v dnešní době, kdy se škrtají rozpočty, vidím jako vážný problém,“ dodává Svoboda. K obměně týmu projektu Národní digitální knihovny poznamenává: „Říká se, že každý je nahraditelný. Jenže také se říká, že v půli kopce se koně nepřepřahají.“

Dva roky skluz

V zápise z jednání Ústřední knihovnické rady ze 7. prosince se píše: „Pokud bude zjištěno, že některý subsystém není pro NDK vhodný, bude výbor trvat na náhradě jiným vyhovujícím systémem. Ředitel garantuje, že bude zvoleno funkční řešení.“ Svolána bude odborná platforma, která umožní odbornou oponenturu záměrů projektu.

Pokud se budou diskuse protahovat a dodané řešení nebude spolehlivě a rychle fungovat, může mít Česko problém. Je totiž nutné stihnout vyčerpat peníze z EU do konce roku 2014. Původní předpoklady hovořily o tom, že by se každý den mělo digitalizovat asi 30 tisíc stránek. A již nyní má projekt zhruba dva roky skluz.

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha