Naplní „malý Mazánek“ velké naděje?

Příběh s telefonátem od Miroslava Kalouska kvůli stíhání jeho stranické kolegyně Vlasty Parkanové nebyl jediným momentem, kdy vyšetřovatel protikorupční policie zažil těžké chvíle. Stresy Jiří Mazánek (není příbuzný odcházejícího ředitele NCOZ Michala Mazánka) měl i při rozplétání kauzy Pandur, kvůli které skončil ve vězení Marek Dalík, někdejší pravá ruka premiéra Mirka Topolánka (ODS). A to například proto, že v průběhu skrytého prověřování uniklo jméno tajného svědka.

Právě kvůli kauzám ale z rukou policejního prezidenta převzal Mazánek, jemuž se přezdívá „Malý Mazánek“ (malý, protože pracoval pod exředitelem Michalem Mazánkem, ale ve skutečnosti je vysoký kolem dvou metrů – pozn. red.) ocenění kriminalista roku 2013. V jednom z nemála rozhovorů přiznal, že už několikrát bilancoval, zda s policejní prací neskončí. „Byla na mě uspořádána poměrně brutální nejenom mediální štvanice, ale i štvanice třeba kontrolních a inspekčních orgánů, kdy se zamýšlíte, co dál,“ uvedl v Českém rozhlase.

U policie začínal jako kriminalista na Praze 3. Postupně se vypracoval až na detektiva někdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), kde strávil deset let. Když se předloni ÚOKFK spojilo s protimafiánským útvarem Roberta Šlachty (ÚOOZ) a vznikla národní centrála, poskočil následně na funkci šéfa sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce. Tedy místa, kde končí případy se škodou nad 150 milionů korun i vyšetřování ústavních činitelů. V nové roli ředitele NCOZ ale bude řídit detektivy, kteří se věnují od kyberkriminality přes boj s extremismem až po potírání terorismu. Celkem jde o bezmála tisícihlavou organizaci, jež se stále nedostala z počátečních problémů, kvůli kterým od policie odešel i exředitel ÚOOZ Šlachta.

Státní zástupci, jimž se přezdívá páni přípravného řízení, opakovaně upozorňují na slabá místa práce NCOZ. Zejména jim vadí nízká míra případů, které si tamní detektivové vyhledají sami. Jak upozornili vrchní žalobci v Olomouci, na Moravě si NCOZ loni vyhledal pouze jednu novou kauzu. Právě ve vyhledávání loni dominoval v minulosti Šlachtův útvar. ÚOKFK měla naopak pověst místa přehlceného trestními oznámeními, kde operativní činnost v terénu nebyla prioritou.

Stmelit party

Jak se pod Jiřím Mazánkem centrála promění, jasné v tuto chvíli není. Dosud o svých prioritách veřejně nepromluvil. Pro žalobce jsou ale priority jasné.

Co od Mazánka očekává Lenka Bradáčová, šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze? „Že nový ředitel nebude mít strach podívat se na fungování útvaru kriticky a případně navrhne a provede výraznější systémové změny. Třeba i proti původním představám, předpoklady pro to má,“ napsala LN Bradáčová. Vrchní žalobkyně doufá, že stmelí detektivy z obou někdejších útvarů. „A že i přesto, že pochází z části bývalého ÚOKFK, bude pozorně naslouchat i hlasům policistů z tehdejšího ÚOOZ,“ doplnila.

Mazánkova mise nebude jednoduchá. Žalobci se vznikem centrály ve stávající podobě nesouhlasili. Podle nich nastavení limituje i výkony šéfů. „Od vzniku NCOZ upozorňuji na špatné provedení reorganizace a nefunkční systémové nastavení. To velmi výrazně limituje možnosti jakékoli osoby v pozici ředitele,“ konstatovala Bradáčová.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který s Mazánkem na jedné kauze spolupracoval, přidal do seznamu úkolů ještě jednu položku. „Centrálu je nutné stabilizovat v tom ohledu, aby neodcházeli zkušení policisté. Byl bych nerad, kdyby se to dělo. Každého zkušeného detektiva je potřeba udržet a zamyslet se, jak jeho zkušenosti využít a předat je mladším,“ řekl LN Zeman. Zdůraznil také, že schopnost vypátrat novou věc v terénu „zamrzla“. „Operativně-pátrací činnost skutečně zpomalila a zmenšila se. Je nutné toto restartovat a využít k tomu zkušené operativce, kteří v centrále jsou,“ dodal k očekáváním šéfžalobce Zeman.

Článek byl publikován v Lidových novinách dne 3. srpna 2018.