Stamiliardové náklady solárního boomu z konce minulého desetiletí nepřestávají cloumat politikou ani byznysem. Česká vláda chystá závoru pro podporu nových obnovitelných zdrojů energie (OZE), hledají se možnosti, jak srazit náklady státního rozpočtu a spotřebitelů energie na staré závazky vůči provozovatelům fotovoltaik.
Ve stínu pozornosti zatím ovšem zůstával další problém. Již vybudované zelené elektrárny existují a trh s nimi je stále „živý“. Tedy alespoň teoreticky. Tuzemská elektrárenská jednička ČEZ loni vyčlenila OZE – včetně největších tuzemských solárních elektráren – do nového fondu kvalifikovaných investorů a nyní pro něj hledá další investory.
„Jednání s potenciálními investory probíhají. Stále přitom platí původní záměr, že vstup investorů neomezí naši majoritu, a tedy ani rozhodovací pravomoci,“ potvrdil ČESKÉ POZICI mluvčí ČEZ pro obnovitelné zdroje energie Martin Schreier.
Pohrnou se teď investoři do obnovitelných zdrojů energie? Prostředí je mimořádně nejisté.Pohrnou se ale teď investoři do takových investic? Prostředí je mimořádně nejisté. Solární daň – jakýsi příspěvek provozovatelů panelů na fotovoltaický průšvih způsobený politiky, kteří špatně nastavili dotační mechanismus – měla skončit letos. Je tu ale politický tlak na její prodloužení.
Ministerstvo průmyslu navíc zvažuje další způsob, jak solárníky „zkásnout“. Automatické proplácení již přislíbené podpory by mohlo být omezeno na deset let od připojení zdroje. A pokud by kontrola po deseti letech prokázala, že návratnost investic je kratší než zákonem garantovaných 15 let, solárníci by přišli o další peníze, s nimiž dosud kalkulovali.
Nejistota horší než tvrdé podmínky
„To vše investory opravdu znejišťuje,“ říká Alois Míka, generální ředitel společnosti EPIC, která se mimo jiné věnuje poradenství v oblasti finančních transakcí. A dodává: „Taková nejistota bývá z pohledu investora horší než tvrdě nastavené podmínky.“ Míka předpokládá, že investoři budou nyní váhat mnohem více, než se zdálo v době, kdy ČEZ nový fond spouštěl. Dalším znejišťujícím faktorem je záměr policie zkoumat vlastnictví a vlastnické změny u solárních elektráren – zřejmě včetně těch, které byly v minulosti prodány právě ČEZ.
Dalším znejišťujícím faktorem je záměr policie zkoumat vlastnictví solárních elektráren Firma uvádí, že celkový instalovaný výkon zdrojů zahrnutých do nového fondu (přesný název je ČEZ OZ uzavřený investiční fond) činí zhruba 200 megawattů (MW). Na dvanáct fotovoltaických elektráren připadá největší díl – dohromady 125 MW. Dominují mezi nimi mediálně proslavené Ralsko (38 MW) a Ševětín (30 MW).
Dalším významným majetkem fondu je 19 malých vodních elektráren. ČEZ ovšem do něj nezahrnul velká vodní díla, jako je Orlík, Slapy nebo Lipno. Ta si nechává zcela pod vlastní střechou. Portfolio fondu už spíše skromně doplňují větrníky s méně než deseti megawatty a jedna bioplynová stanice. Podle odhadů z doby vzniku fondu šlo o majetek v hodnotě zhruba deseti miliard korun.
ČEZ kontra ostatní solárníci
Už samotný výčet zdrojů ale ukazuje, že ocenění majetku mohlo být poměrně komplikované – vedle spolehlivých malých vodních elektráren dominují fotovoltaické instalace, jejichž reálná hodnota se může průběžně měnit podle nálad v ministerských kabinetech. Právě solární elektrárny ČEZ jsou přitom terčem kritiky zástupců ostatních vlastníků fotovoltaik, kteří tvrdí, že právě těch „čezáckých“ zdrojů se týkají největší pochybnosti – pokud jde o samotné obchodní transakce, jež údajně zvýhodňovaly původní majitele na úkor ČEZ, nebo o oprávněnost připojování elektráren do sítě. Ať už jsou taková podezření pravdivá, nebo někdy jen mají odvrátit pozornost od jiných problémů okolo fotovoltaiky, jde o další prvek nejistoty.
Reálná hodnota fotovoltaických instalací se může průběžně měnit podle nálad v ministerských kabinetechČEZ uvádí, že o vstupu do fondu jedná se subjekty, které podle slov mluvčího Schreiera „dlouhodobě projevují důvěru v segment obnovitelných zdrojů v České republice“. Nicméně i ze Schreierových slov je patrné, že další vývoj není vůbec jednoznačný: „S případnými investory průběžně diskutujeme o veškerých myslitelných alternativách vývoje. Věříme, že prostředí v tomto segmentu trhu zůstane dostatečně stabilní, stejně jako zájem našich partnerů z řad investorů.“
To, že by si ČEZ něco podobného přál, je jasné. Zda budou brát politici ohled na firmu, již stát většinově vlastní a která odvádí do státního rozpočtu poměrně významné dividendy, už je sporné. Ale jedno je jasné: Při pokusech o vybruslení ze solárního průšvihu už dnes nejenže neexistuje dobré řešení, ale každé je natolik špatné, že musí logicky vyvolávat protest – jiných politiků, investorů, energetiků. Bouřlivé tahanice na politické scéně jen tak neskončí, nejistota zůstane dominantní charakteristikou trhu.
Evropský paradox
K tomu lze dodat, že zpětná změna podmínek při podnikání v OZE už zdaleka není jen českou doménou. Skupina ČEZ, která se po kritice v Česku rozhodla vsadit na zelenou energii v zahraničí, se s tím nyní setkává v Rumunsku, které podporu také omezuje.
Kvůli nastavenému systému podpory se vyplácí investovat pouze do obnovitelných zdrojů. Jenže nikdo neví, zda tu podporu později ten či onen stát nezkrouhne.V Evropě se tím dostáváme do paradoxní situace – kvůli nastavenému systému podpory se vyplácí investovat prakticky pouze do OZE, které uměle vytlačují konkurenci. Jenže nikdo neví, zda tu podporu zase později ten či onen stát nezkrouhne. Není pochyb, že spíše než po dalších investicích do obnovitelných zdrojů energie v Česku – které už pravděpodobně nebudou mít ani nárok na podporu – se energetickým firmám více vyplatí poohlédnout se třeba po telekomunikacích.
ČEZ snad může být spokojený s tím, že vytvořením nového fondu zjednodušil vlastnickou strukturu – kromě bývalé společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje existovalo dalších devět firem pro jednotlivé projekty elektráren, v nichž měla tuzemská elektrárenská jednička podíl. Otázkou zůstává, do jaké míry se naplní další původní záměr – že ČEZ získá peníze za prodej minoritního podílu a sníží se mu současné náklady na provozování obnovitelných zdrojů.
