Na zelený a chytrý stát musí jít 400 miliard korun z EU pro Česko

V Česku se rodí národní investiční plán a nové eurodotační období. To první musí reflektovat, nač z druhého půjdou použít subvence. Přitom do inovativních a ekologických projektů musí jít 75 procent z asi 512 miliard korun, jež Česko z EU dostane v letech 2021 až 2027. Všechny však nejsou připravené natolik, aby je šlo brzy provést.

Evropské dotace – ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Evropské dotace – ilustrační foto. | foto: Lidovky.cz
Evropské dotace – ilustrační foto.

Starší komedie o robotických babičkách vykreslovala budoucnost, v níž stroje převzaly úmorné povinnosti. Kdyby se babičky nezvrhly ve zlovolnou autonomii a dobíjely se sluncem, vystihovaly by situaci, na jejímž prahu Česko stojí – v souběhu se rodí národní investiční plán a nové eurodotační období. To první musí reflektovat, nač z toho druhého půjdou použít subvence. „Evropská komise ve svých podmínkách říká, že 75 procent nových peněz půjde na chytrý či zelený stát. Za to budeme muset utratit asi 400 miliard korun,“ řekl LN ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).

Česká strana s Bruselem ještě licituje o poměru částek v rámci balíku asi 512 miliard korun, jež republice připadnou v dotační éře 2021 až 2027, ale i když se to podaří, bude to v malých řádech. S pohledem na nedostavěné dálnice to může vypadat jako paradox, že se země dá na elektromobily, digitální měřiče a chytré sítě, které umějí zapínat spotřebiče, když je proud zrovna levný. Jenže Česko mělo 20 let na to, aby páteřní síť pro motoristy dodělalo z unijních zdrojů. Jedním z důvodů, proč se to nestalo, je povolovací džungle stavebního zákona.

Klimatické závazky

Národní investiční plán, který ve dvanáctiletém výhledu sesumíruje průnik toho, co veřejní investoři chtějí, co je třeba a nač jsou finance, proto stojí a padá se schválením nového stavebního zákona, jenž by měl sběr razítek urychlit. „Budeme-li čekat 14 let na stavební povolení, každý si dopočítá, že rok 2030 je nám pro investice houby platný,“ dodává Havlíček. Investice do energetiky budou stěžejní v čerpání chytro-zeleného unijního rozpočtu, protože cílem Evropské komise je méně uhlíkových emisí a více domácností, jež si vyrábějí elektřinu samy.

Plnění klimatických závazků tvořilo a bude tvořit velké téma unijního společenství. Evropská unie se zavázala, že podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě má do roku 2030 činit 32 procent. Pro Česko to znamená, že musí akcelerovat asi z 15 na minimálně 23 procent.

Plnění klimatických závazků tvořilo a bude tvořit velké téma unijního společenství. Česká republika už po odeslání svých cílů a plánů do bruselského ústředí dostala trochu vyčiněno, že se nemá bát vyšších ambicí. Evropská unie se zavázala, že podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové spotřebě má do roku 2030 činit 32 procent. Pro Česko to znamená, že musí akcelerovat asi z 15 na minimálně 23 procent.

„Když víme, že máme takový závazek, musíme investovat do malých vodních elektráren, menších solárů, do biomasy. A proč bychom měli tyto projekty platit z národních zdrojů nebo projektů veřejného a soukromého partnerství (PPP), když na to budou evropské peníze? Domácí finance budeme šetřit na to, na co nebudou strukturální fondy. Třeba na dálnice nebo nemocnice,“ vysvětluje vicepremiér Havlíček. V Evropě si prim mezi OZE drží biomasa, což je typicky dřevo, pelety nebo štěpka. Její podíl mezi zelenými bratry představuje skoro polovinu.

Oproti tomu nejzprofanovanější energie ze slunce přispívá k mixu starého kontinentu přibližně šesti až sedmi procenty. V Česku je to ještě méně, byť solární panel na poli je poměrně častý úkaz. Soláry dělají asi tři procenta, přičemž na ně státní rozpočet každoročně vydává 27 miliard korun kvůli dříve špatně nastavené provozní podpoře. Velké sluneční parky už se stavět nebudou, i když solární energie musí mít v mixu významné místo – na jiné typy elektráren tu málo fouká a v řekách to málo proudí.

Národní investiční plán

Ve shodě s představou Bruselu peníze nově poplynou především domácnostem nebo podnikům, aby se zásobovaly samy. Na střechu si nasázejí solární panely, do předsíně či vestibulu umístí akumulační baterii. Když vyrobí moc energie, odloží si ji do sítě, když jim bude chybět, vezmou si ji tam. Aby z toho i centrální dráty něco měly, kromě nákladů, musejí spolu umět domy a síť komunikovat. Musejí si umět říct, že zrovna teď je dobré zapnout pračku s myčkou, protože dráty potřebují ulevit a cena je nízká. Dům u toho ani nepotřebuje součinnost majitele, roztočí prací buben sám.

Ekologické mety a samočinní roboti nejsou jediné pásky, které si Česká republika potřebuje přestříhnout, a právě tomu, aby v rámci čerpání dotací nepředbíhala sama sebe, by měl posloužit Národní investiční plán

Tak v kostce, na jednom příkladu, vypadá chytrý a zelený provoz. Ekologické mety a samočinní roboti nejsou jediné pásky, které si Česká republika potřebuje přestříhnout, a právě tomu, aby v rámci čerpání dotací nepředbíhala sama sebe, by měl posloužit Národní investiční plán. Poměrně mýtický dokument, kterého se dožaduje opozice a jemuž dodal punc zajímavosti premiér Andrej Babiš (ANO), když ve sněmovně odbyl nevládní poslance, že jim jej neukáže, protože je jeho. Východiskem plánu je sbírka 17,5 tisíce projektů za 3,5 bilionu korun.

Na ministerstvu pro místní rozvoj se sešly od dalších resortů, jejich složek, samospráv. Všechno, co přišlo, se určitě neuskuteční – už proto, že mezi plány je nemálo staveb, které dávno stojí. Do konce roku hodlají ministerstva pro místní rozvoj a průmysl vyškrtat všechno, co z různých důvodů nedává smysl.

„Ne všechny projekty jsou připravené do té míry, že by je šlo brzy realizovat. Většina není ani doplněná studií proveditelnosti nebo socioekonomickým hodnocením. Bez toho nelze říci, kolik jich propadne filtrem strategičnosti, uskutečnitelnosti či společenského přínosu,“ sdělila LN ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Soukromé peníze

Z podkladů na vládu vyplývá, že z akcí, co chystají jen ministerstva, je ve fázi „dá se udělat“ 40 procent z nich. „Míra připravenosti je relativně nízká. Většina nachystaných projektů je na ministerstvu dopravy,“ píše se ve vládním materiálu. Premiantství resortu dopravy vyplývá do značné míry z toho, že má plno tras před zahájením, ale pořád to selhává na tahanicích kolem výkupů pozemků nebo námitkách ekologů. Na všechno, co se tady bude chtít vybudovat, ale nepůjdou na to použít unijní dotace, určitě nevystačí peníze jen ze státního rozpočtu.

Na všechno, co se tady bude chtít vybudovat, ale nepůjdou na to použít unijní dotace, určitě nevystačí peníze jen ze státního rozpočtu. Proto se paralelně pracuje na dalších zdrojích. To je třeba využití zvýhodněných půjček z Evropské investiční banky, spuštění českého fondu fondů, odkud se bude, rovněž zvýhodněně, úvěrovat, nebo PPP projekty. Vesměs tedy zapojení soukromých peněz.

Proto se paralelně pracuje na dalších zdrojích. To je třeba využití zvýhodněných půjček z Evropské investiční banky, spuštění českého fondu fondů, odkud se bude, rovněž zvýhodněně, úvěrovat, nebo PPP projekty. Vesměs tedy zapojení soukromých peněz, které má nabudit, že stát do něčeho vkládá úsilí, garance a vlastní zdroje. V tom všem Česká republika není zdatná, jak dokládá třeba jen příběh transformace Českomoravské záruční a rozvojové banky v regulérní investiční fond.

O tom se mluví minimálně od roku 2010, a pořád není. Úlohu má převzít Národní rozvojový fond, což je speciální instrument, kam už některé banky slíbily vložit kapitál, aby se vyhnuly riziku zavedení sektorové daně. Na rozdíl od klimatických cílů nelze v tomto ohledu vládě vytknout nedostatek ambic: Havlíček věří, že vícezdrojové financování bude fungovat už od příštího roku.

Evropa bezuhlíkových robotů

V dotačním období 2021 až 2027 chce Evropská unie investovat do:

Inteligentnější Evropa

Inovativní a inteligentní ekonomická transformace, například robotizace výroby, chytré ovládání podniků, dopravy či světel ve městech atp.

Zelenější, nízkouhlíková Evropa

Odklon od emisně náročných zdrojů, jako je uhlí, k těm obnovitelným, elektromobilita.

Propojenější Evropa

Spojení regionů s centry, doslova i po internetu, tedy zavádění vysokorychlostních sítí do odlehlých koutů, případně vysokorychlostní vlakové dopravy.

Sociálnější Evropa

Projekty řešící rovný přístup k příležitostem bez ohledu na věk či pohlaví, právo na soukromý život, stejnou odměnu za stejnou práci, příjmy ve stáří, přístup ke službám atp.

Evropa bližší občanům

Podpora místních iniciativ, které přijdou s rozvojovými projekty pro městské, venkovské a pobřežní oblasti.

Energetický mix ČR

Evropa si dala závazek, že do roku 2030 bude podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie činit v celém společenství 32 procent. Aby to Česko splnilo, musí podíl zvýšit z nynějších 15 na aspoň 23 procent. Jádro činí zhruba třetinu (má růst až k polovině) a fosilní paliva zbytek. Ty mají naopak klesat až mizet.

Počet příspěvků: 3, poslední 9.8.2019 10:34 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.