Ceska Pozice

Na studnaře se valí zakázky. Na povolení vrtu se čeká měsíce

Před lety stačil vrt o hloubce často zhruba 30 metrů, dnes vrtají studnaři kvůli suchu i s novou technologií až 40 metrů. Navíc žadatelé o pomoc potřebují nejen stavební povolení, ale také předchozí souhlas příslušného vodoprávního úřadu, případně vyjádření dalších institucí. Žádostmi zavalené úřady však nestíhají vyřizovat povolení.

Miroslav Petr 5.9.2019
Vyprošťování pokračuje i v pondělí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vyprošťování pokračuje i v pondělí. | foto: ČTK
Vyprošťování pokračuje i v pondělí.

Vytrvalý nedostatek vláhy a panující sucha připravily řadu rodin závislých na studnách o zdroj vody. Čekat na záchranu musejí dlouhé měsíce. Studnaři prý takový nával zakázek nepamatují. Kromě sucha a front zákazníků totiž letos dodací lhůty protahuje i byrokracie, kterou zavedla novela vodního zákona. Nově totiž žadatelům o pomoc nestačí jen stavební povolení, ale potřebují předchozí souhlas příslušného vodoprávního úřadu, případně vyjádření dalších institucí. A to i s průzkumným vrtem nebo prohloubením současné studny.

Před lety stačil vrt o hloubce nejčastěji zhruba 30 metrů, dnes vrtají studnaři kvůli suchu i s novou technologií často až 40 metrů, leckdy ještě víc. Žádostmi zavalené úřady však nestíhají vyřizovat povolení, a kdo potřebuje problém řešit okamžitě, dostává se do zoufalé situace. Přestože ministerstvo zemědělství, pod které vodoprávní úřady spadají, tvrdí, že povolení je v naprosté většině vydáváno v zákonné lhůtě, která činí 60 a ve složitých případech 90 dnů, zkušenosti z praxe bývají jiné.

Sjednocení pravidel

„Je šílené, že úřední šiml zabral pět měsíců, než k nám domluvená firma vůbec mohla přijet vrtat,“ svěřil se LN Plzeňan, jehož čtyřčlenná rodina se ocitla bez vody poté, co jim prakticky ze dne na den vyschla studna. Na vaření půl roku kupovali balenou vodu, na splachování záchodu používali jímanou dešťovku, s mytím pomohla sprcha v práci nebo městském bazénu, s praním kolegyně v zaměstnání. Práce s vrtáním přitom trvá jen den nebo několik málo dnů. Zákazník zaplatí nejčastěji 120 až 200 tisíc korun. Stát se novelou brání nekontrolovatelnému budování vrtů, které mohou „strhnout“ vodu z okolí.

Podle ministerstva životního prostředí, které je za novou legislativu zodpovědné, bylo třeba změnou vodního zákona sjednotit pravidla pro budování studní a pro vrtání průzkumných hydrogeologických vrtů

„Lidé mají starší studny často na bázi povrchových srážek. A ty nyní vysychají první. Znám případy, kdy ti, kterým došla voda, museli čekat i šest měsíců, než k nim mohla firma přijet,“ říká Petr Klikar ze studnařské společnosti z Hronova. Touto prací se živí už bezmála 30 let, ale současnou situaci prý nepamatuje. Ročně vybuduje na 110 vrtů a studní, ale desítky zájemců musí odmítat... Podle ministerstva životního prostředí, které je za novou legislativu zodpovědné, bylo třeba změnou vodního zákona sjednotit pravidla pro budování studní a pro vrtání průzkumných hydrogeologických vrtů.

Ty slouží pouze k ověření dostatečné vydatnosti potenciálního zdroje podzemní vody nebo k posouzení rizika možného ovlivnění okolních studní. „Lidé obcházeli vodní zákon a využívali průzkumné hydrogeologické vrty jako běžné studny k čerpání vody, a to bez toho, aby měli povolení k odběru vody. To vedlo v některých případech i ke stržení vody v okolních studnách,“ vyjádřil se pro LN mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.

Ministerstvo zemědělství, pod které vodoprávní úřady spadají, tvrdí, že povolení je v naprosté většině případů vydáváno v zákonné lhůtě, která činí 60 dnů, a ve zvlášť složitých případech pak 90 dnů od podání žádosti. Zkušenosti z praxe jsou však značně odlišné a zdá se, že stát při řešení jednoho problému zadělal na jiný. Zmírnění nové legislativy se však nechystá a diáře dodavatelů jsou zaplněné na dlouho dopředu.

Nový problém

„Dřív bylo možné průzkumný vrt povolit dodatečně, což ušetřilo hodně času. Dnes jsou všichni zahlceni. Úřady i firmy,“ vyjádřila se Jitka Tulisová z H&T studnařství z Draženova na Domažlicku. Vysoký počet objednaných, ale čekajících zákazníků je podle ní daný jednak samotným suchem a přibývajícím počtem varovných zpráv v médiích za poslední dva roky. Ještě o něco významnější příčinou dlouhého čekání na nový vrt jsou úřady, bez jejichž vyjádření studnaři nemohou s pracemi začít.

Případy nezákonného odběru vody z průzkumných vrtů hloubených před rokem 2019, které měla novela zákona odstranit, nahradil podle něho nový problém – zdlouhavá povolovací procedura a zdržování řešení zásobování vodou občanů, kteří vodu skutečně potřebují

„Komu nečekaně vyschla studna, má velký problém. Delší čekací lhůty mají i hydrogeologové, kteří na stavbu studny zpracovávají posudek,“ připomíná Tulisová. „Samozřejmě taková situace je velmi nepříjemná, naštěstí je takových domácností na území České republiky velmi málo, protože téměř 95 procent domácností má připojení na vodovody pro veřejnou potřebu,“ reaguje ministerstvo životního prostředí.

Lidí, kteří se nyní ocitají v situaci akutního problému s vysychajícími studnami, není málo. A rapidně přibývají. Loni schválená novela vodního zákona, konkrétně paragraf 17, který nařizuje úřední razítko i v případě všech průzkumných vrtů, přivedla lidi vlivem důsledků dlouhodobého sucha do těžko řešitelné situace. Pokud jim provizorně nemohou pomoci sousedé nebo obec s přistavenou cisternou, mohou být okolnostmi donuceni k rychlejšímu řešení – vybudovat si náhradní vrt načerno.

Komplikace, způsobená novelou vodního zákona a zmíněného paragrafu 17, je tak podle jednatele Hydrogeologické společnosti Ivana Koroše ze strany státu klacek pod nohy občanů, kteří se dostanou do tíživé situace. A případy nezákonného odběru vody z průzkumných vrtů hloubených před rokem 2019, které měla novela zákona odstranit, nahradil podle něho nový problém – zdlouhavá povolovací procedura a zdržování řešení zásobování vodou občanů, kteří vodu skutečně potřebují.

Nezbytné průzkumné vrty

„Sucho a byrokracie jsou v našem oboru nyní dvě morové rány. Jejich kombinace paralyzuje úřady, dodavatele i občany,“ řekl Koroš LN. Problémem ale také je, že u nás neexistuje přesná evidence studní. To potvrzuje i ministerstvo životního prostředí. Podle některých odhadů jich je po celém Česku zhruba milion, včetně těch starších a v nevyhovujícím stavu. A právě jejich včasnou obnovu v případě náhlých potíží zákon komplikuje.

Průzkumné vrty jsou nezbytné k ověření vydatnosti zdroje vody, a pokud nebyly hlubší než 30 metrů, nemusel stavebník před jejich budováním o souhlas vodoprávního úřadu až do letoška žádat. Nadále ale platí, že k legálnímu používání vrtu a odběru vody je nezbytné stavební povolení.

„Je proto namístě zamyslet se nad tím, zda nedostatečně promyšlenou změnou vodního zákona nedošlo ke zcela opačnému efektu. Tedy zda tato změna v několika případech lidem pomohla, ale mnohonásobně většímu počtu občanů i státní správě přitížila,“ říká geolog Koroš. Větší poptávka po studnařích přidělává práci i proutkařům. Posudek hydrogeologa, který mimo jiné určí i místo, kde vrtat, je nadále nezbytný ve všech případech. Ale lidé si často nechávají pro jistotu umístění vrtu ještě ověřit proutkařem.

„Kromě většího návalu práce se pro nás nemění nic. Jsou lokality, kde je nadále vody dostatek, ale jinde rapidně méně,“ popisuje výše zmíněný Petr Klikar, který se kromě budování studní desítky let věnuje i hledání vhodných míst pomocí proutku. Průzkumné vrty jsou nezbytné k ověření vydatnosti zdroje vody, a pokud nebyly hlubší než 30 metrů, nemusel stavebník před jejich budováním o souhlas vodoprávního úřadu až do letoška žádat. Nadále ale platí, že k legálnímu používání vrtu a odběru vody je nezbytné stavební povolení.

Studny

Jeden milion studní (včetně těch nejstarších)

Se podle dostupných odhadů nachází v Česku. Přesná evidence neexistuje.

33 tisíc nových odběrů podzemních vod

Bylo podle Centrálního registru vodoprávní evidence povoleno od počátku roku 2014.

120–200 tisíc korun

Nejběžnější cena za vrt.

30–40 metrů

Nejčastější hloubka v poslední době budovaných vrtů.

Do 100 tisíc korun

Pokuta za načerno vybudovaný vrt (plus sankce ve stavebním řízení).

Kvůli povolení studničního vrtu je třeba navštívit

  • vodohospodářský úřad
  • odbor životního prostředí (krajský úřad)
  • stavební úřad

Požadované doklady

  • žádost o povolení k odběru podzemních vod
  • souhlas majitele pozemku a stavby (není-li jím přímo žadatel)
  • hydrogeologický posudek
  • projekt
  • územní rozhodnutí
  • souhlas stavebního úřadu

Miroslav Petr
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.