Buď jste u nás, nebo na úrocích nic nedostanete. Takové je vyznění současné nabídky spořicích účtů u tuzemských bank. Kdo se chce dostat alespoň u spořicího účtu na úrok přesahující půl procenta ročně, musí – řečeno reklamními slovy – s institucí „bankovat“. Ačkoliv se podmínky mezi jednotlivými institucemi mírně liší, obecně lze říct, že klient, který chce dosáhnout na vyšší úročení, si buďto musí nechat k bance posílat určitou výši prostředků, platit několikrát měsíčně kartou banky, a zároveň je vyšší úročení vždy omezeno maximální částkou, která nepřesahuje 250 tisíc korun. Bez splnění těchto podmínek si klient na lepší úroky nepřijde.
Víc než procento je problém
Psychologické jednoprocentní hranice dosahuje, či ji lehce překračuje, jen několik bank. Sem se řadí například Air Bank, patřící do skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera, či Equa. Z tradičních bank pak Raiffeisenbank, která nabízí na spořicím účtu Flexi jedno z nejvyšších zhodnocení na trhu ve výši 1,1 procenta.
Psychologické jednoprocentní hranice dosahuje, či ji lehce překračuje, jen několik bank. |
Banka sice uvádí, že eKonto Flexi nabízí toto úročení bez jakýchkoli podmínek aktivity na běžném účtu, nicméně podmínkou je mít jeden ze tří účtů – eKonto Komplet, eKonto Smart nebo eKonto Student. Ty jsou ale s výjimkou posledního jmenovaného placené, nebo je musí klient aktivně využívat. To v případě Raiffeisenbank znamená, že součet příchozích plateb musí činit alespoň 15 000 korun měsíčně a klient ve stejném období musí uskutečnit alespoň tři odchozí transakce.
Jak dlouho sazba nad procentem vydrží, rovněž není jisté. „Aktuálně o změně neuvažujeme, každopádně to do budoucna nemůžeme vyloučit,“ řekl LN mluvčí banky Tomáš Zavoral.
Podobnou sazbu jako Raiffeisenbank dosud nabízela i její sesterská banka Zuno. Ta však od ní od 13. července ustoupila a snížila maximální úrok, na který bude moci klient dosáhnout, na 0,7 procenta ročně. Banka rovněž snížila maximální výši úročených finančních prostředků. Zatímco dosud šlo o úspory až do výše 300 tisíc korun, od půlky července to bude jen do částky 200 tisíc korun. Zuno však není žádnou výjimkou. Banky, které v minulosti nabízely jedno z nejvyšších úročení a nejdéle odolávaly, jako například Air Bank či ruská Sberbank, šly se sazbami rovněž strmě dolů. „Naposledy jsme od 1. července snižovali základní roční sazbu pro vklady na spořicím účtu do 250 tisíc korun z 0,7 procenta na 0,5 procenta a základní sazbu pro vklady nad 250 tisíc korun z 0,1 procenta na nulu. Bonusové úroky zůstaly dál stejné, včetně vysoké sazby 1,0 procenta,“ říká mluvčí Air Bank Vladimír Komjati s dovětkem, že zatím banka další snižování v plánu nemá, ale vývoj na trhu samozřejmě sleduje. Air Bank přitom přistoupila ke snížení svých sazeb během letošního roku již počtvrté.
V případě nabídky velké trojky – České spořitelny, ČSOB a Komerční banky – je výše úroků na spořicích účtech ve spodní části nabídky. |
Jaká je reálná situace, ukazuje například i chování Sberbank. Ta ještě počátkem roku nabízela vysoký úrok ve výši 1,63 %, který jí předtím pomohl získat klienty.
Postupně ale snížila úročení a dnes na svém Fér spoření Plus nabízí maximální sazbu 0,83 procenta. Naposledy banka ke snížení sazeb přistoupila na počátku července. I tak jde ale na trhu o velmi slušnou nabídku.
V případě nabídky velké trojky – České spořitelny, ČSOB a Komerční banky – je výše úroků na spořicích účtech ve spodní části nabídky. Největší zhodnocení ve výši 0,5 procenta nabízí Komerční banka s produktem Spořicí Konto bonus Invest. Získání bonusové sazby je však nicméně podmíněno tím, že klient investuje do několika vybraných investičních produktů. Banka připisuje bonus pololetně, přičemž výše vypočteného bonusu se určí z nejnižšího zůstatku v daném období.
Spoření České spořitelny nabízí zhodnocení ve výši 0,4 procenta. Platí však, že pokud klient v daném měsíci z účtu vybere peníze, banka mu v tomto období nepřipíše měsíční úrok. U ČSOB a její sesterské Ery pak klienti dostanou do 250 tisíc uložených korun úrok ve výši 0,3 procenta.
Na lepší časy zapomeňte
Situace se hned tak nezmění. Alespoň do doby, než začne zvedat úrokové sazby České národní banka. K tomu nedojde dříve, než ČNB ukončí svůj kurzový závazek okolo 27 korun za euro. To přitom experti nečekají dříve než v polovině příštího roku.
Spořicí účty mají sloužit jen jako finanční rezerva. Ke zhodnocování jsou jiné produkty. |
Spořicí účty však mají sloužit jen jako finanční rezerva. Ke zhodnocování jsou jiné produkty – například podílové fondy, stavební spoření či termínované vklady. Na stavebním spoření se pak člověk může dostat až 3,5 procenta ročně. Nicméně peníze musí klient spořit povinně šest let a výnos je dán především státním příspěvkem.
Podobný problém je i u produktů, jako jsou podílové fondy či termínované vklady. V případě, že chce klient dosáhnout na o něco málo vyšší zhodnocení, vzdává se okamžitého přístupu v k penězům v případě potřeby. Spořicí účty jsou tak z tohoto pohledu nenahraditelné.
