Aktualizováno. Po pěti letech vtrhla do historie Slovenska obludná kriminální opice s politickou škraboškou v podobě zveřejnění odposlechového dokumentu Gorila z roku 2006 jako nálož nejvyšší brizance. Je totiž schopná rozmetat dosavadní stereotypy v myšlení slovenských občanů, a sice že vláda a politické strany řídí stát, aneb že zemi vedou zodpovědné osobnosti s nezpochybnitelnou integritou.
Kauza Gorila trhla oponou a kulisy jakžtakž seriózní fasády definitivně padly. Najednou nemají slovenští občané před sebou suverénní politiky, ale ubohé submisivní hokynáře. Finanční magnát Jaroslav Haščák ze skupiny Penta jim totiž diktuje, co, kdy a jak mají provést, ukrást, přinést, aby na tom jeho skupina dobře vydělala a například politik, ministr, úředník Fondu národního majetku (FNM) či vedoucí policista z protikorupčního útvaru dostal provizi adekvátní jeho postavení a závažnosti zločinů, na nichž se společně s ostatními podílel. Nebo podílí dodnes.
Nelze to sice tvrdit s jistotou, leč oprávněně myslet si ano. Proč by jinak Slovenské informační službě (SIS) po akci v roce 2006, obrazně řečeno, vytrhali zuby? Proč by jinak byli příslušníci, kteří pracovali na případu Gorila, tedy prakticky celý 5. odbor kontrarozvědky SIS, vyhozeni, a případ byl založen, odložen, uzamčen, zlikvidován? Proslýchá se také, že byly zničeny i záznamy s jejich nosiči.
Začátek
Na začátku slovenské kauzy Gorila byla rutinní práce zpravodajských důstojníků. Operativní informace nasměrovaly příslušníky 5. odboru SIS, jež se zabývá ochranou ekonomiky a organizovaným zločinem, k bývalému příslušníkovi policejního útvaru, jako je URNA, podezřelému z trestné činnosti. Jeho kontakty naznačovaly, že pracuje pro některé významné finanční skupiny.
Sledování tohoto „operativce“ společně s dalšími zjištěnými informacemi přispělo v roce 2005 k identifikaci šesti bytů. Jedna z finančních skupin – Penta – je používala k důvěrným schůzkám s osobami, jejichž postavení veřejného činitele nebo vysokého státního úředníka vyžadovalo maximální diskrétnost a důsledné zajištění anonymity. Důstojníci SIS prověřili všechny byty – například majitele či technické a bezpečnostní vybavení proti penetraci – s úmyslem nalézt možnost jejich „napíchnutí“.
Finanční skupina Penta používala šest bytů k důvěrným schůzkám s osobami, jejichž postavení veřejného činitele nebo vysokého státního úředníka vyžadovalo maximální diskrétnost a důsledné zajištění anonymity
U jednoho z bytů pomohla náhoda. Hned ve vedlejší bytové jednotce bydlel vedoucí analytický pracovník právě 5. odboru kontrarozvědky. Po jeho souhlasu následovala žádost soudci o povolení k odposlechu neboli informačně technických prostředků (ITP). V listopadu 2005 soudce ITP povolil a akce dostala krycí název Gorila, snad kvůli stavbě těla někdejšího příslušníka „zakuklenců“.
Odposlouchávací zařízení bylo nainstalováno přes společnou zeď mezi bytem analytika SIS a konspiračním bytem. Odposlouchávalo se do léta 2006, protože po červnových slovenských parlamentních volbách se chopila vládního kormidla strana Smer-SD Roberta Fica a pod vedením tehdy nového ředitele SIS Jozefa Magaly byl odposlech bytu zastaven.
Prominentní návštěvníci
Od ledna do červnových voleb roku 2006 SIS písemně i ústně informovala o zjištěních z ITP Gorila své klienty (ze zákona) několikrát – včetně tehdejšího slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy, ministra vnitra a příslušné útvary policie, například úřad boje proti korupci či inspekci vnitra. Nikdo z adresátů však neinicioval ani nezahájil trestní stíhání, přestože v záznamech z ITP jsou zřetelné stopy mnoha závažných trestných činů, kupříkladu zneužívání pravomocí veřejného činitele, braní a dávání úplatků, založení zločinecké skupiny nebo praní špinavých peněz.
Mezi prominentní návštěvníky konspiračního bytu patřil předseda strany Smer-SD Robert Fico, jenž se po červnových volbách 2006 stal slovenským premiérem. A také jeho osobní tajemník, jehož bratr nastoupil po volbách do SIS, tehdejší ministr hospodářství Jirko Malchárek, vlivná sekční šéfka FNM Anna Bubeníková, od roku 2010 šéfka fondu a aktuálně odvolaná vládou navzdory odporu Dzurindovy vládní strany Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKU), dále policejní šéf operativní složky Úřadu boje proti korupci, jehož kontaktní osobou byl onen bývalý policista od „zakuklenců“ jako jeden z hostitelů.
Druhým hostitelem a hlavním aktérem, jenž se jeví z analytického dokumentu k ITP Gorila jako pán nade všemi, suverénní feudál mezi Dunajem a Tatrami, je Jaroslav Haščák, jeden z klíčových mužů finanční skupiny Penta. Obsahem schůzek byly nejen diskuse, zadávání úkolů při privatizaci v energetice, vodárnách, teplárnách a dalších podnicích a hovory o provizích, obchodech, politice a trestních řízeních, ale i sex jako doplněk v pracovní přestávce (Haščák a Bubeníková).
Zjevení z jiného světa
Pro slovenské občany, kteří se politikou nezabývají, je dokument k ITP Gorila zjevením z jiného světa, něco, s čím se dosud nikdy nesetkali. Jejich údiv a rozhořčení lze přirovnat k bezmocnému vzteku návštěvníků z jiných planet, jimž po přistání na Zemi okamžitě někdo ukradne létající talíře.
Pro otrlé harcovníky ze světa slovenského byznysu provázaného s politikou je to zábavné čtení s přiměřenou dávkou škodolibosti u těch, kteří v dokumentu nefigurují. Ty nepřekvapí Haščákův výrok, že demokracie je „na hovno systém, volič o ničem neví, volič je hovno. Volič vnímá jen absolutní povrch.“
Mezi prominentní návštěvníky konspiračního bytu patřil předseda strany Smer-SD Robert Fico, jenž se po červnových volbách 2006 stal slovenským premiérem
Je třeba si přečíst celý dokument, aby byl jasný kontext, v němž představitel Penty pronáší tato slova. A nejen tato.
- Více o kauze Gorila si můžete přečíst na webových stránkách speciálně věnovaných tomtuto tématu.
Věrohodnost a autenticita
Slovenský novinář kanadského původu Tom Nicholson získal dokument k ITP Gorila v roce 2009. Poskytl jej policii s nadějí, že bude případ vyšetřovat. Leč neúspěšně. Pokus zopakoval o rok později – se stejným výsledkem. Nabídl jej třem médiím ke zveřejnění, byl však odmítnut, protože materiál nelze verifikovat a do právních sporů s takovým silným a vlivným hráčem, jako je Penta, se bez zvukových záznamů nikdo nebude pouštět.
O věrohodnosti a autenticitě dokumentu, jejž zpočátku zpochybňovali zejména politici z SDKU a Smer-DS, dnes nikdo nepochybuje. Pravdivost jeho částí týkajících se schůzek tehdejšího policejního šéfa operativy protikorupčního úřadu potvrdil i on sám, dnes již v civilu. Mnoho faktů z dokumentu lze ověřit prostřednictvím veřejných informačních databází, jako je obchodní rejstřík či vyhledávač sociálních vazeb mezi firmami a osobami foaf.sk. Současný slovenský ministr vnitra Daniel Lipšic přispěl důkazy o finančním propojení Bubeníkové a Penty právě s pomocí specializované komerční a bohaté databáze.
Zcela vedlejší nyní je, kdo dokument k ITP Gorila zveřejnil. S největší pravděpodobností je v pozadí strana Richarda Sulíka Sloboda a Solidarita (SaS). Ta v inkriminované době živé Gorily neexistovala a měla i pádný důvod dokument publikovat několik měsíců před parlamentními volbami.
Motiv
Nedávno ČESKÁ POZICE napsala o skandálu s odposloucháváním slovenských novinářů vojenskou kontrarozvědkou ministerstva obrany, které řídil Ľubomír Galko z SaS. Ten se necítí být vinen a tvrdí, že se vše odehrálo podle platných zákonů, navzdory tomu však musel z funkce odejít.
Proto začalo narůstat podezření, že za zveřejněním dokumentů z vojenské kontrarozvědky dokazující odposlouchávání novinářů je třeba hledat buď Dzurindovu SDKU, jež soupeří s SaS o téhož voliče, nebo Ficův Smer-SD, který před Galkem ovládal resort obrany, protože ministr Galko zrušil mnoho, pro ministerstvo nevýhodných obchodních smluv z doby vlády Smeru.
O věrohodnosti a autenticitě dokumentu, jejž zpočátku zpochybňovali zejména politici z SDKU a Smer-DS, dnes nikdo nepochybuje
V tomto kontextu lze číst motiv pro zveřejnění dokumentu k ITP Gorila jako akt msty i snahy získat Dzurindovy voliče. A dokument Gorila, jak předseda SaS Sulík přiznal, získal ještě před volbami 2010. Tehdy však neprovedl nic. Novinář Nicholson je mimo podezření, jelikož zveřejnění dokumentu zásadně zkomplikovalo jeho záměr vydat o této kauze knihu. Jeho vydavatel ji po odhalení skandálu odmítl vydat s odůvodněním, že nechce být obviňován z manipulace parlamentních voleb.
Velká skepse
Ze začátku váhavě, leč v důsledku rostoucího mediálního tlaku nakonec orgány činné v trestním řízení dostaly „volnou ruku“, jak to s oblibou říká ministr vnitra Lipšic, a policie zahájila trestní stíhání. Paralelně se na generální prokuratuře zformoval vyšetřovací tým, leč pomalost jeho formování způsobila, že v tuto chvíli je zbytečný.
Skepse, že kauza Gorila bude důsledně vyšetřena, prokuratura někoho obžaluje a nakonec bude dokonce pravomocně odsouzen, je velká. Důvody jsou nasnadě. Blížící se volby nutí slovenské politiky činit rozhodnutí, jež by v jiné době neudělali. Proto nyní ministr vnitra Lipšic dává vyšetřování zelenou. Rovněž předpoklad, že ve volbách zvítězí Smer-SD Robera Fica, jenž má ze všech aktérů podle dokumentu Gorila téměř nejvíc másla na hlavě, a po nich zařídí, aby vyšetřování šlo do ztracena, je značně pravděpodobný.
Nezávislost vyšetřování, prokuratury ani justice na Slovensku neexistuje. Navíc se zatím nikde neobjevil náznak, že jsou stále k dispozici zvukové záznamy z odposlechu bytu. Zástupce generální prokuratury, někdejší generální prokurátor Dobroslav Trnka, hned na začátku skandálu prohlásil, že prokuratura již jednou tuto záležitost prověřovala, ale neměla dostatek důkazů pro trestní řízení.
Skepse, že kauza Gorila bude důsledně vyšetřena, prokuratura někoho obžaluje a nakonec bude dokonce pravomocně odsouzen, je velká
To však bylo po volbách 2010, kdy nový ředitel SIS za SDKU nedal souhlas ke zbavení mlčenlivosti příslušníky informační služby, kteří s Gorilou přišli do styku. Jeho rozhodnutí bylo v rozporu s trestním řádem, ale plně v souladu se zájmy politické strany, jež ho do funkce nominovala – Dzurindovy SDKU.
Realismus mladších generací
Navzdory tomu všemu víra v existenci nadčasové spravedlnosti i sklony k mystice vedou dnes mnoho Slováků k modlitbě, aby se zvukové záznamy ještě do březnových parlamentních voleb objevily a uštědřily nehodným veřejným představitelům pár pořádných facek. Realističtější mladší generace však na esoterická kouzla nespoléhají.
Někdo vytvořil na Googlu webovou stránku „gorilagate“, na níž je zveřejněn analytický dokument k ITP Gorila s možností vkládat vlastní komentáře a informace k obsahu. Tím se může dokument značně obohatit a rozšířit jeho informační, již tak vysoká vypovídací hodnota o stavu slovenské společnosti na prahu narůstající evropské krize.
P.S. Server Euro.cz zveřejnil v sobotu informaci, že spis Gorila má dosah i na podnikání českých firem na Slovensku. Odvolaná šéfka FNM Bubeníková prý mohla ovlivnit některé plánované akvizice do českých rukou:
- Vedení fondu údajně zbrzdilo vstup Energetického a průmyslového holdingu do plynárenského podniku SPP. Firma Daniela Křetínského chtěla koupit 49 procenta SPP od akcionářů E.On a Gaz de France. Podle ministra hospodářství Juraje Miškova ale fond odmítl EPH poskytnout během due diligence akcionářskou smlouvu SPP. Bez jejího prostudování nemohl EPH získat obraz o rozsahu svých budoucích pravomocí.
- Bubeníková se účastnila také jednání o možném prodeji slovenského železničního carga, o které projevilo zájem ČD Cargo.
- Fond v čele s Bubeníkovou stál i za opakovaným konkurzem chemičky NCHZ v Novákách. V něm nakonec uspěla slovenská dcera české Via Chem Group.
O slovenskou Gorilu se prý zajímají také české bezpečnostní orgány.
