Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Na sídlišti Máj důvod k protiromským demonstracím neexistuje

  12:52

Romové se dostávají pod nepřiměřený tlak a společenskou kontrolu, míní ředitel vládní agentury Martin Šimáček.

České Budějovice, 6. červenec 2013. foto: © ČTKČeská pozice

V České republice už několik let propukají výbuchy protiromského hněvu. Vlna demonstrací není zdaleka omezena jen na severní Čechy. Protiromské demonstrace v Českých Budějovicích budou pokračovat i o tomto víkendu, navíc na sociálních sítích začíná kolovat výzva, aby lidé byli solidární s demonstranty na jihu Čech a pořádali podobná shromáždění po celé ČR. Politické špičky se k rostoucímu napětí až na výjimky nevyjadřují. Zajímalo nás proto, jak tuto situaci nahlíží instituce, která je za kvalitu vztahu majority a sociálně vyloučených (často Romů) spoluodpovědná.

Martina Šimáčka, ředitele Agentury pro sociální začleňování odboru Sekce pro lidská práva při Úřadu vlády České republiky, jsme se zeptali, jakými výsledky se agentura může pochlubit, zda neselhává a jak interpretuje rostoucí averzi většinové populace vůči Romům.

Demonstrace bez příčiny?

ČESKÁ POZICE: Když jsem se díval do výroční zprávy Agentury za rok 2012, zjistil jsem, že od roku 2008 jste byli činní na dvanácti místech České republiky a mezi nimi byly i mikroregiony Šluknovsko a Břeclav. Vyhodnocujete to jako neúspěch při vědomí, že jak na Šluknovsku, tak v Břeclavi se loni odehrály protiromské bouře?

ŠIMÁČEK: Ano, pracovali jsme v těch dvou lokalitách. Naopak, když jsme v roce 2012 odcházeli z Břeclavi, děkoval jsem panu starostovi za odvážný postup během demonstrací. Spolupráci považuji za velmi přínosnou, což lze dokladovat na tom, jak město o problému dnes přemýšlí, jaká jsou přijímána opatření a zároveň, co se už podařilo dostat do terénu. Ve městě je nyní připravený projekt azylového bydlení, posílil se segment sociálních služeb a přijala se i bezpečnostní opatření právě v mimo jiné závislosti na nepokojích, které se tam odehrály. Tudíž říkám: v Břeclavi se to povedlo, zároveň ale problém není vyřešen. Musí se pokračovat.

ČESKÁ POZICE: Jak je možné chápat jako úspěch činnost agentury v Břeclavi od roku 2008 do roku 2012, když v posledním roce tamní koexistence stačí jiskra a lidé vyjdou do ulic demonstrovat proti Romům?

ŠIMÁČEK: Situace se ale rychle zklidnila. Když dnes přijedete do Břeclavi, nebudete mít pocit, že tam byly demonstrace. Ani nenabudete dojmu, že by měly nastat nějaké nové.

ČESKÁ POZICE: To by člověka ale asi nenapadlo ani před těmi loňskými demonstracemi a najednou tu byly…

ŠIMÁČEK: Dobře, ale vraťme se k té břeclavské příčině. Startovacím momentem byl výmysl jednoho chlapce, který přišel s tím, že ho napadli Romové. Reakce veřejnosti byla úplně zbytečná, protože ve stejné době nebyly žádné jiné důvody bouřit se proti břeclavským Romům. V lokalitách, kde žijí převážně Romové, byl klid – i díky našim opatřením.

ČESKÁ POZICE: Je otázkou, do jaké míry byla reakce veřejnosti zbytečná. Kdyby tam přece žádný problém nebyl, výmysl jednoho chlapce by nerezonoval.

ŠIMÁČEK: Ten chlapec si vymyslel příběh, který by rezonoval kdekoliv. S tím nemají místní Romové nic společného. Vzpomeňte si, jak se horečně mezi místními Romy hledalo, kdo to mohl být – a stále se na to nemohlo přijít. A vezměte v úvahu i to, že kromě místních se břeclavských demonstrací účastnilo mnoho lidí, kteří nebyli z Břeclavi. Tamní situaci neznali. Iniciativa často přicházela zvenku, od radikálů. Břeclavané se jen přidali stejně, jako se občané bohužel přidávají v dalších městech.

ČESKÁ POZICE: Loňskou situaci na Šluknovsku byste popsal stejně? Tedy: extremisté jsou iniciátory, takzvaní obyčejní občané se přidávají.

ŠIMÁČEK: Ano, na první masové demonstraci na náměstí v Rumburku držel 20minutový proslov k asi pěti stovkám lidí místní radikál, pan Mašín. V davu byli rozmístěni členové Dělnické strany sociální spravedlnosti, kteří spolu s Mašínem dav excitovali a podněcovali k tomu, aby se do pogromového pochodu přidal. Protože ale v Rumburku neexistuje zásadní důvod, aby si lidé stěžovali na neřešenou sociální situaci ve městě, tato aktivita rychle pohasla, prostě nikdo neměl důvod se k extrémistům přidat.

Například ve Varnsdorfu problematiku sociálně vyloučených lokalit, zejména ubytoven, nějakých deset let nikdo neřešil

ČESKÁ POZICE: Nelze ale všechno vysvětlovat skupinou několika aktivních extremistů.

ŠIMÁČEK: To určitě nikoli. Třeba ve Varnsdorfu to extremisté nebyli, tam to byl naopak radikál Kohout, hlásící se k mainstreamové straně, k sociální demokracii. Ale zapojili se do toho i někteří politici z krajské úrovně a i mnoho místních, protože tam relevantní důvod byl: nějakých deset let ve Varnsdorfu nikdo neřešil problematiku sociálně vyloučených lokalit, zejména ubytoven. A ti lidé byli rozzlobení, protože soužití v těch místech bylo narušené, drobná hospodářská kriminalita narůstala a radnice s tím nic nedělala. Ten vztek ve spojení s osobní frustrací, protože v daném regionu se nežije lehce, pak vedl k lidovému hněvu. Tehdejší pochody byly částečně autentické, ale také děsivě excitované – obyčejní lidé křičeli „Cikáni do plynu“, byli rozhodnutí Romy fyzicky atakovat.

Naštvanost některých lidí souvisí s jejich osobními frustracemi a problémy, s náladami ve společnosti, s politickou a hospodářskou situací

ČESKÁ POZICE: I v Břeclavi a v Rumburku, kde podle vás velký problém není, ale stačí jiskra. Totéž koneckonců teď v Českých Budějovicích, kde se poprali děti a dospělí na pískovišti. Asi se otázka Romů zdá majoritě – nikoli jen extremistům – neadekvátně řešená.

ŠIMÁČEK: Před pár lety opravdu byli nositeli agrese především extremisté. Dnes je to jinak: menšina extremistů, většina „obyčejných“ lidí. Na druhé demonstraci v Českých Budějovicích – také vlastně bezproblémová oblast, důvod stěžovat si na Romy tam v podstatě neexistuje – jsem teď viděl nějakých čtyři sta extremistů zvnějšku, ať už z Dělnické strany sociální spravedlnosti nebo z Národního odporu. A k nim se aktivně připojují zejména mladí lidé. Je tam ale i velká část těch, kteří postávají stranou, ale s neonacisty jednoznačně sympatizují – stačí poslouchat, co pokřikují.
Pak jsem tam ale také viděl obyvatele sídliště Máj, kteří říkali, že tam žádný významný problém není, nevidí důvod k radikálním krokům. Takže paradoxně ti, kteří by se měli přidávat nejvíce, lidé z Máje, se přidávali nejméně. Dav, který chtěl pochodovat na to sídliště, vlastně moc neznal reálnou situaci. Naštvanost některých lidí souvisí s jejich osobními frustracemi a problémy, s náladami ve společnosti, s politickou a hospodářskou situací. Hodně lidí se má hůře než před několika lety a mnozí hledají někoho, na koho to mohou svést.

Že Romové nepracují, je obrovský mýtus

ČESKÁ POZICE: Když jsme se minulý týden bavili s lidmi ze sídliště Máj, říkali něco trochu jiného. Byli nespokojení a v jednom šiku si stěžovali, že Romové nepracují…

ŠIMÁČEK: To je ale obrovský mýtus. Na jedné straně platí, že v sociálně vyloučených lokalitách, což ovšem není případ sídliště Máj, se nezaměstnanost blíží ke stu procentům, na druhé je ale nutné dodat, že ti lidé v podmínkách, ve kterých se nacházejí, musejí brát brigády, aby se vůbec uživili. Různé kšefty – samozřejmě, třeba i nelegální, ale musí se ohánět, aby přežili. Je tu proto potenciál, aby tito lidé byli zaměstnáni i oficiálně, jenom tu musí být vytvořeny vhodné podmínky na místní i státní úrovni.

ČESKÁ POZICE: Jaké podmínky například?

ŠIMÁČEK: Třeba se dobře nastavila veřejná služba. Lidé si ji chválili, ti, kteří žili ve vyloučených lokalitách, mohli začít pracovat. Jenže pak se – pro mne z neznámých důvodů – ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnou službu rozhodlo změnit. Odebralo tisícikorunový příspěvek k dávkám, který lidi motivoval, aby se do veřejné služby zapojovali. Nakonec veřejnou službu Ústavní soud zrušil a výsledkem je, že veřejná služba, skvělý nástroj pro návrat lidí na trh práce, v podstatě skončila. A to je škoda.

Média přibarvují realitu

ČESKÁ POZICE: Vraťme se k tomu, jak jste popisoval spouštěcí mechanismus v Českých Budějovicích. Protiromské nepokoje líčíte, jako by tam nebyl skoro nikde žádný objektivní problém. Téměř všude by byl celkem klid, kdyby nepřijížděli zvenku extremisté a nezažehávali výrony lidového hněvu.

ŠIMÁČEK: Říkám jen, že na začátku stojí vždy nějaký spouštěcí mechanismus. Ten se může objevit v jakémkoli městě. Žádná sociálně vyloučená lokalita tam ani být nemusí. Stačí, když v konkrétním městě nastane cosi, co lze interpretovat jako důkaz problematického soužití Romů a většinové společnosti.

ČESKÁ POZICE: To se ale vůbec nebavíme o extremismu. Pokud dnes stačí jakákoli událost, kterou lze interpretovat jako důkaz nemožnosti soužití Romů a majority, k tomu, aby se probudilo lidové rozhořčení, pak se bavíme o celospolečenském problému, v jehož řešení selhává stát.

Pokud místní politik označí Romy za nepřizpůsobivé, za někoho, kdo žije na úkor většiny, může také spustit nepokoje

ŠIMÁČEK: Spíš to vidím jako souběh několika věcí. A zdaleka bychom v tomto smyslu neměli přehlížet, že jiskra nevzniká sama o sobě. Někdo je tím, kdo tuto jiskru, událost, jako první musí protiromsky interpretovat. A buď jsou to média, která konkrétní událost komentují přibarveně, přikrášleně, dramaticky nebo nepřesně, nebo to jsou politici, místní autority. Pokud místní politik označí Romy za nepřizpůsobivé, za někoho, kdo žije na úkor většiny, může také spustit nepokoje. A důležitý je také kontext: to, že konkrétní radnice dlouhodobě ignoruje řešení sociálních problémů ve městě a lidé jsou pak přirozeně nespokojeni a slyší na tu interpretaci samozřejmě citlivěji.

ČESKÁ POZICE: Když zmiňujete média – četl jsem vaši mediální analýzu z loňského roku, v níž vyjmenováváte, co všechno dělají média špatně ohledně informování o Romech…

ŠIMÁČEK: Ano, všimněte si, že plných 60 procent všech zpráv o Romech je spojeno s kriminalitou. Lidé pak logicky nabývají pocitu, že Romové více než ostatní kradou nebo páchají nějakou trestnou činnost. A to nekončí jen přehnaným mýtem o romské kriminalitě, mohl bych pokračovat například i mýtem o romském zneužívání sociálních dávek. Každá dávka může být vyplacena, jen pokud ji příslušný úředník uzná za oprávněnou. Zneužití je třeba to, že někdo zatajuje své majetkové poměry a úřad práce to ve správním řízení neodhalí, i když měl. To jsou ale individuální případy, ze kterých by neměla veřejnost nabývat dojmu, že Romové plošně zneužívají dávky. To ani není možné. Tyto mýty pak napomáhají tomu, že lidé jsou motivovaní vyjít do ulic a protestovat paušálně proti Romům.

ČESKÁ POZICE: Shrneme-li, co říkáte: nastane nějaká drobnost, třeba i úplná banalita, jako je hádka na pískovišti. Tato drobnost je následně dezinterpretována nějakým prostředníkem, k celé věci se nabalí mýty spojené s romskou minoritou a extremisté získávají živnou půdu pro svolávání demonstrací?

ŠIMÁČEK: Ano, ale ještě tam může být důležitý kontext – že radnice dlouhodobě neřeší sociální problémy.

ČESKÁ POZICE: Ale o Břeclavi jste třeba říkal, že tam objektivní sociální problém neexistoval.

ŠIMÁČEK: Ne takový, aby kvůli němu museli lidé do ulic. Ale tam byl ten vymýšlející si chlapec.

Politici a autority buď mlčí, nebo paušalizují

ČESKÁ POZICE: Interpretátorem ale vůbec nemusí být média nebo místní politici. Třeba video z Duchcova, na kterém skupina Romů napadla manželský pár, se stalo hitem internetu, a to celkem bez vlivu tradičních médií a politiků. Jestli už neexistuje jakási předinterpretace, společenské přednastavení…

ŠIMÁČEK: Samozřejmě, internet je a bude fenoménem. Je prostorem, v němž je poměrně snadné záměrně diskusi nějak posunout, vpustit tam dezinformaci, dezinterpretovat skutečnost, ovlivnit nálady lidí, a to se na sociálních sítích děje. Šikovně sestříhané video zasazené do nějakého kontextu, který může být i vymyšlený, protože v anonymitě sociálních sítí je lehké lhát...

V Duchcově selhala policie. Výsledek: obyvatelé se paušálně postavili proti celé romské minoritě, připojilo se vedení radnice

ČESKÁ POZICE: To duchcovské video ale nebylo vymyšlené…

ŠIMÁČEK: Ano, v Duchcově se uskutečnil trestný čin, který měl být co nejrychleji vyřešen. Policie měla reagovat adekvátně, lidé měli být rychle obviněni a odsouzeni, pokud by tam byly shledány skutkové podstaty trestné činnosti, a veřejnost o tom měla být zpravena. Tečka. Tím by to mělo skončit. Jenže v Duchcovu svoji práci policie neodvedla dobře. Nebyla dostatečně agilní, nedokázala veřejnosti událost dostatečně vysvětlit.
Výsledkem tohoto selhání pak je, že se obyvatelé Duchcova postavili paušálně proti celé romské minoritě, že se k nim do značné míry připojilo i vedení radnice a že svolavatelé demonstrací – napojení na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti – vystupovali na náměstí společně se starostkou. Následná opatření pak explicitně směřují proti romské menšině bydlící na jihu Duchcova, aniž by naprostá většina těchto Romů měla cokoli společného s rodinou, která napadla manželský pár a jež koneckonců obtěžuje i samotnou romskou minoritu.

ČESKÁ POZICE: Tudíž i v Duchcově lze situace interpretovat tak, že jedna problémová rodina způsobila lidovou nespokojenost, nicméně žádný hlubší problém ve vztahu romské menšiny a majority tam není?

ŠIMÁČEK: Duchcovskou situaci znám dobře, protože jsme tam delší dobu působili, mohu proto říci velmi zodpovědně, že většina tamních Romů není žádnou výraznou zátěží pro společné soužití. Potíží je, že jsou velmi chudí, že doplatili na zpackanou privatizaci ve městě, která jim navýšila platby za bydlení. Potřebují oporu při hledání zaměstnání. Měla by tam být ze strany města podporována sociální práce a vzdělávání, což ale bohužel vedení města rozporovalo, a to bylo i důvodem, proč skončila spolupráce s naší agenturou. Jenže o tom, že duchcovská situace je podstatně složitější, se na sociálních sítích nedočtete, zato návodů k jednoduchým řešením je tam řada.

Počítá se například s úředním dělením romských rodin na nepřizpůsobivé a přizpůsobivé

ČESKÁ POZICE: Když jste řekl, že v Duchcově se následně přijímala opatření explicitně směřující proti Romům, co si pod tím představit?

ŠIMÁČEK: Zastupitelstvo projednalo materiál, který má být východiskem ze současné situace. Počítá například s úředním dělením romských rodin na nepřizpůsobivé a přizpůsobivé. Zavádí přísné kontroly v domácnostech – vedle sociálního pracovníka má do bytů vstupovat i strážník, a při minulých kontrolách dokonce i novinář, který veřejnosti v přímém přenosu okamžitě předával informace z kontrol. Romové se bez ohledu na to, jací jsou, jak se chovají, co dělají, dostávají pod nepřiměřený tlak a společenskou kontrolu. Jsou zobrazováni jako by jediní mohli za neuspokojivou situaci ve městě.

ČESKÁ POZICE: Jak byste hodnotil obecněji přístup politiků k otázce vztahu Romů a většinové populace?

ŠIMÁČEK: Dnes většina politiků, ale i autorit, které mají možnost o těchto věcech promlouvat, buď paušalizují, nebo jsou jejich vyjádření přímo rasistická. Mluvím teď typicky o Tomiovi Okamurovi, který posílá Romy do zvláštního státu. To je neuvěřitelné! To tu už bylo před 80 lety. Je pak ještě možné se divit, že se veřejnost čím dál víc radikalizuje?

ČESKÁ POZICE: Není ale typ „Okamura“ jen produktem toho, že se o romskou problematiku vlastně nikdo z mainstreamových politiků nezajímá? Stát nedává žádné signály, že chce něco řešit, veřejnost však řešení vyžaduje.

ŠIMÁČEK: Lze to tak říct. Okamura je v jistém slova smyslu opravdu produktem. Není tu totiž nikdo, kdo by o tom tématu dokázal mluvit tak, aby ho smysluplně vysvětlil, ta velká prázdnota samozřejmě umete volnou cestu pro Okamuru nebo někoho schopnějšího.

ČESKÁ POZICE: To se Vám asi špatně pracuje, když mainstreamoví politici mlčí, nebo ne?

Majorita nechce slyšet, že Romové jsou dnes zatlačeni do kouta, že mají strach

ŠIMÁČEK: Pro mainstreamové strany teď není vůbec snadné se těmto tématům důsledně věnovat, ale musejí to udělat. Vláda musí mít sociální začleňování za svoji prioritu. Velká část společnosti už nechce slyšet, že je problém složitější, že není vměstnatelný do pár paušálních, vlastně rasistických hesel. Majorita je nyní senzitivnější na laciné pokřikování, aby se Romové někam zdekovali, aby tu prostě a jednoduše nebyli. A už vůbec nechce slyšet, že Romové jsou dnes zatlačeni do kouta, že mají strach, protože globální útok na ně už je opravdu velmi silný.

ČESKÁ POZICE: Na co by měla majorita slyšet ve vztahu k Romům?

Jde především o sociální problém, do kterého je namočena část romské menšiny, ale také chudí lidé z majority

ŠIMÁČEK: Že jde především o sociální problém, do kterého je namočena část romské menšiny v Česku, ale také chudí lidé z majority, kteří se propadli do sociálního vyloučení. A že je to otázka státních a obecních sociálních politik, efektivity sociálních služeb, vzdělávání dětí ve školách, ale i předškolní přípravy, podpory zaměstnanosti. Stát musí změnit podmínky v oblasti podpory bydlení, aby nevznikaly stovky příšerných a předražených ubytoven, které profitují z nesmyslně nastaveného systému doplatku na bydlení. Čekáme na politiky, kteří s odvahou přijdou a řeknou: mám komplexní návrh, vím, že to bude trvat třeba deset let, než sklidíme první plody, ale v konečném důsledku na tom vyděláme všichni, pojďme se proto o tom bavit. Na obecní úrovni ve městech, ve kterých agentura pracuje, takoví starostové a starostky jsou.

ČESKÁ POZICE: Ale pokud se problém nestane seriózním tématem mainstreamových stran, asi to nepůjde. Stát přece nemůže zavírat oči a přenechávat volné pole populistům nabízejícím jednoduchá řešení.

ŠIMÁČEK: Doufám, že se rozumní politici najdou, že budou mít odvahu. Je to jediná šance na záchranu. Jinak se vlna protiromských demonstrací propojí s nejhrubším populismem některých politiků. Jenže ti populisté situaci nebudou schopní řešit, bude to jen eskalovat, demonstrace budou mohutnět a hesla, a především činy se zradikalizují.

Dobrá praxe existuje

Když budou vznikat domobrany vzniklé z majority, mám obavu, že dělící linie mezi Romy a majoritou ještě zesílí

ČESKÁ POZICE: Miroslav Mareše, odborník na extremismus, zmiňoval, že by si dokázal velmi dobře představit vznik čehosi na způsob domobrany. Souhlasíte s ním?

ŠIMÁČEK: Nesouhlasím. Já bych to trochu pootočil. Mám dobrou zkušenost z lokalit, kde působíme, se zapojením lidí do řešení problémových situací. Když je tam někde problém s kriminalitou nebo s dodržováním nočního klidu, využijí se takzvaní asistenti prevence kriminality, nejlépe lidé zevnitř vyloučené komunity. Zaměstnají se a jsou k ruce policistům. Když budou vznikat domobrany vzniklé z majority, mám obavu, že dělící linie mezi Romy a majoritou ještě zesílí. Čili: nikoli domobrana, ale asistenti prevence kriminality.

ČESKÁ POZICE: Bude však majorita důvěřovat tomu, že je ochrání organizovaní zástupci právě té minority, vůči níž jsou ostražití?

ŠIMÁČEK: Proti trestné činnosti jednotlivců je pomůže ochránit policie, ne asistenti prevence kriminality. Ti pomohou předcházet problému v soužití, rušení klidu a pořádku. A také jsou tu další účinná preventivní opatření, například nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, ty mají obrovský pozitivní vliv na takové ty výrostky, mladíky, kteří se v podvečerních hodinách toulají po ulicích a jsou možná i největším trnem v oku.

ČESKÁ POZICE: Kde si myslíte, že to může v budoucnu takříkajíc „bouchnout“, tedy že nastanou protiromské demonstrace?

ŠIMÁČEK: Tam, kde se propojí protiromské nálady ve společnosti a neřešený problém sociálního vyloučení. Chci ale věřit, že to nestane, snad ani ve zmiňovaném Varnsdorfu nebo Duchcově.

ČESKÁ POZICE: Proč zmiňujete právě Varnsdorf nebo Duchcov?

ŠIMÁČEK: Třeba ve Varnsdorfu dlouhodobě upozorňujeme na problémy s místními ubytovnami. Říkali jsme vedení města: řešme to, víme, kde na to sehnat peníze, napišme společný projekt, aby ti lidé nemuseli žít v centru města v takové zbídačené ubytovně, ale nebyli jsme vyslyšeni. Nebyli jsme schopní se na spolupráci domluvit. Třeba ale sousední Rumburk naopak ve spolupráci pokračuje a postupně se tam spolupráce lepší. Tamní radnice nevsadila jen na represi a populismus.

ČESKÁ POZICE: Existuje nějaký příklad takzvaně dobré praxe, místa, kde se recepty agentury ukazují efektivní?

ŠIMÁČEK: Za všechny bych řekl Obrnice a jejich starostka Miklošová. V Obrnicích žije nějakých 40 procent Romů. Paní starostka se ale vrhla na sociální služby, pomohla do života projektům, které vybudovaly zázemí pro kvalitní způsob trávení volného času dětí. Aktivně se zapojuje do řešení problémů vlastnických vztahů na tamním velkém sídlišti. Město dokonce odkupuje od soukromníků část bytového fondu. Čili paní starostka dokáže situaci konstruktivně řešit, lidé to vidí a nemají důvod vycházet do ulic a protestovat proti Romům. Proč pak dochází k demonstracím v Českých Budějovicích, ve kterých – ve srovnání s Obrnicemi – k nim neexistuje de facto žádný důvod?

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!