Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Na řadě je Evropa. A pak Rusko

Slovensko-cest

  13:56

Firmám přicházejícím z Číny se nesmíme bránit, ale spíše se naučit s nimi spolupracovat a vytěžit z takového byznysu co nejvíce

Čínští výrobci a investoři stále více zesilují svůj tah na evropský trh a konkurují a budou konkurovat evropským nebo globálním firmám. Jsem tomu rád. Jedině tato konfrontace totiž přiměje Evropu k novému přemýšlení, novým postupům, efektivnějším procesům, odbourání byrokracie, novým technologiím i novému přístupu ke vzdělání.

V roce 1995, tři roky po tom, co jsem pro holandskou bankovní a pojišťovací skupinu ING vedl bankovní operace v České republice a na Slovensku, jsme očekávali návštěvu nejvyšších představitelů, včetně chairmana, pana Jacobse. Návštěva proběhla ke spokojenosti všech zúčastněných stran, akorát já jsem dostal políček právě od chairmana. Jaký?

Na jeho dotaz, jak to tady v Praze jde, jsem odpověděl upřímně, že výborně, že nám obchody i zisk rostou, ale naneštěstí jsem přidal ještě dovětek, že bohužel se už tady objevilo dalších patnáct zahraničních bank a že je to velká konkurence. Na to mě Jacobs pokáral, že „to už nechce nikdy slyšet, to je všude a s tím se musíme vyrovnat našim novým přístupem, efektivností, chytrostí atd.“

Takže přicházejí-li čínské firmy a investice na evropský prostor, nesmíme se tomu bránit, ale spíš se naučit, jak s nimi spolupracovat a jak z toho dostat pro naše firmy a pro naši veřejnost co nejvíce a jak se o společný byznys i zisk podělit.

Informace o hospodářském zázraku a technologiích uplatňovaných v současné Číně se k českým občanům a firmám dostávaly v poslední době příliš často a ohromovaly nás. A byly to informace od našich obchodníků, bankéřů nebo novinářů a nakonec i od ministra české vlády, ministra dopravy Víta Bárty, který chce pozvat čínské firmy ke stavbě dálnic v České republice.

Čínská ekonomika je přehřátá a hledá s předstihem ventilyFamózní olympiáda, veleúspěšná světová výstava Expo, utopická vlaková doprava, objednávky na nákup airbusů za 20 miliard eur nebo nákup výrobce Volvo, pomoc Číny Řecku a Portugalsku a Polsku, posílení rozhodujícího podílu v MMF na 6,4 procenta a tak bych mohl pokračovat. Čínská ekonomika je dle mého názoru přehřátá, a proto už delší dobu, respektive s předstihem, hledá ventily. A ty jsou: vývoz výrobků, vývoz kapitálu, vývoz technologie, vývoz vzdělávání do Afriky a Latinské Ameriky. Nyní je na řadě Evropa. A pak přijde Rusko.

A může se stát paradoxem, že problém fotovoltaických elektráren v Česku by mohly vyřešit čínské investice do nákupu těch, kteří budou v důsledku vládních kroků krachovat. A asi nastane další paradox, že česká auta Škoda se během let nebudou vyrábět v Čechách, ale právě v Číně a jiných asijských zemích. A čínská Volva se budou vyrábět v kopřivnické Tatrovce.

Máme co nabídnout?

Čína je však bohatá i svými boháči. Chtějí jen kvalitní zboží, luxusní dovolené, auta, pití a jiné radovánky.  Pokud by bylo jen jedno procento boháčů, představuje to kupní sílu téměř patnácti milionů obyvatel! Známý, jenž má o situaci v Číně lepší přehled než já, mi sdělil, že už dnes je jen v Pekingu 27 prodejen pravého (tedy padělaného) zboží Louis Vuitton a že každý den od půlnoci tam stojí fronty.

Máme jim i my Češi co nabídnout?!!! My Evropané a Západ obecně jsme si nadmíru jistí tím, že vše víme, vše známe. Na příkladu čínské ekonomické expanze je však zřejmé, že základ materiálního úspěchu je ve filozofii a v zásadách starších, než je celá evropská civilizace. Ta tam je kulturní revoluce, kterou jsme v Evropě považovali za téměř destrukci Velké Číny.

Mnozí politici a ekonomové varují před růstem čínských investic v Evropě. V čem se však liší od investic amerických, německých, francouzských, japonských či ruských? Snad jen tím, že zatím méně ohrožují evropské či americké finanční krize.

Možná to vyznívá tak, že propaguji Čínu a její investice. To ne, jen suše konstatuji fakta. A těším se, že jednou takto budu moci konstatovat takováto fakta o českých investicích v Číně. Nicméně to už se jednou stalo. Před padesáti léty (kdy se tomu neříkalo zahraniční investice, ale bratrská pomoc) vzniklo nedaleko Šanghaje zemědělské družstvo s pomocí české zemědělské technologie, později s pomocí Slušovic a dnes je to kolos s 50 tisíci zaměstnanci a tak bohatý, že si troufl koupit i český pavilon na světové výstavě Expo 2010.

Pozn.:  Článek je redakčně upravený projev Jana Struže pronesený 9. listopadu na Čínském investičním fóru v Praze.

Související článek:

Čína si podmaňuje Evropu

Autor: