ČEZ i čeští uhlobaroni čekají na klíčový verdikt hned dvou antimonopolních orgánů. Prodej elektrárny Chvaletice, kterou od státem ovládané elektrárenské firmy získají podnikatelé Jan Dienstl a Tomáš Fohler – dosud blízcí partneři známého byznysmena Pavla Tykače –, musí posvětit jak Evropská komise v Bruselu, tak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Brně.
I když zastaralá elektrárna Chvaletice sama o sobě není žádným klenotem české energetiky, jde o hodně: na trh s elektřinou vstoupí nový hráč. Litvínovská uhelná, ovládaná právě Dienstlem a Fohlerem, která se nedávno oddělila od Tykačova Czech Coalu. Za Chvaletice slíbila více než čtyři miliardy korun.
Převod Chvaletic pod křídla Litvínovské uhelné ale samozřejmě vůbec nevyhovuje potenciální konkurenciSám ČEZ už není s Tykačem a Dienstlem tak „na kordy“, jak býval, koneckonců se s nimi po dlouhém boji dohodl na dodávkách uhlí pro jinou elektrárnu – Počerady. Převod Chvaletic pod křídla Litvínovské uhelné ale samozřejmě vůbec nevyhovuje potenciální konkurenci – Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) podnikatelů Petra Kellnera, Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. EPH, který je českou elektrárenskou dvojkou, v tendru na koupi Chvaletic neuspěl.
A v této situaci se ukazuje, že klíčovým může být verdikt z brněnského antimonopolního úřadu. Jeho šéf Petr Rafaj potvrdil ČESKÉ POZICI, že zatímco Evropská komise posuzuje především dopady transakce na trh s elektřinou, úkolem jeho úřadu je posoudit i další oblasti. Tedy trh s teplem a trh s uhlím.
Zapeklitý trh s uhlím
„Nejtřaskavější“ záležitostí je trh s hnědým uhlím. Teplárenské sdružení vedené bývalým premiérem Mirkem Topolánkem si stěžovalo, že z trhu zmizí volné uhlí, protože ho Litvínovská uhelná začne dodávat právě do Chvaletic.
Na jedné straně se může opravdu zmenšit množství uhlí na trhu, na druhé straně se ale fakticky uvolní uhlí, které do Chvaletic zatím dodával sám ČEZAntimonopolní úřad přitom už dříve pracoval na sektorové analýze hnědouhelného trhu, která je podle Rafaje před dokončením. Jenže teď se trh zase mění, takže ÚOHS řeší dilema, jak pokračovat dál. Ať už sektorovou analýzu ukončí, nebo její ukončení ještě odloží, bude se muset tak jako tak věnovat novým podnětům.
Rafaj připouští, že existují dva možné pohledy na věc. Na jedné straně se může opravdu zmenšit množství uhlí na trhu, na druhé straně se ale fakticky uvolní uhlí, které do Chvaletic zatím dodával sám ČEZ. „Tady mohou být nejasnosti, je nutné to prověřit,“ dodává šéf ÚOHS.
Úřad bude muset podle Rafaje analyzovat také to, nakolik se Dienstlova a Fohlerova Litvínovská uhelná opravdu oddělila od Tykačova Czech Coalu. A není vůbec jasné, jak dlouho veškeré posuzování potrvá.
Co když z prodeje sejde?
Zatím nemá smysl se detailně zabývat různými scénáři dalšího komplikovaného vývoje (dva antimonopolní úřady na jednom smetišti…), ale teoreticky mohou některé z nich vyústit v to, že ČEZ nakonec nebude moci chvaletickou elektrárnu Litvínovské uhelné prodat.
Vrcholem všech absurdit by pak bylo, kdyby ČEZ byl nucen prodávat nikoliv Dienstlovi, ale třeba přímo TykačoviTím by nastala hodně paradoxní situace, možná úplný chaos. Evropská komise totiž už dříve uvítala, že díky prodeji Chvaletic vstoupí na trh s elektřinou nový hráč. A tím by nemohl být dosud jediný konkurent Litvínovské uhelné – totiž Křetínským vedený EPH, který už elektrárny provozuje. Prodej Chvaletic je přitom závazkem vůči Bruselu, aby ze sebe ČEZ shodil podezření ze zneužívání dominantního postavení.
Vrcholem všech absurdit by pak bylo, kdyby ČEZ byl nucen prodávat nikoliv Dienstlovi, ale třeba přímo Tykačovi, když už nikdo další na trhu není. Což je varianta, která podle dostupných informací nejvíce vadila státu jako majoritnímu akcionáři ČEZ – tedy konkrétně ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi.