Prezident Miloš Zeman před volbami avizoval, že nebude udělovat milosti s výjimkou omezeného okruhu humanitárních případů. Pravomoc provádět řízení o milostech a zamítat je pak v roce 2013 převedl na ministra spravedlnosti s tím, že milosti jsou zbytečný monarchický prvek v ústavě.Tereza Krupová z ústavněprávního odboru ministerstva spravedlnosti v rozhovoruříká: „Odsouzenému se zašle rozhodnutí pana ministra, že se žádost zamítá, protože nesplňuje podmínky stanovené prezidentem. Ne vždy to odsouzení nesou dobře, rozhodnutí navíc není ze zákona nijak odůvodněné.“
LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli hraje při udělování milostí ministerstvo spravedlnosti, když jde o pravomoc prezidenta?
KRUPOVÁ: Udělování milostí je podle ústavy pravomocí prezidenta, ale podle trestního řádu může přenést pravomoc vést řízení o milostech na ministra spravedlnosti. Přesně to prezident Zeman na konci roku 2013 udělal, a všechny žádosti o milost tedy řešíme my. Buď chodí přímo na ministerstvo, nebo nám je pošlou z Hradu. Ministr spravedlnosti ale nemá pravomoc milost udělit.
Udělování milostí je podle ústavy pravomocí prezidenta, ale podle trestního řádu může přenést pravomoc vést řízení o milostech na ministra spravedlnosti. Přesně to prezident Zeman na konci roku 2013 udělal. |
Pouze pokud vyjde najevo, že jsou u žadatele dány vážné zdravotní důvody, spis posíláme na Hrad k rozhodnutí panu prezidentovi. Výjimečně k tomu pan ministr připíše, že on sám by milost v daném případě nedal. Třeba v jednom případě šlo o recidivistu, který byl vážně nemocný, prezident ale zrovna v tomto případě milost udělil.
A naopak v jednom případě byla žádost podána ve prospěch ženy, která z nedbalosti způsobila vážnou dopravní nehodu, při které zemřela spolujezdkyně, ovšem sama ochrnula a její stav neumožňuje ani vést samotné trestní řízení, tudíž ten případ nebude pravděpodobně nikdy uzavřen. Tam bylo navrhováno, aby milost byla udělena, prezident návrhu ale nevyhověl.
LIDOVÉ NOVINY: Na ministerstvu se tedy žádosti jen zamítají?
KRUPOVÁ: Přesně tak. Odsouzenému se zašle rozhodnutí pana ministra, že se žádost zamítá, protože nesplňuje podmínky stanovené prezidentem. Ne vždy to odsouzení nesou dobře, rozhodnutí navíc není ze zákona nijak odůvodněné. Když se ptají po důvodech, píšeme jim pak vysvětlující dopis, že my nemůžeme rozhodnout jinak, protože prezident tuto pravomoc přenesl na nás.
To často vůbec nevědí, takže nám volají a píší, co si to vymýšlíme, že oni žádají o milost pana prezidenta, a ne ministerstvo. Často nám i nadávají, takže to je trochu sisyfovská práce. Máme i chronické žadatele, od kterých nám chodí i pět dopisů týdně plné výhružek a vulgarit.
LIDOVÉ NOVINY: Přesunuli agendu milostí na ministerstvo spravedlnosti i bývalí prezidenti?
Současný prezident zvolil k žadatelům poměrně přísné řešení, kdy se na ministerstvu zamítají všechny žádosti s výjimkou vážně nemocných odsouzených, o kterých rozhoduje sám |
KRUPOVÁ: Václav Havel ano, ale vytyčil si mnohem větší okruh případů, o kterých rozhodoval sám, například o mladistvých nebo výjimečných trestech. Za prezidenta Václava Klause veškerou agendu milostí zpracovávali přímo na Hradě. Současný prezident zvolil k žadatelům poměrně přísné řešení, kdy se na ministerstvu zamítají všechny žádosti s výjimkou vážně nemocných odsouzených, o kterých rozhoduje sám.
LIDOVÉ NOVINY: Kolik žádostí o milost ročně řešíte?
KRUPOVÁ: Je to celkem konstantní, zhruba šest set ročně. Na Hrad jsme jich poslali asi dvanáct, přičemž prezident nevyhověl všem (celkem udělil osm milostí – pozn. red.). Každou žádostí se důkladně zabýváme, podíváme se do rejstříku trestů, kontaktujeme soud i věznici a vyžádáme si veškeré podklady – rozsudky, zprávy o chování, lékařské zprávy. Ty jsou velmi důležité, protože prezident Zeman milosti navázal právě na vážné zdravotní důvody.
LIDOVÉ NOVINY: Jak můžete rozhodovat o zdravotních důvodech, když agendu milostí na ministerstvu vyřizují právníci, nikoli lékaři?
Jsou výjimečné případy vězeňských „celebrit“, kdy jejich fanoušci posílají žádosti o milost. Je to kuriózní v tom, že o tom odsouzený neví, ale přijde mu až rozhodnutí ministra o zamítnutí žádosti.. |
KRUPOVÁ: Lékařské zprávy jsou plné odborných termínů, kterým samozřejmě nerozumíme. Proto obvykle kontaktujeme příslušného lékaře a ptáme se ho, zda nemoc spadá do kritérií stanovených prezidentem. Chceme lidsky vysvětlit, v jakém stavu odsouzený je.
LIDOVÉ NOVINY: Posílají žádosti o milost kromě samotných odsouzených i jiní lidé?
KRUPOVÁ: Často to posílají rodinní příslušníci. Že by to posílali jiní lidé, to jsou výjimečné případy vězeňských „celebrit“, kdy jejich fanoušci posílají žádosti o milost. Je to kuriózní v tom, že o tom odsouzený neví, ale přijde mu až rozhodnutí ministra o zamítnutí žádosti.
LIDOVÉ NOVINY: Má české vězeňství v tomto ohledu i jiné celebrity než Jiřího Kajínka?
KRUPOVÁ: Už nám přišly nějaké žádosti ve prospěch Davida Ratha či Romana Janouška a očekáváme, že bude „populární“ i Petr Kramný. Jiří Kajínek byl ale naprosto ojedinělý, to byla jediná opravdová celebrita mezi vězni. Ukazuje to i jeho spis, neobyčejně objemný, a to je jen od roku 2013, kdy pravomoc přešla na ministerstvo, daleko více toho mají na Hradě z doby předchozích prezidentů (listuje v obřím šanonu).
Každou žádostí se důkladně zabýváme, podíváme se do rejstříku trestů, kontaktujeme soud i věznici a vyžádáme si veškeré podklady – rozsudky, zprávy o chování, lékařské zprávy |
Přicházely desítky žádostí ročně. Důvody byly různé, psali jednotlivci i různá sdružení, tady dokonce Demokratická strana zelených, sepisovaly se i petice. Často lidé odkazovali na film a měli jasno, že šlo o justiční omyl. „Pane prezidente, nabízí se vám možnost vstoupit do našich dějin tím, že pana Kajínka pozvete na Hrad a vyslechnete ho,“ píše tady jeden pán. Tak možná si pan prezident něco z toho přečetl a nakonec Kajínkovi milost dal. (směje se)
LIDOVÉ NOVINY: Řešili jste i Kajínkův případ, když prezident udělil milost bez ohledu na žádosti a zdravotní důvody?
KRUPOVÁ: Je docela kuriózní, že ještě v květnu nám přicházely žádosti od občanů ve prospěch Kajínka a my jsme jim odpovídali, že to zamítla už ministryně Válková, protože nejsou dány zdravotní důvody a od té doby se okolnosti nezměnily. Prezident se rozhodl milost přesto udělit, tu pravomoc z ústavy má. Milost pro Jiřího Kajínka jsme na ministerstvu formálně přeposílali z Hradu na soudy. Jelikož je to podmíněná milost, budeme mít za úkol sledovat, zda je dodržována.
Každý rok nám Krajský soud v Plzni (který Kajínka odsoudil v prvním stupni – pozn. red.) pošle informaci, zda jsou podmínky milosti dodržovány. Pokud by Kajínek spáchal nějaký trestný čin, poslali bychom celý spis na Hrad, aby prezident rozhodl, zda podmínka byla, nebo nebyla porušena a zda se má vrátit do vězení. O tom ale vždy rozhoduje prezident, ne soudy či ministerstvo.